Náklady a ztráty vyplývající z pracovních úrazů a nemocí z povolání za rok 2011

Zdroj: 

Odhady nákladů a ztrát vyvolaných v roce 2011 pracovními úrazy a v tomtéž roce nově hlášenými nemocemi z povolání vycházejí z upřesněné metodiky obsažené ve zprávě "Analýza nákladů na pracovní úrazy a nemoci z povolání v ČR" z Projektu HS57/00 [1] a úprav provedených v této metodice v letech 2003 a 2006.

Část 4. Pojištěné a nepojištěné náklady

Část 4. Pojištěné a nepojištěné náklady

2.1 Pojištěné náklady

V pojištěných nákladech představují v roce 2011 největší položku úhrady zdravotní péče (34,7 % pojištěných nákladů a ztrát) a dosahují hodnoty přes 2,0 mld. Kč 2 001,7 mil. Kč). V nich přibližně 99 % tvoří úhrady zdravotní péče v případě pracovních úrazů.

Na druhém místě jsou náhrady škod při pracovních úrazech nebo nemocích z povolání (31,4 % pojištěných nákladů a ztrát), které byly nejvyšší položkou v letech 2004 a 2006 (v roce 2004 tvořily téměř 39 %, v roce 2006 téměř 37 %) a dosahují hodnoty přes 1,8 mld. Kč (1 810,3 mil. Kč). Postupně vyplácené náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity či částečné invalidity podle § 371 a 377 ZP, které činí přes 1,0 mld. Kč (1 043,1 mil. Kč), a jejichž počet se v roce 2011 zvýšil na 436 (v roce 2007 to bylo 718, v roce 2008 jen 468, v roce 2009 pouze 392 a v roce 2010 již jen 338).

Na třetím místě jsou náklady na invalidní a částečné invalidní důchody, které s ohledem na dlouhodobý charakter plnění představují částku téměř 1,4 mld. Kč (1 363,5 mil. Kč), tj. 23,7 % pojištěných nákladů a ztrát. Přitom náklady na částečné invalidní důchody jsou zhruba třikrát vyšší než náklady na invalidní důchody.

Na čtvrtém místě je nemocenské (478,3 mil. Kč) zahrnující 8,3 % pojištěných nákladů a ztrát. To se s ohledem na relativní zastoupení případů nejvíce projevuje u pracovních úrazů (471,5 mil. Kč).  

2.2 Nepojištěné náklady a ztráty

Největší položku v nepojištěných nákladech a ztrátách tvoří ztráta na hrubém domácím produktu (součet nerealizovaných přidaných hodnot) v důsledku pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy nebo nemoci z povolání. Ta představuje hodnotu více než 6,5 mld. Kč (6 573,2 mil. Kč). Významnou položku tvoří i ztráty na hrubém domácím produktu způsobené krátkodobým přerušením práce spolupracovníků či nadřízených postižených pracovníků zúčastněných na případu. Ty se odhadují zhruba na 0,9 mld. Kč (907,0 mil. Kč).

Celkové ztráty na hrubém domácím produktu vzniklé zaměstnavatelům v důsledku pracovních úrazů nebo nemocí z povolání představují více než 7 mld. Kč (7 480,2 mil. Kč) a tvoří 94,2 % nepojištěných nákladů a ztrát.

Ostatní přímé náklady a ztráty z nepojištěných nákladů a ztrát vyvolané pracovními úrazy a nemocemi z povolání představují částku 404,9 mil. Kč a tvoří 5,1 % nepojištěných nákladů a ztrát. Výrazně se projevují u ostatních (nikoliv smrtelných) pracovních úrazů (98,9 % ostatních přímých nákladů).

Ostatní přímé náklady a ztráty zahrnují náklady na mzdy ostatních pracovníků zúčastněných na události (poskytování první pomoci, svědectví, omezení v práci apod.), náklady na obnovu zničených nebo na opravu poškozených zařízení a věcí, náklady na soudní řízení, peněžité podpory poškozeným nebo pozůstalým a prominutí půjček (v případě smrti nebo invalidity), ztráty související s nevyužitou kvalifikací poškozených získanou na náklady podniku, náklady na nábor a zaškolení nových pracovníků nebo na přeškolení a zácvik poškozených, nemohou-li vykonávat dosavadní práci.

Další položkou jsou náhrady škod při pracovních úrazech nebo nemocích z povolání vyplácené nad rámec zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za tyto události. Ty představují 0,44 % nepojištěných nákladů a ztrát (35,2 mil. Kč).

Autor článku: 

Komentáře

Konečně skutečné ztráty - úvaha

04.12.2012 - 22:32 Radoslav Vlasák
Velice kvituji, že - snad úplně poprvé - byly velmi kvalifikovaně odhadnuty a vyčísleny skutečné škody plynoucí z pracovních úrazů a nemocí z povolání. A "kacířská" myšlenka: byl by skutečně takový problém tyto skutečné škody vyčíslit poměrně přesně, když např. veškeré náklady ze zdravotní a sociální oblasti se přece dají přiřadit k rodným číslům poškozených zaměstnanců? Jenom by povinnost tyto náklady sledovat, hlásit a následně sumarizovat musela být někomu uložena - možná dobrý tip pro poslaneckou iniciativu! A konečně by bylo nade vší pochybnost jasné, že tzv. úrazové pojištění v dnešní podobě (a ani podle neúčinného zákona č. 266/2006 Sb.) tyto skutečné škody nemůže pokrýt - jasné je to již podle čísel obsažených v tomto článku. A možná by pak o toto pojištění ztratil zájem náš pojišťovací trh (tomu přece musí jít "až v první řadě" o zisk!), nemusela by tedy být preferována komerce a s ní související možný střet zájmů, a konečně by se začalo seriózně uvažovat o neziskové veřejnoprávní instituci, která by úrazové pojištění spravovala. Nejspíš by to přineslo zvýšené náklady na úrazové pojištění zaměstnavatelům - ale (při správně nastaveném systému malus/bonus) jen těm, kteří povinnosti v oblasti BOZP neplní a na těch odpovědných (ale vlastně i na všech daňových poplatnících) svým způsobem parazitují. Čili by to určitě přispělo ke zvýšení úrovně péče o BOZP u zaměstnavatelských subjektů - a o to by mělo nám všem jít především.

Odložení účinnosti

05.12.2012 - 09:19 Tomáš Neugebauer
Účinnost zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, byla opět o dva roky posunuta.

A ještě dodatek

06.12.2012 - 15:46 Radoslav Vlasák
V neposlední řadě by smysluplný systém úrazového pojištění zaměstnanců (viz můj předchozí příspěvek) přinesl i možnost investice tolik potřebných finančních prostředků do oblasti prevence, výchovy a vzdělávání, výzkumu a vývoje, komplexní poúrazové rehabilitace apod. (a tzv. "přebytky" z úrazového pojištění by nemizely ve státním rozpočtu, jako se to děje už od roku 1993). Tyto oblasti jsou doposud - zejména z hlediska investic - prakticky opomíjeny, zase ke škodě nás všech. A to, že doposud nejsou nijak zvýhodněni zaměstnavatelé, kteří se oblasti BOZP věnují nad rámec svých zákonných povinností (Bezpečný podnik, Zdravé pracoviště, Zlatý Permon apod.), je další kaňkou, kterou by už bylo nanejvýš potřeba "vyzmizíkovat".

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout X youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail