Náklady a ztráty vyplývající z pracovních úrazů a nemocí z povolání za rok 2011

Zdroj: 

Odhady nákladů a ztrát vyvolaných v roce 2011 pracovními úrazy a v tomtéž roce nově hlášenými nemocemi z povolání vycházejí z upřesněné metodiky obsažené ve zprávě "Analýza nákladů na pracovní úrazy a nemoci z povolání v ČR" z Projektu HS57/00 [1] a úprav provedených v této metodice v letech 2003 a 2006.

Část 7. Nepojištěné souhrnné náklady a ztráty

Část 7. Nepojištěné souhrnné náklady a ztráty

3.2 Nepojištěné souhrnné náklady a ztráty

V nepojištěných nákladech a ztrátách dominují ztráty na hrubém domácím produktu, které představují 97,0 % nepojištěných nákladů a ztrát (12,976 mld. Kč).

Z toho je u pracovních úrazů na prvním místě ztráta na hrubém domácím produktu ze zameškané pracovní doby zraněných, která činila téměř 6,5 mld. Kč (53,5 % nepojištěných nákladů a ztrát plynoucích z pracovních úrazů). Na druhém místě je ztráta na hrubém domácím produktu pro invaliditu vyjádřená částkou 2,5 mld. Kč (20,7 % z nepojištěných nákladů na pracovní úrazy). Na třetím místě je ztráta na hrubém domácím produktu pro smrt zraněných a ta představuje 1,8 mld. Kč (15,1 % nepojištěných nákladů a ztrát z pracovních úrazů).

U nemocí z povolání je na prvním místě ztráta na hrubém domácím produktu pro invaliditu, která činí 1,2 mld. Kč, tj. 92,3 % nepojištěných nákladů na nemoci z povolání. Mnohem menší podíl na nepojištěných nákladech na nemoci z povolání má ztráta na hrubém domácím produktu ze zameškané pracovní doby pro nemoc z povolání (94,7 mil. Kč,tj. 7,5 % nepojištěných nákladů na nemoci z povolání).

Ostatní přímé náklady a ztráty z nepojištěných nákladů vyvolané pracovními úrazy a nemocemi z povolání představují částku 404,9 mil. Kč, tj. 3,0 % z nepojištěných nákladů a ztrát. Ostatní přímé náklady a ztráty zahrnují náklady na mzdy ostatních pracovníků zúčastněných na události (poskytování pomoci, svědectví a účast na vyšetřování příčin, omezení v práci apod.), náklady na obnovu zničených nebo na opravu poškozených zařízení a věcí v souvislosti s pracovním úrazem, náklady na soudní řízení, peněžité podpory poškozeným nebo pozůstalým a prominutí půjček (v případě smrti nebo invalidity poškozeného), penále a zdržné, ztráty související s nevyužitou kvalifikací poškozených získanou na náklady podniku, náklady na nábor a zaškolení nových pracovníků nebo na přeškolení a zácvik poškozených, nemohou-li vykonávat dosavadní práci.

3.3 Náklady kryté ze státního rozpočtu

Největší částku z nákladů a ztrát hrazených ze státního rozpočtu představují náhrady škod vyplacené nad rámec zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání ve veřejné správě a obraně, které představují 35,2 mil. Kč, tj. 83,8 % nákladů krytých ze státního rozpočtu (41,9 mil. Kč).

4. Průměrné náklady na jeden případ

Z výše uvedených údajů se dají odvodit průměrné náklady na jednu událost.

Průměrné náklady a ztráty vyvolané v roce 2011 jedním pracovním úrazem (bez ohledu na jeho závažnost) činily

366 684 Kč.

Přitom průměrné náklady a ztráty na jeden ostatní (nikoliv smrtelný) pracovní úraz dosáhly hodnoty  

326 618 Kč.

Průměrné náklady a ztráty vyvolané jedním smrtelným pracovním úrazem dosáhly dokonce hodnoty

15 427 040 Kč.

Průměrné souhrnné ztráty a náklady způsobené jednou nemocí z povolání v roce 2011 činily

3 274 804 Kč.

Nebude-li do nákladů a ztrát zahrnován hrubý domácí produkt, který nebyl vytvořen v důsledku invalidity nebo smrti způsobené pracovními úrazy nebo invalidity způsobené nemocemi z povolání, potom by průměrné náklady a ztráty vyvolané jedním pracovním úrazem (bez ohledu na jeho závažnost) činily 274 821 Kč.

Přitom průměrné náklady a ztráty způsobené jedním ostatním (nikoliv smrtelným) pracovním úrazem by činily 273 335 Kč.

Náklady a ztráty způsobené jedním smrtelným pracovním úrazem by dosáhly hodnoty 833 379 Kč.  

Průměrné náklady a ztráty vyvolané jednou nemocí z povolání by potom dosáhly hodnoty 1 274 242 Kč.

Autor článku: 

Komentáře

Konečně skutečné ztráty - úvaha

04.12.2012 - 22:32 Radoslav Vlasák
Velice kvituji, že - snad úplně poprvé - byly velmi kvalifikovaně odhadnuty a vyčísleny skutečné škody plynoucí z pracovních úrazů a nemocí z povolání. A "kacířská" myšlenka: byl by skutečně takový problém tyto skutečné škody vyčíslit poměrně přesně, když např. veškeré náklady ze zdravotní a sociální oblasti se přece dají přiřadit k rodným číslům poškozených zaměstnanců? Jenom by povinnost tyto náklady sledovat, hlásit a následně sumarizovat musela být někomu uložena - možná dobrý tip pro poslaneckou iniciativu! A konečně by bylo nade vší pochybnost jasné, že tzv. úrazové pojištění v dnešní podobě (a ani podle neúčinného zákona č. 266/2006 Sb.) tyto skutečné škody nemůže pokrýt - jasné je to již podle čísel obsažených v tomto článku. A možná by pak o toto pojištění ztratil zájem náš pojišťovací trh (tomu přece musí jít "až v první řadě" o zisk!), nemusela by tedy být preferována komerce a s ní související možný střet zájmů, a konečně by se začalo seriózně uvažovat o neziskové veřejnoprávní instituci, která by úrazové pojištění spravovala. Nejspíš by to přineslo zvýšené náklady na úrazové pojištění zaměstnavatelům - ale (při správně nastaveném systému malus/bonus) jen těm, kteří povinnosti v oblasti BOZP neplní a na těch odpovědných (ale vlastně i na všech daňových poplatnících) svým způsobem parazitují. Čili by to určitě přispělo ke zvýšení úrovně péče o BOZP u zaměstnavatelských subjektů - a o to by mělo nám všem jít především.

Odložení účinnosti

05.12.2012 - 09:19 Tomáš Neugebauer
Účinnost zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, byla opět o dva roky posunuta.

A ještě dodatek

06.12.2012 - 15:46 Radoslav Vlasák
V neposlední řadě by smysluplný systém úrazového pojištění zaměstnanců (viz můj předchozí příspěvek) přinesl i možnost investice tolik potřebných finančních prostředků do oblasti prevence, výchovy a vzdělávání, výzkumu a vývoje, komplexní poúrazové rehabilitace apod. (a tzv. "přebytky" z úrazového pojištění by nemizely ve státním rozpočtu, jako se to děje už od roku 1993). Tyto oblasti jsou doposud - zejména z hlediska investic - prakticky opomíjeny, zase ke škodě nás všech. A to, že doposud nejsou nijak zvýhodněni zaměstnavatelé, kteří se oblasti BOZP věnují nad rámec svých zákonných povinností (Bezpečný podnik, Zdravé pracoviště, Zlatý Permon apod.), je další kaňkou, kterou by už bylo nanejvýš potřeba "vyzmizíkovat".

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout X youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail