Náklady a ztráty vyplývající z pracovních úrazů a nemocí z povolání za rok 2011

Zdroj: 

Odhady nákladů a ztrát vyvolaných v roce 2011 pracovními úrazy a v tomtéž roce nově hlášenými nemocemi z povolání vycházejí z upřesněné metodiky obsažené ve zprávě "Analýza nákladů na pracovní úrazy a nemoci z povolání v ČR" z Projektu HS57/00 [1] a úprav provedených v této metodice v letech 2003 a 2006.

Část 2. Ztráty způsobené pracovníkům

Část 2. Ztráty způsobené pracovníkům

Abychom se vyhnuli odhadům pochybných externalit, vycházíme z reálně definovaných a objektivně vyčíslitelných škod, jimiž jsou obecně ztráty na výdělku poškozených včetně osob samostatně výdělečně činných a v případě zaměstnanců ještě další nevyplacené částky náhrad přiznávaných při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání (náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění, za účelně vynaložené náklady spojené s léčením a za věcnou škodu vzniklou zejména při pracovním úrazu).

Problém nevyplacených náhrad za ztrátu na výdělku a ostatních náhrad, na něž vznikl poškozeným nárok v důsledku pracovních úrazů nebo nemocí z povolání se netýká odvětví Těžba a dobývání, ale zbývajících odvětví CZ-NACE.

V těchto odvětvích CZ-NACE bylo v roce 2011 nově hlášeno 46 510 pracovních úrazů s pracovní neschopností a 494 nemocí z povolání. To představuje celkem 47 004  případů, v nichž vznikl nárok na náhrady škod. Ale podle údajů v publikaci Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2011 [2] vycházejících z automatizovaného zpracování ročních výkazů o pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz Nem Úr 1‑01[2] bylo v těchto odvětvích odškodněno pouze 34 991, tj. 74 % případů. To znamená, že podle hrubého odhadu nebylo 26 % případů, v nichž vznikl nárok na náhrady škod, odškodněno.

Vyjadřované ztráty na výdělku a ostatní monetárně vyjádřené škody se v celém rozsahu vztahují i na osoby samostatně výdělečně činné, které jsou spolu s pojištěnci malých podniků při statistickém zjišťování zahrnuty do sumářů předkládaných Okresními správami sociálního zabezpečení (OSSZ).

Některé údaje o této skupině pojištěnců jsou v publikaci Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v ČR za rok 2011 [2] uváděny v odvětví označeném: Nezjištěno. Ale OSSZ, bohužel, v sumářích zahrnutých do statistického zjišťování nevykazují údaje o náhradách škod vyplácených v případech pracovních úrazů nebo nemocí z povolání této skupině pojištěnců. Tyto údaje proto musely být do výpočtu vhodně zahrnuty (viz přílohu bod 1.1.3).

Nevyplacené náhrady škod představují ztráty, které zahrnují:

  • nevyplacené odškodné sestávající z náhrady ztrát na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění, za účelně vynaložené náklady spojené s léčením a náhrady za věcné škody vzniklé při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, které se odhaduje zhruba na 244,1 mil. Kč
  • nevyplácené náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity či částečné invalidity pro pracovní úraz nebo nemoc z povolání, které jsou odhadovány zhruba na 171,7 mil. Kč.

Z toho nevyplacené náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity či částečné invalidity představují 7,0 % z celkové částky náhrad vyplacených v roce 2011 podle § 371 a 377 ZP pro pracovní úrazy a nemoci z povolání (2 466,4 mil. Kč) a 38,6 % náhrad vyplacených v daném roce z téhož důvodu v ostatních odvětvích (445,1 mil. Kč). Pro porovnání je vhodné uvést, že v odvětví CZ-NACE Těžba a dobývání byla v tomtéž roce vyplacena částka 2 001,3 mil. Kč.

Celkové ztráty způsobené pracovníkům se dají vyjádřit částkou odhadovanou zhruba na 0,416 miliardy Kč (415,8 mil. Kč). Tato částka představuje exaktně prokázané minimální ztráty způsobené pracovníkům pracovními úrazy nebo nemocemi z povolání, ale nevyjadřuje v plném rozsahu subjektivně pociťovanou újmu vyvolanou těmito událostmi, protože bere v úvahu pouze jednorázově vyplácené náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění. Tyto náhrady poskytované podle našich právních předpisů jsou nesrovnatelně nižší, než jaké mohou být vymáhány podle práva jiných států EU nebo USA.

Budeme-li předpokládat, že jsou ztráty (nevyplacené náhrady) rozděleny v poměru počtu zameškaných kalendářních dnů pro pracovní úrazy k počtu zameškaných kalendářních dnů pro nemoci z povolání[3] potom ztráty pociťované pracovníky představují v případě pracovních úrazů částku 409,8 mil. Kč a v případě nemocí z povolání částku 6,0 mil. Kč.


[2] Zjišťování provedené Českým statistickým úřadem podle Programu statistických zjišťování na rok 2011.

[3] Rozhodující část nákladů a ztrát je přímo úměrná zameškané pracovní době pro pracovní úrazy nebo nemoci z povolání

Autor článku: 

Komentáře

Konečně skutečné ztráty - úvaha

04.12.2012 - 22:32 Radoslav Vlasák
Velice kvituji, že - snad úplně poprvé - byly velmi kvalifikovaně odhadnuty a vyčísleny skutečné škody plynoucí z pracovních úrazů a nemocí z povolání. A "kacířská" myšlenka: byl by skutečně takový problém tyto skutečné škody vyčíslit poměrně přesně, když např. veškeré náklady ze zdravotní a sociální oblasti se přece dají přiřadit k rodným číslům poškozených zaměstnanců? Jenom by povinnost tyto náklady sledovat, hlásit a následně sumarizovat musela být někomu uložena - možná dobrý tip pro poslaneckou iniciativu! A konečně by bylo nade vší pochybnost jasné, že tzv. úrazové pojištění v dnešní podobě (a ani podle neúčinného zákona č. 266/2006 Sb.) tyto skutečné škody nemůže pokrýt - jasné je to již podle čísel obsažených v tomto článku. A možná by pak o toto pojištění ztratil zájem náš pojišťovací trh (tomu přece musí jít "až v první řadě" o zisk!), nemusela by tedy být preferována komerce a s ní související možný střet zájmů, a konečně by se začalo seriózně uvažovat o neziskové veřejnoprávní instituci, která by úrazové pojištění spravovala. Nejspíš by to přineslo zvýšené náklady na úrazové pojištění zaměstnavatelům - ale (při správně nastaveném systému malus/bonus) jen těm, kteří povinnosti v oblasti BOZP neplní a na těch odpovědných (ale vlastně i na všech daňových poplatnících) svým způsobem parazitují. Čili by to určitě přispělo ke zvýšení úrovně péče o BOZP u zaměstnavatelských subjektů - a o to by mělo nám všem jít především.

Odložení účinnosti

05.12.2012 - 09:19 Tomáš Neugebauer
Účinnost zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, byla opět o dva roky posunuta.

A ještě dodatek

06.12.2012 - 15:46 Radoslav Vlasák
V neposlední řadě by smysluplný systém úrazového pojištění zaměstnanců (viz můj předchozí příspěvek) přinesl i možnost investice tolik potřebných finančních prostředků do oblasti prevence, výchovy a vzdělávání, výzkumu a vývoje, komplexní poúrazové rehabilitace apod. (a tzv. "přebytky" z úrazového pojištění by nemizely ve státním rozpočtu, jako se to děje už od roku 1993). Tyto oblasti jsou doposud - zejména z hlediska investic - prakticky opomíjeny, zase ke škodě nás všech. A to, že doposud nejsou nijak zvýhodněni zaměstnavatelé, kteří se oblasti BOZP věnují nad rámec svých zákonných povinností (Bezpečný podnik, Zdravé pracoviště, Zlatý Permon apod.), je další kaňkou, kterou by už bylo nanejvýš potřeba "vyzmizíkovat".

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout X youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail