Evropská komise nedávno předložila první souhrnnou zprávu o implementaci Směrnice Rady 391/89/EHS (Rámcová směrnice) a prvních pěti individuálních směrnic pod ní patřících. Zpráva má iniciovat širokou a veřejnou diskusi o způsobech, jak dále utvářet a respektovat prostor pro podnikání v rozšířené Evropské unii a zlepšovat duševní a tělesnou pohodu pracovníků na pracovišti. Tento příspěvek obsahuje zásadní analýzy obsažené ve zprávě doplněné o první kritickou odezvu koncipovanou evropskými odbory. Zpráva i její kritické hodnocení by mohly být podkladem pro zahájení diskuse v České republice, ve které je implementace harmonizované legislativy, po mnoha letech od stanovení právní povinnosti hodnotit riziko, v mnoha ohledech „planá“.
Transpozice představovala dlouhý proces a její zpoždění mělo značný dopad na úroveň praktické implementace na pracovišti. Většina členských států nedostála svým závazkům, ač všechny směrnice byly přijaty jednohlasně v Radě a byly předmětem předběžných důkladných konzultací sociálních partnerů na evropské a národní úrovni. Již v roce 1993 byla vedena přestupková řízení Komisí proti těm členským státům, které nesdělily, že jejich legislativa je transponovaná v požadovaném termínu. Zahájení těchto přestupkových řízení způsobilo urychlení legislativního úsilí členských států a přijetí nezbytných legislativních opatření k transpozici směrnic ještě před ukončením těchto řízení. Po transpozici provedla Komise kontrolu shody u národní legislativy. Nahradila přímé zahájení přestupkových řízení diskusemi s národními úřady k vyjasnění a vyřešení nedorozumění a nápravě nedokonalostí. Analýza shody u Rámcové směrnice odhalila nedostatky téměř u všech členských států. Komise proti nim zahájila přestupková řízení. 11 států pak modifikovalo svou legislativu. Protože však ne všechny nedostatky byly členskými státy uznány, poslala Komise několik případů Soudnímu dvoru. Hlavní problémy neshody v transpozici Rámcové směrnice 89/391 byly nalezeny v následujících oblastech:
Situace shody transpozice prvních pěti individuálních směrnic byla od počátečních fází zřetelně pozitivnější, poněvadž členské státy obecně začlenily minimální požadavky do své národní legislativy ipsis verbis. Navíc, mnoho zjištěných nedostatků v transpozici bylo vyřešeno bez potřeby zahájit přestupkové řízení. Avšak stojí za to zmínit, že v některých případech Komise se musela obrátit na Soudní dvůr.
Většina zjištěných nedostatků ve shodě se týkala směrnice o pracovišti, o pracovním zařízení a o zobrazovacích jednotkách a vztahovala se k technickým požadavkům uvedeným v přílohách. Co se týče poslední zmíněné směrnice, problémy způsobily v některých státech také opatření vztahující se k přerušení práce a ke zdravotním prohlídkám.
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.