Náklady a ztráty vyplývající z pracovních úrazů a nemocí z povolání za rok 2011

Zdroj: 

Odhady nákladů a ztrát vyvolaných v roce 2011 pracovními úrazy a v tomtéž roce nově hlášenými nemocemi z povolání vycházejí z upřesněné metodiky obsažené ve zprávě "Analýza nákladů na pracovní úrazy a nemoci z povolání v ČR" z Projektu HS57/00 [1] a úprav provedených v této metodice v letech 2003 a 2006.

Část 11. Závěr

Část 11. Závěr

6. Závěr

Způsob výpočtu jednotlivých druhů nákladů a ztrát, proměnné i variabilní a fixní konstanty a jejich definice s ověřenými hodnotami zaznamenanými v roce 2011 jsou spolu s výpočty nákladů a ztrát uvedeny v příloze.

Největší část nákladů a ztrát plynoucích z nově zaznamenaných pracovních úrazů nebo nemocí z povolání nesou zaměstnavatelé. Těm vznikla ztráta v roce 2011 v celkové výši kolem 13,7 mld. Kč (13 703,9 mil. Kč). V roce 2010 to bylo 13,1 mld. Kč, v roce 2009 pak 14,2 mld. Kč, v roce 2008  17,2 mld. Kč a v roce 2007 tato ztráta činila 18,1 mld. Kč.

Značná část těchto nákladů a ztrát, a to adekvátní části pojištěných nákladů a ztrát nebo ztráty na hrubém domácím produktu ze zameškané pracovní doby v důsledku pracovní neschopnosti pro pracovní úraz a nemoc z povolání případně v důsledku krátkodobého přerušení práce spolupracovníků a nadřízených či ostatní přímé náklady a ztráty, se promítají i do společenských (souhrnných) nákladů a ztrát a dosáhly v roce 2011 celkové výše 13 684,5 mil. Kč tj. 71,3 % těchto společenských nákladů a ztrát (19 187,3 mil. Kč).

Společenské náklady a ztráty způsobené pracovními úrazy nebo nemocemi z povolání zaznamenanými v roce 2011 potom představovaly 19,2 mld. Kč (19 187,3 mil. Kč). Významnou část těchto nákladů tvořila ztráta na hrubém domácím produktu v důsledku invalidity nebo smrti postižených a ze zameškané pracovní doby (12 976,3 mil. Kč). Podstatně menší část představovaly náklady kryté ze státního rozpočtu (pouze 41,9 mil. Kč).

V souhrnných nákladech a ztrátách na pracovní úrazy a nemoci z povolání tvoří velkou část součet ztrát na hrubém domácím produktu (13,0 mld. Kč, tj. 67,6 % souhrnných nákladů a ztrát. I když to jsou objektivně stanovené závažné druhy ztrát, působí jako poněkud spekulativní hodnoty, a to zejména v případech invalidity nebo smrti poškozených. Avšak s ohledem na jejich dlouhodobý efekt nemohou být bagatelizovány nebo pomíjeny.

Osobám invalidním v důsledku pracovních úrazů nebo nemocí z povolání, ač se na tvorbě hrubého domácího produktu nepodílejí, je poskytováno plnění jak ze systému sociálního zabezpečení (důchody, podpory, příspěvky), tak ze zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání (náhrady) a současně jsou ze systému veřejného zdravotního pojištění prováděny i úhrady zdravotnickým a lékárenským zařízením za zdravotní péči o ně. I v případě smrtelných pracovních úrazů probíhá plnění vůči pozůstalým a osobám na zraněném závislým.

Ztráty způsobené v důsledku pracovních úrazů nebo nemocí z povolání pracovníkům představovaly podstatně nižší částku, a to zhruba o něco více než 0,4 mld. Kč (415,8 mil. Kč).

Porovnání vybraných ukazatelů nákladů a ztrát mezi ČR a některými státy EU nebylo v roce 2011 provedeno vzhledem k tomu že nejsou k dispozici srovnatelné aktuální údaje o nákladech a ztrátách vyplývajících z pracovních úrazů v jednotlivých členských státech EU.

Literatura

[1] TURČ, J. – STRAKA, J. – GABRIEL, M.: Etapa 02 Analýza nákladů na pracovní úrazy a nemoci z povolání v ČR. In: Projekt HS57/00 Analýza nákladů poškození zdraví z práce ve vztahu k pracovnímu prostředí v ČR. (Výzkumná zpráva). VÚBP, Praha 2001.

[2] Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2011. ČSÚ, Praha 2012.

[3] Statistická ročenka z oblasti důchodového pojištění 2011. ČSSZ, Praha 2012. Dostupné z WWW: < http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/informacni-materialy/statisticke-rocenky.htm >

[4] Statistika příčin invalidity 1993. ČSSZ, Praha 1994.

[5] KRAJČOVIČ, J. – ŠKVARKOVÁ, V.: Náklady a straty vyvolané pracovnými úrazmi. (Výzkumná zpráva). VVÚBP, Bratislava 1993.

[6] Makroekonomické údaje. ČSÚ, Praha 2011. Dostupné z WWW:

< http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.makroek_prod >

[7] Podíly zaměstnanců, placený čas a hrubé měsíční mzdy podle hlavních tříd CZ-ISCO a pohlaví 2011. ČSÚ, Praha 2012. Dostupné z WWW:

< http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/01003F6324/$File/310912A01.xls >

[8] MRKVIČKA, P.: Analýza smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2011. (Výzkumná zpráva). VÚBP, Praha 2012.

[9] AALTONEN, V.P.M. – UUSI-RAUVA, E. – SAARI, J.: The Accident Consequence Tree Metod and its Application by Real-time Data Collection in the Finnish Furniture Industry. In: A Consequence and Cost Analysis of Occupational Accidents in Furniture Industry. Helsinki 1996, s. 23.

[10] PEARCE, D.W.: Macmillanův slovník moderní ekonomie. Victoria Publishing, 4. ed., Praha 1992.

[11] DAVIES, N. – TESDALE, P.: The Costs to Britain of Workplace Accidents and Work–Related Ill Health. HSE, Norwich 1994.

[12] MRKVIČKA, P: Náklady a ztráty vyplývající z pracovních úrazů a nemocí z povolání v roce 2010 (Výzkumná zpráva). VÚBP, Praha 2011.

[13] Zpráva o činnosti SÚIP za rok 2011. SÚIP, Praha 2012. Dostupné z WWW: < http://www.suip.cz/_files/suip-7cbfd7dd0c9aeb3af0b3e753ef547556/zprava_o_ cinnosti_suip_za_rok_2011_16_10_2012.pdf >

[14] Economic Impact of Occupational Safety and Health in the Member States of the European Union. European Agency for Safety and Health at Work, Bilbao 1997.

[15] DAVIES, N.V. – TEASDALE, P.: The Costs to Britain of Workplace Accidents at Work – Related Ill Health in 1995/1996. 2. ed. HSE, Norwich 1999.

Stránky

Autor článku: 

Komentáře

Konečně skutečné ztráty - úvaha

04.12.2012 - 22:32 Radoslav Vlasák
Velice kvituji, že - snad úplně poprvé - byly velmi kvalifikovaně odhadnuty a vyčísleny skutečné škody plynoucí z pracovních úrazů a nemocí z povolání. A "kacířská" myšlenka: byl by skutečně takový problém tyto skutečné škody vyčíslit poměrně přesně, když např. veškeré náklady ze zdravotní a sociální oblasti se přece dají přiřadit k rodným číslům poškozených zaměstnanců? Jenom by povinnost tyto náklady sledovat, hlásit a následně sumarizovat musela být někomu uložena - možná dobrý tip pro poslaneckou iniciativu! A konečně by bylo nade vší pochybnost jasné, že tzv. úrazové pojištění v dnešní podobě (a ani podle neúčinného zákona č. 266/2006 Sb.) tyto skutečné škody nemůže pokrýt - jasné je to již podle čísel obsažených v tomto článku. A možná by pak o toto pojištění ztratil zájem náš pojišťovací trh (tomu přece musí jít "až v první řadě" o zisk!), nemusela by tedy být preferována komerce a s ní související možný střet zájmů, a konečně by se začalo seriózně uvažovat o neziskové veřejnoprávní instituci, která by úrazové pojištění spravovala. Nejspíš by to přineslo zvýšené náklady na úrazové pojištění zaměstnavatelům - ale (při správně nastaveném systému malus/bonus) jen těm, kteří povinnosti v oblasti BOZP neplní a na těch odpovědných (ale vlastně i na všech daňových poplatnících) svým způsobem parazitují. Čili by to určitě přispělo ke zvýšení úrovně péče o BOZP u zaměstnavatelských subjektů - a o to by mělo nám všem jít především.

Odložení účinnosti

05.12.2012 - 09:19 Tomáš Neugebauer
Účinnost zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, byla opět o dva roky posunuta.

A ještě dodatek

06.12.2012 - 15:46 Radoslav Vlasák
V neposlední řadě by smysluplný systém úrazového pojištění zaměstnanců (viz můj předchozí příspěvek) přinesl i možnost investice tolik potřebných finančních prostředků do oblasti prevence, výchovy a vzdělávání, výzkumu a vývoje, komplexní poúrazové rehabilitace apod. (a tzv. "přebytky" z úrazového pojištění by nemizely ve státním rozpočtu, jako se to děje už od roku 1993). Tyto oblasti jsou doposud - zejména z hlediska investic - prakticky opomíjeny, zase ke škodě nás všech. A to, že doposud nejsou nijak zvýhodněni zaměstnavatelé, kteří se oblasti BOZP věnují nad rámec svých zákonných povinností (Bezpečný podnik, Zdravé pracoviště, Zlatý Permon apod.), je další kaňkou, kterou by už bylo nanejvýš potřeba "vyzmizíkovat".

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout X youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail