stres

Světový den duševního zdraví, který si připomínáme 10. října, si klade za cíl zvýšit povědomí veřejnosti o problémech týkajících se duševního zdraví, a sice prostřednictvím podpory otevřené diskuse o těchto otázkách a rovněž investic do služeb v oblasti prevence, podpory a léčby.

Snížení pracovního stresu a napětí může eliminovat riziko vzniku deprese, naznačuje nová studie.

První zjištění největšího evropského průzkumu na téma bezpečnost a ochrana zdraví při práci ukazují, že evropské organizace věnují stále větší pozornost psychosociálním rizikům, jako je stres, násilí a obtěžování. Nové údaje zveřejnila dne 3. června 2010 Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) na konferenci hodnotící v polovině období strategii Společenství pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2007–2012.

Předmětem výzkumné a vývojové činnosti řešení projektu je zaměření na identifikaci nejčastějších a nejzávažnějších stresorů působících na pracovišti, na hodnocení závažnosti včetně návrhu opatření k omezení jejich vlivu či eliminaci. Stres na pracovišti představuje jeden ze závažných fenoménů ovlivňujících vedle zdraví pracovníků i produktivitu a kvalitu práce. Projekt také reaguje na přijaté závazky vyplývající z českého předsednictví v Radě EU v roce 2009. Priorita a příspěvek české strany je orientován na identifikování a rozpracování problematiky stresu, neúměrné zátěže, dalších negativních jevů (násilí, obtěžování) na pracovištích ve veřejné správě. Cílem je zmapování dané problematiky nejen ve veřejné správě, ale i v celé ČR.

Hlavním cílem řešení je identifikování stresorů působících na pracovištích, na hodnocení jejich závažnosti včetně návrhu opatření k jejich eliminování či omezení vlivu.

Do českých psychiatrických ordinací loni přišlo 464 836 nových pacientů, počet těchto lidí se od roku 2000 zvýšil o více než třetinu. Vyplývá to z aktuálních dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky.

Recenze na knihu: Prevence a zvládání stresu

Práce ve zdravotnické záchranné službě je náročná a stresující a často vede k rozvoji syndromu vyhoření. Za účelem prevence stresu a rizik z psychické zátěže jsou zaváděny intervenční techniky, např. ve formě psychologických programů.

Preventivní opatření vůči stresu úzce souvisejí s osobou vedoucích zaměstnanců a manažerů. Aby se stres nestával překážkou při řešení pracovních úkolů i v mezilidských vztazích na pracovišti, je pro firmy nutné více se zabývat problematikou řízení stresu.