Příloha ke zprávě o pracovní úrazovosti v České republice v roce 2023 – rozšiřující a doplňující analytická studie

1 ÚVOD

1 ÚVOD

V roce 2023 došlo k mírnému poklesu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností proti roku 2022. Pracovní úrazy bez pracovní neschopnosti a smrtelné pracovní úrazy nebyly již od roku 2012 statisticky sledovány (NemÚr - ČSÚ). V letech 2014–2023 došlo u pojištěných mužů ke zvýšení počtu o 4 %, zatímco u žen o 10 %. Pojištěné osoby byly tak v roce 2023 evidovány v poměru ženy 50,6 % - muži 49,4 %. V roce 1993 (vznik ČR) činil tento poměr ženy 45,0 % - muži 55,0 % a postupně se počet žen přibližoval počtu mužů, až v roce 2021 došlo k vyrovnání počtu na 50,0 % - 50,0 %.

Pracovní úrazovost se v České republice v roce 2023 vyznačovala podobným vývojem (pokles počtu) celkové pracovní úrazovosti a smrtelné pracovní úrazovosti, kdy hodnoty ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti klesly meziročně dynamičtěji. Od roku 1998 byl nejvyšší počet pojištěnců evidován v roce 2019 a nejnižší v roce 2011, rozdíl činil 0,5 milionu osob.

V roce 2023 bylo vykázáno 77 smrtelných pracovních úrazů, což je značný pokles a jedná se o historické minimum. V prvních deseti letech existence České republiky (1993–2002) tento počet činil 200–300 případů za rok. Dále v letech 2003–2016 se již počet dostal pod hranici 200 případů a pohyboval se v rozmezí 100–200 případů za rok. V roce 2017 se tak poprvé v historii dostal počet pod hranici 100 případů za rok a v roce 2019 se tento rekord zopakoval (95 případů). Velký nárůst počtu případů v roce 2018 byl způsoben značným počtem hromadných úrazů způsobených jen třemi událostmi. V roce 2020, 2021 a 2023 byly evidovány také tři události s hromadnými případy, ale následky nebyly tak fatální jako v roce 2018. V roce 2022 se hromadný případ udál jeden.

K největšímu poklesu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností došlo v odvětví Zpracovatelský průmysl (C.) a k největšímu nárůstu v odvětví Vzdělávání (P.) a Zdravotní a sociální péče (Q.). Stoupl procentní podíl smrtelných pracovních úrazů ve skupině zdrojů úrazu „Budovy, konstrukce, povrchy“ a „Pozemní vozidla, ostatní dopravní prostředky”.

Absolutní počet pracovních úrazů s následnou pracovní neschopností klesl proti roku 2022 o 2,5 %. Počet pojištěnců meziročně stoupl jen mírně, což se promítlo do četnosti těchto pracovních úrazů poklesem tohoto ukazatele o 3,2 %. Snížil se i počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy (o 2,9 %) a také průměrný denní stav práce neschopných o stejné procento. Průměrné procento pracovní neschopnosti kleslo o 3,4 %.

Průměrná doba trvání jednoho případu dosáhla v roce 2020 maxima 62,5 kalendářního dne. V následujících letech došlo k poklesu až na hodnotu 56,2 kalendářního dne v roce 2023.

Nejčastějším zdrojem pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny byla v roce 2023 skupina „Materiály, břemena, výrobky, strojní součásti“ (32 %). U závažných pracovních úrazů to byla skupina „Budovy, konstrukce, povrchy“ (38 %) a u smrtelných pracovních úrazů skupina „Pozemní vozidla“ (39 %). Obdobné rozložení zdrojů pracovních úrazů podle závažnosti bylo evidováno i v letech minulých, rozdíly byly jen v procentním zastoupení.

Nejčastější příčinou u všech typů pracovních úrazů v roce 2023 bylo „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“. Tato příčina byla uvedena zaměstnavateli na záznamu o úrazu, a proto zcela převládá, a to i v letech minulých. U pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny byla uvedena v 94 % případů, u pracovních úrazů závažných pak činila 79 % a u pracovních úrazů smrtelných 69 %.