V moderním světě práce se stal neúměrný stres velkým zdravotním rizikem. Vyplynulo to z výsledků řady celosvětových šetření včetně členských států EU. Přispívá k tomu mimo jiné stále rostoucí intenzita výkonu, rychlost práce a časový tlak.
Mění se charakter práce. Lidé čím dál více hodnotí svoji práci jako psychicky náročnou a zejména vykonávanou ve vysokém pracovním tempu, než jako fyzicky namáhavou.
Uvedený graf znázorňuje, jak ekonomicky aktivní populace ČR (% odpovědí) vnímá svou současnou práci. Údaje jsou z reprezentativního šetření kvality pracovního života v roce 2006 (VÚBP, v.v.i. a Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i.)
Každý třetí pracovník v EU již dnes trpí syndromy stresu. Nepoměr mezi požadavky práce a možnostmi pracovníka (výkonnost, čas, očekávání) způsobuje nežádoucí stres. Přirozený adaptační proces na stresory není v rovnováze. Je zřejmé, že to zda ohrožení stresem povede k fyzickým následkům na člověka, záleží nejen na četnosti, délce a intenzitě ohrožení, ale také na fyzické a duševní kondici samotného člověka. Stres způsobuje úzkost, tenzi, podrážděnost až zoufalství, což může paradoxně vést k agresi a násilí. Jestliže se stres a násilí kombinují na pracovišti, pak se jejich negativní účinky kumulují exponenciálním způsobem a mohou vést až tragickým důsledkům. Proto je důležité prevenci zaměřit na stres a násilí společně.
Násilí ohrožuje bezpečnost zaměstnanců, zdraví i jejich celkovou duševní pohodu. Agresivní činy (nezdvořilé, hrubé, urážlivé chování, verbální agrese, napadení, fyzické ublížení, tělesné poškození, ...) a násilí mohou mít řadu podob aspektů včetně rasových a sexuálních. Fyzické a psychické násilí na pracovišti má negativní dopady jak na jednotlivé osoby (strach, fobie, poruchy spánu, nemoc, úraz, ...), tak i na organizace (ztrátové časy, absentismus, snížení výkonnosti, produktivity, kvality práce a služeb, zhoršení pracovních vztahů, ...) a v neposlední řadě i na celou společnost (např. náklady a ztráty z titulu nemocnosti a úrazovosti).
Násilí na pracovišti patří dokonce mezi 16 hlavních příčin krizí a bankrotů firem. Americký institut krizového řízení (ICM), který celosvětově a každoročně vyhodnocuje tuto problematiku, uvádí enormní nárůst násilí na pracovišti. V roce 2006 se na krizích a bankrotech firem ve světě podílelo násilí 9 %, v roce 2007 již dokonce 15 %, což je nejvyšší nárůst ze všech sledovaných příčin.
Výzkumný Ústav bezpečnosti práce, v.v.i. řeší v období 1. 10. 2008 - 31. 10. 2009 projekt s názvem „STRES NA PRACOVIŠTI – MOŽNOSTI PREVENCE“. Zadavatelem projektu je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Výsledky řešení projektu přispějí k prohloubení poznatků o stresu a dalších negativních jevů působících při pracovní činnosti člověka. Začleněním problematiky stresu ve veřejné, resp. ústřední státní správě do projektu bude také podpořena činnost expertní skupiny a plněny úkoly vyplývající z předsednictví ČR v Radě EU přijaté v rámci EUPAN/TUNED1 „Sociální dialog“. K velmi významným výsledkům budou určitě patřit aktuální informace o výskytu stresorů a negativních jevů na pracovišti v celém ČR, neboť dosud nebyly v tomto rozsahu vůbec mapovány (reprezentativní šetření provede Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i. v červnu 2009). Předpokládanými výsledky řešení budou metodiky pro prevenci a zvládání stresu na pracovišti a pro inspekci práce v oblasti pracovních podmínek a dále pak podklady pro úpravu právních předpisů v oblasti BOZP.
Shrneme-li zaměření a smysl výzkumné práce, je hlavním cílem šetření identifikování stresorů působících na pracovištích, hodnocení jejich závažnosti včetně návrhu opatření k jejich eliminování či omezení vlivu. K dalším dílčím cílům řešení projektu patří:
V první etapě je realizováno šetření s názvem:
Šance pro všechny zaměstnance veřejné správy - „I Váš názor je důležitý“!
Dotazníkové šetření otevírá prostor pro zaměstnance státní a veřejné správy k vyjádření aktuálních názorů a postojů k významným faktorům pracovních podmínek, které mají vliv na psychickou pohodu a zdraví zaměstnanců, a také se ve svém důsledku promítají do produktivity i kvality práce každého orgánu či organizace.
Cílem je identifikovat nejčastější a nejzávažnější stresory působící na pracovišti, zhodnotit jejich závažnost a navrhnout opatření k omezení jejich vlivu či eliminaci.
Projekt šetření reaguje na přijaté závazky a aktuální potřebu řešit problematiku vzhledem k českému předsednictví v Radě EU v roce 2009 (pracovní skupina „Sociální dialog“ pod gescí odboru rozvoje lidských zdrojů ve veřejné správě Ministerstva vnitra ČR). Priorita a příspěvek české strany je orientován na identifikování a rozpracování problematiky stresu, neúměrné zátěže a dalších negativních jevů, násilí a obtěžování na pracovištích ve veřejné správě. Vyhodnocené výsledky šetření a získané poznatky budou využity k návrhům opatření zaměřených ke zvýšení kvality pracovního života, k vyšší kultuře práce a kvalitě pracovních míst, zvyšování spokojenosti zaměstnanců. Bez zkvalitnění prevence rizik, při neustálém růstu složitosti změn technologií, forem organizace práce i rychle se měnících podmínek práce nebude možné zajistit růst požadavků na výkonnost i kvalitu práce.
Šetření, jehož součástí je dotazník „Subjektivní hodnocení zátěže pracovníků státní a veřejné správy faktory pracovního prostředí a pracovních podmínek“ proběhne v termínu od 8. 12. do 31. 12. 2008, je anonymní a jeho vyhodnocení provádí nezávislá instituce, Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i. Jeruzalémská 9, 116 52, Praha 1.
Dotazník je distribuován v tištěné podobě prostřednictvím odboru rozvoje lidských zdrojů ve veřejné správě Ministerstva vnitra ČR, Odborového svazu státních orgánů a organizací a všem zaměstnancům je také k dispozici
Přispějte svým ohodnocením podmínek Vaší práce k získání aktuálních poznatků o dané problematice. Jen tak mohou být Vaše problémy identifikovány a řešeny.
Za Váš čas a vyplnění dotazníku Vám velmi děkujeme!
1) European Public Administration Network; Trade Unions Delegation for National and European Administration
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.