Evropská komise nedávno předložila první souhrnnou zprávu o implementaci Směrnice Rady 391/89/EHS (Rámcová směrnice) a prvních pěti individuálních směrnic pod ní patřících. Zpráva má iniciovat širokou a veřejnou diskusi o způsobech, jak dále utvářet a respektovat prostor pro podnikání v rozšířené Evropské unii a zlepšovat duševní a tělesnou pohodu pracovníků na pracovišti. Tento příspěvek obsahuje zásadní analýzy obsažené ve zprávě doplněné o první kritickou odezvu koncipovanou evropskými odbory. Zpráva i její kritické hodnocení by mohly být podkladem pro zahájení diskuse v České republice, ve které je implementace harmonizované legislativy, po mnoha letech od stanovení právní povinnosti hodnotit riziko, v mnoha ohledech „planá“.
Hlavním informačním vkladem byly národní zprávy členských států zpracované v souladu se směrnicemi, které stanoví, že „členské státy budou hlásit Komisi co pět let (co čtyři roky co se týče směrnic 90/269 a 90/270) výsledky implementace ustanovení této směrnice s uvedením pohledu zaměstnavatelů a pracovníků“.
Dalšími zdroji informací byly názory nezávislých expertů a materiály získané Komisí při monitorování transpozice směrnic do národního práva a jejich aplikaci.
Před přijetím zkoumaných směrnic byla BOZP v členských zemích kvalitativně různá. Směrnice 89/391 změnila praktické pojetí zavedením integrovaného preventivního pojetí zdraví a bezpečnosti. To vyžaduje kontinuální zlepšování zdravotních a bezpečnostních podmínek. Zodpovědnost zaměstnavatele, stanovené preventivní principy a informace, trénink, konzultace a vyvážená participace jsou jejími základními kameny. Tyto principy byly doplněny v individuálních směrnicích. Výsledkem jsou minimální požadavky, jenž by měly být garantovány v celé Evropě, přičemž členské státy mohou udržovat nebo stanovit vyšší úroveň ochrany.
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.