Čtvrtina pracovníků v Evropě uvádí, že se v práci cítí ve stresu vždy nebo po většinu času, a podobné procento tvrdí, že práce má negativní vliv na jejich zdraví. Psychosociální rizika – například monotónní úkoly, vysoká intenzita práce, krátké lhůty, nerovnováha mezi pracovním a osobním životem, násilí a obtěžování ze strany veřejnosti nebo kolegů – přispívají ke stresu při práci.
Informace o stresu a o tom, jak mu čelit, využitelné v pracovním i osobním životě, mohli získat účastníci semináře „Řízení stresu v praxi“, který se konal 29. září 2014 v rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu (MSV) v Brně. Kromě stresu byly na programu i novinky v BOZP.
ILO varuje před nárůstem duševních onemocnění, která způsobuje stres na pracovišti. Před několika lety otřásla Francií vlna sebevražd ve společnosti Telecom France.
První zjištění největšího evropského průzkumu na téma bezpečnost a ochrana zdraví při práci ukazují, že evropské organizace věnují stále větší pozornost psychosociálním rizikům, jako je stres, násilí a obtěžování. Nové údaje zveřejnila dne 3. června 2010 Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) na konferenci hodnotící v polovině období strategii Společenství pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2007–2012.
Pomalu se stává zvykem, že mnohé firmy, akciové společnosti, podnikatelé a především zaměstnanci dávají přednost co nejvyšším výdělkům na úkor zdraví. Do jedné věty by se daly shrnout poznatky z kontrol stavu BOZP provedených svazovou inspekcí bezpečnosti práce v odvětvích dřevozpracujícího průmyslu, lesního a vodního hospodářství v České republice.
Informateriály zaměřené na psychickou zátěž v angličtině, bulharštině, němčině, polštině, slovenštině a španělštině. Mental Workload guides in English, Bulgarian, German, Korean, Polish, Slovak and Spanish.
Do českých psychiatrických ordinací loni přišlo 464 836 nových pacientů, počet těchto lidí se od roku 2000 zvýšil o více než třetinu. Vyplývá to z aktuálních dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky.
Velkoprostorová kancelář je poměrně novým fenoménem v pracovních systémech v České republice. Systém jako takový poskytuje prostor jak pro pozitivní, tak negativní prvky. Příspěvek se zabývá rozborem těchto prvků a podává námět na směr řešení jejich vlivu člověka v pracovním prostředí.
Vlivem změny poměru a závažnosti zásahů se mění nároky na psychickou odolnost hasičů. Součástí psychologické služby pro hasiče je od roku 2002 i posttraumatická intervenční péče.
Atypické režimy pracovní doby způsobují nárůst napětí mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Odklon od pevně stanovených pracovních hodin totiž narušuje rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem zaměstnanců.
Obezita má obrovský dopad na sociální a ekonomický rozvoj celé Evropy. Zaměstnavatelé vědí, že jejich obtloustlí zaměstnanci bývají častěji v pracovní neschopnosti a mají fyzické i psychické potíže.
Práce ve zdravotnické záchranné službě je náročná a stresující a často vede k rozvoji syndromu vyhoření. Za účelem prevence stresu a rizik z psychické zátěže jsou zaváděny intervenční techniky, např. ve formě psychologických programů.
Určitá míra stresu je potřebná a člověk bez ní nemůže existovat, mírné napětí většinou pomáhá zvýšit výkon organizace. Vysoká úroveň stresu je však pro organizaci nebezpečná.
Na zdraví zaměstnance má vedle ostatích vliv i psychická zátěž. Pomoci vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí může právě kategorizace prací.
Dynamická transformace ekonomiky způsobuje mnoha jednotlivcům stres, , projevující se absencemi z důvodů onemocnění, předčasnými odchody do důchodu a rostoucími výdaji na zdravotní pojištění. Lékem na předcházení stresu je pružná práce, psychologická dohoda, více pochval a celkově nový přístup společnosti, zaměstnavatelů a HR manažerů k zaměstnancům.
Příspěvek je zaměřen na problematiku psychické zátěže v pracovním prostředí a blíže se věnuje vybraným emočním stavům a situacím, které psychickou zátěž na pracovišti vyvolávají.
Pro dosažení optimálního biorytmu doporučují experti zařazování několika kratších přestávek během pracovní doby a jedné delší přestávky, určené zpravidla na oběd. Praxe ukázala, že všude tam, kde se toto schéma dodržovalo, klesl počet pracovních úrazů.
Lidé uprostřed své pracovní kariéry by teoreticky měli pracovat se špičkovou produktivitou, ale ve skutečnosti jsou nejnespokojenějším segmentem pracovních sil.