Náklady a ztráty vyplývající z pracovních úrazů a nemocí z povolání za rok 2011

Zdroj: 

Odhady nákladů a ztrát vyvolaných v roce 2011 pracovními úrazy a v tomtéž roce nově hlášenými nemocemi z povolání vycházejí z upřesněné metodiky obsažené ve zprávě "Analýza nákladů na pracovní úrazy a nemoci z povolání v ČR" z Projektu HS57/00 [1] a úprav provedených v této metodice v letech 2003 a 2006.

Část 1. Úvod

Část 1. Úvod

Tato studie rozlišuje kdo náklady vyplývající z pracovních úrazů nebo nemocí z povolání nese nebo kdo tyto ztráty pocítí. To znamená, že stanoví, jaké ztráty pocítí postižení pracovníci, případně osoby na jejich výdělku závislé, dále provádí odhad, jaké náklady a ztráty vyvolají u zaměstnavatelů a konečně vyjadřuje, jaké náklady a ztráty souhrnně vzniknou z těchto událostí celé společnosti.

Bohužel, neexistují vhodné údaje pro přímý výpočet nákladů a ztrát, proto nezbývá jiná možnost, než použít komplikovanější postupy a zejména složitější kalkuly (mnohdy i s několika proměnnými a konstantami), jejichž prostřednictvím, při užití jiných dostupných a ověřených subsidiárních údajů, budou potřebné základní položky nákladů a ztrát stanoveny (bodové odhady).

Náklady a ztráty vyvolané pracovními úrazy a nemocemi z povolání jsou v této studii chápány buď ve smyslu reálných peněžních výdajů nebo též v budoucnu nerealizovaných nákladů příležitosti či (ve smyslu peněžně vyčíslených nákladů) způsobených škod (náklady ze škod), které nejsou ve vymezených systémech nikým jiným nahrazeny. Proto byl do nákladů a ztrát zahrnut i nevytvořený hrubý domácí produkt jako nerealizovaný náklad příležitosti v důsledku absence, invalidity nebo smrti postižených.

Náklady a ztráty vyvolané pracovními úrazy a nemocemi z povolání, k nimž došlo v roce 2011, představují tedy nejen výdaje a ztráty vyvolané těmito událostmi v roce jejich vzniku, ale i výdaje a náklady nebo ztráty, které v jejich důsledku budou vznikat i v dalších létech (výplaty náhrad škod po skončení pracovní neschopnosti, výplaty invalidních, částečných invalidních, vdovských, vdoveckých a sirotčích důchodů, výplata různých příspěvků, poskytování úhrad zdravotní péče, případné ztráty na výdělku postižených, v budoucnu nerealizovaný hrubý domácí produkt, placení přirážek k pojistným apod.).

Je třeba upozornit, že jsou veškeré náklady a ztráty uváděny v cenách (vyjádřených v peněžních jednotkách) odpovídajících době jejich vzniku a že nereflektují inflaci[1] byl proveden z nezaokrouhlených údajů a teprve potom byly výsledné hodnoty zaokrouhleny. Může se proto u některých proměnných ve vzorcích a tabulkách na posledním místě vyskytnout zdánlivý rozdíl (vliv chyb ze zaokrouhlení).


[1]V našich podmínkách obvykle náklady tlačenou inflaci.

Autor článku: 

Komentáře

Konečně skutečné ztráty - úvaha

04.12.2012 - 22:32 Radoslav Vlasák
Velice kvituji, že - snad úplně poprvé - byly velmi kvalifikovaně odhadnuty a vyčísleny skutečné škody plynoucí z pracovních úrazů a nemocí z povolání. A "kacířská" myšlenka: byl by skutečně takový problém tyto skutečné škody vyčíslit poměrně přesně, když např. veškeré náklady ze zdravotní a sociální oblasti se přece dají přiřadit k rodným číslům poškozených zaměstnanců? Jenom by povinnost tyto náklady sledovat, hlásit a následně sumarizovat musela být někomu uložena - možná dobrý tip pro poslaneckou iniciativu! A konečně by bylo nade vší pochybnost jasné, že tzv. úrazové pojištění v dnešní podobě (a ani podle neúčinného zákona č. 266/2006 Sb.) tyto skutečné škody nemůže pokrýt - jasné je to již podle čísel obsažených v tomto článku. A možná by pak o toto pojištění ztratil zájem náš pojišťovací trh (tomu přece musí jít "až v první řadě" o zisk!), nemusela by tedy být preferována komerce a s ní související možný střet zájmů, a konečně by se začalo seriózně uvažovat o neziskové veřejnoprávní instituci, která by úrazové pojištění spravovala. Nejspíš by to přineslo zvýšené náklady na úrazové pojištění zaměstnavatelům - ale (při správně nastaveném systému malus/bonus) jen těm, kteří povinnosti v oblasti BOZP neplní a na těch odpovědných (ale vlastně i na všech daňových poplatnících) svým způsobem parazitují. Čili by to určitě přispělo ke zvýšení úrovně péče o BOZP u zaměstnavatelských subjektů - a o to by mělo nám všem jít především.

Odložení účinnosti

05.12.2012 - 09:19 Tomáš Neugebauer
Účinnost zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, byla opět o dva roky posunuta.

A ještě dodatek

06.12.2012 - 15:46 Radoslav Vlasák
V neposlední řadě by smysluplný systém úrazového pojištění zaměstnanců (viz můj předchozí příspěvek) přinesl i možnost investice tolik potřebných finančních prostředků do oblasti prevence, výchovy a vzdělávání, výzkumu a vývoje, komplexní poúrazové rehabilitace apod. (a tzv. "přebytky" z úrazového pojištění by nemizely ve státním rozpočtu, jako se to děje už od roku 1993). Tyto oblasti jsou doposud - zejména z hlediska investic - prakticky opomíjeny, zase ke škodě nás všech. A to, že doposud nejsou nijak zvýhodněni zaměstnavatelé, kteří se oblasti BOZP věnují nad rámec svých zákonných povinností (Bezpečný podnik, Zdravé pracoviště, Zlatý Permon apod.), je další kaňkou, kterou by už bylo nanejvýš potřeba "vyzmizíkovat".

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout X youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail