Ekonomická krize versus důsledky stresu na pracovišti

ILO varuje před nárůstem duševních onemocnění, která způsobuje stres na pracovišti. Před několika lety otřásla Francií vlna sebevražd ve společnosti Telecom France.

Francouzské soudy rozhodly, že za vlnu sebevražd v francouzském Telecomu je zodpovědný jeho bývalý šéf. Toto rozhodnutí obrátilo pozornost na problém, který má nedozírné dopady na zdraví pracovníků – na stres.

Sebevraždy ve francouzském Telecomu v letech 2008 a 2009 se časově shodují s nástupem finanční krize a s restrukturalizací společnosti. Podle jednoho z odborníků ILO Seijiho Machidy se musí pracovníci v dobách krize vyrovnávat se strachem ze ztráty zaměstnání. Ekonomická krize rovněž ovlivňuje výši finančních prostředků alokovaných do oblasti bezpečnosti a zdraví při práci. „Navzdory krizi musíme investovat do zdravé pracovní síly,“ říká Machida. „Nejen proto, že nám záleží na lidském zdraví, ale také proto, že stres vyjde prostě draho.

Z 35 pracovníků francouzského Telecomu, kteří si vzali život, někteří zanechali dopis, kde vysvětlují, že podlehli nesnesitelnému pracovnímu tlaku. Analýza situace ve firmě potvrdila, že společnost ignorovala doporučení lékařů, kteří varovali před dopadem restrukturalizační politiky firmy na duševní zdraví zaměstnanců.

V celé řadě zemí jsou celkové náklady na pracovní úrazy a nemoci z povolání, včetně těch souvisejících se stresem, stále velmi vysoké. V rámci Evropské unie se toto číslo odhaduje na 2,6 až 3,8 % HDP. Studie ukazují, že stres je důsledkem 50 až 60 % všech zameškaných pracovních dní, což představuje obrovské náklady jak zdravotní, tak co se týče ekonomické výkonnosti.

Krize je také důvodem toho, že donucovací orgány (v oblasti bezpečnosti práce a zdravotnictví) pracují s omezenými zdroji. „Výsledkem může být prudký nárůst pracovních úrazů, smrtelných úrazů a pracovního stresu,“ varuje Machida.

Nárůst počtu duševních onemocnění

Zatímco v extrémních případech může stres vést až k sebevraždě, odborník ILO varuje před obecným zvyšováním špatného duševního stavu v důsledku stresu na pracovišti. Jeho důvodem je zahlcení informacemi, intenzita práce, časový tlak, vysoké nároky na mobilitu a flexibilitu, tlak být neustále k dispozici „na telefonu“ a v neposlední řadě i strach ze ztráty místa.

Podle ILO jsou nejlepším řešením strategie přizpůsobené specifickým podmínkám na konkrétním pracovišti.

Pro hledání řešení problémů týkajících se BOZP je nezbytná úzká spolupráce mezi managementem a pracovníky. V oblasti prevence je důležité i zapojení zástupců zaměstnanců a odborů,“ uzavírá Machida. Machida odkazuje na dvě relativně nové publikace, které ILO vydalo: Stress prevention at work checkpoints, a guide to auditing safety and health controls, která se zabývá praktickými řešeními předcházení stresu na pracovišti a SOLVE: Integrating health promotion into workplace OSH policies, publikace pojatá jako učebnice pojednávající o tom, jak správně nastavit na pracovišti preventivní program BOZP. Zahrnuje i nejnovější trendy a dosud opomíjená psychosociální rizika. Obě publikace jsou k dispozici v plné verzi na AiPSafe.

Ekonomická krize je její potenciální dopad na BOZP přehledně:

Finanční krize Omezování nákladů
Snižování veřejných výdajů
Pokles výroby
Redukce pracovních míst
Organizační změny Přehodnocování zdrojů
Redukce „neproduktivních“ funkcí
Snižování nákladů na BOZP
Více částečných úvazků a práce na dobu určitou
Více subdodávek
Propouštění zaměstnanců
Dopady, týkající se BOZP Ztráta profesionálů BOZP v podnicích
Upadající opatření BOZP
Zhoršení podmínek v oblasti BOZP u dělnických pozic
Rizika plynoucí z přepracování/tlaku z nových úkolů
Prodloužená pracovní doba
Nejistota
Psychosociální stress z náhlé ztráty zaměstnání
Nárůst pracovní úrazů, smrtelných úrazů a nemocí z povolání a zhoršení zdravotního stavu, který způsobila nezaměstnanost

Komentáře

Krize a stres + dopady na BOZP - a u nás?

02.03.2013 - 16:24 Radoslav Vlasák
Ano - investovat do zdravé pracovní síly - to by měla být jedna z hlavních zásad veškerého podnikání v oblasti BOZP. Když už pro nic jiného, tak třeba vzhledem k tomu, že ekonomické ztráty z titulu pracovních úrazů a nemocí z povolání prý činí v EU 2,6 - 3,8 % HDP. Sice by bylo velmi zajímavé zjistit, jak jednotlivé státy (a potom celá EU) k tomuto údaji dospěly, když např. u nás "umíme" tyto ztráty pouze řádově odhadnout, protože přesná a souhrnná data prostě nejsou k dispozici (byla by, bylo-li by k tomu dost tzv. politické vůle - třeba se to podaří v rámci jednoho z úkolů Národního akčního programu BOZP na roky 2013 - 2014). Ale nejspíš to v ostatních zemích EU bude podobné - takže reálnější je zřejmě to vyšší číslo, ne-li daleko větší hodnota. Což už určitě bude "pořádný balík". U nás se utěšujeme mj. tím, že pracovní úrazovost (včetně té smrtelné) postupně klesá - jenomže jaksi nikdo moc nechce vidět, že např. průměrná pracovní neschopnost na 1 pracovní úraz se za posledních 22 let zvýšila z cca 20 kalendářních dnů na dnešních více jak 55. A jsou i odvětví, kde se toto číslo už blíží šedesátce (např. stavebnictví). Že by to nebyl varovný signál o větší závažnosti pracovních úrazů (když už za "závažné" považujeme úrazy podle délky hospitalizace, což zdaleka nemá tu potřebnou vypovídací schopnost, o určitém zkomplikování až znemožnění řádného prošetření ze strany - chronicky poddimenzovaných - kontrolních orgánů ani nemluvě)? A kolik pracovních úrazů zůstává mimo oficiální statistiku (cizinci, agenturní zaměstnanci atd.)? Možností, jak tento neblahý stav začít postupně zlepšovat, je - podle mne -přitom víc. Od zavedení smysluplného úrazového pojištění (s malusy a bonusy), přes komplexní rehabilitaci, účinnou propagaci bezpečného chování, posílení kontrolních orgánů, cílený výzkum, až po přiměřenou výchovu k ochraně zdraví na všech stupních školského systému. Že k naplnění těchto možností chybí finance? Od roku 1993 se jich (tzv. přebytků z úrazového pojištění) už ve státním rozpočtu "rozplynulo" docela dost -byl by tedy nejvyšší čas si nezbytnost (a zároveň zaručenou návratnost) investice do zdravé pracovní síly naplno uvědomit a hlavně podle toho začít jednat. Snad se ještě nedíváme na koncová světla vlaku, který nám už nevratně ujíždí.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout X youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail