Ekonomická krize versus důsledky stresu na pracovišti

Francouzské soudy rozhodly, že za vlnu sebevražd v francouzském Telecomu je zodpovědný jeho bývalý šéf. Toto rozhodnutí obrátilo pozornost na problém, který má nedozírné dopady na zdraví pracovníků – na stres.

Sebevraždy ve francouzském Telecomu v letech 2008 a 2009 se časově shodují s nástupem finanční krize a s restrukturalizací společnosti. Podle jednoho z odborníků ILO Seijiho Machidy se musí pracovníci v dobách krize vyrovnávat se strachem ze ztráty zaměstnání. Ekonomická krize rovněž ovlivňuje výši finančních prostředků alokovaných do oblasti bezpečnosti a zdraví při práci. „Navzdory krizi musíme investovat do zdravé pracovní síly,“ říká Machida. „Nejen proto, že nám záleží na lidském zdraví, ale také proto, že stres vyjde prostě draho.“

Z 35 pracovníků francouzského Telecomu, kteří si vzali život, někteří zanechali dopis, kde vysvětlují, že podlehli nesnesitelnému pracovnímu tlaku. Analýza situace ve firmě potvrdila, že společnost ignorovala doporučení lékařů, kteří varovali před dopadem restrukturalizační politiky firmy na duševní zdraví zaměstnanců.

V celé řadě zemí jsou celkové náklady na pracovní úrazy a nemoci z povolání, včetně těch souvisejících se stresem, stále velmi vysoké. V rámci Evropské unie se toto číslo odhaduje na 2,6 až 3,8 % HDP. Studie ukazují, že stres je důsledkem 50 až 60 % všech zameškaných pracovních dní, což představuje obrovské náklady jak zdravotní, tak co se týče ekonomické výkonnosti.

Krize je také důvodem toho, že donucovací orgány (v oblasti bezpečnosti práce a zdravotnictví) pracují s omezenými zdroji. „Výsledkem může být prudký nárůst pracovních úrazů, smrtelných úrazů a pracovního stresu,“ varuje Machida.

Nárůst počtu duševních onemocnění

Zatímco v extrémních případech může stres vést až k sebevraždě, odborník ILO varuje před obecným zvyšováním špatného duševního stavu v důsledku stresu na pracovišti. Jeho důvodem je zahlcení informacemi, intenzita práce, časový tlak, vysoké nároky na mobilitu a flexibilitu, tlak být neustále k dispozici „na telefonu“ a v neposlední řadě i strach ze ztráty místa.

Podle ILO jsou nejlepším řešením strategie přizpůsobené specifickým podmínkám na konkrétním pracovišti.

„Pro hledání řešení problémů týkajících se BOZP je nezbytná úzká spolupráce mezi managementem a pracovníky. V oblasti prevence je důležité i zapojení zástupců zaměstnanců a odborů,“ uzavírá Machida. Machida odkazuje na dvě relativně nové publikace, které ILO vydalo: Stress prevention at work checkpoints, a guide to auditing safety and health controls, která se zabývá praktickými řešeními předcházení stresu na pracovišti a SOLVE: Integrating health promotion into workplace OSH policies, publikace pojatá jako učebnice pojednávající o tom, jak správně nastavit na pracovišti preventivní program BOZP. Zahrnuje i nejnovější trendy a dosud opomíjená psychosociální rizika. Obě publikace jsou k dispozici v plné verzi na AiPSafe.

Ekonomická krize je její potenciální dopad na BOZP přehledně: