Náklady a ztráty vyplývající z pracovních úrazů a nemocí z povolání za rok 2011

Část 11. Závěr

Část 11. Závěr

6. Závěr

Způsob výpočtu jednotlivých druhů nákladů a ztrát, proměnné i variabilní a fixní konstanty a jejich definice s ověřenými hodnotami zaznamenanými v roce 2011 jsou spolu s výpočty nákladů a ztrát uvedeny v příloze.

Největší část nákladů a ztrát plynoucích z nově zaznamenaných pracovních úrazů nebo nemocí z povolání nesou zaměstnavatelé. Těm vznikla ztráta v roce 2011 v celkové výši kolem 13,7 mld. Kč (13 703,9 mil. Kč). V roce 2010 to bylo 13,1 mld. Kč, v roce 2009 pak 14,2 mld. Kč, v roce 2008  17,2 mld. Kč a v roce 2007 tato ztráta činila 18,1 mld. Kč.

Značná část těchto nákladů a ztrát, a to adekvátní části pojištěných nákladů a ztrát nebo ztráty na hrubém domácím produktu ze zameškané pracovní doby v důsledku pracovní neschopnosti pro pracovní úraz a nemoc z povolání případně v důsledku krátkodobého přerušení práce spolupracovníků a nadřízených či ostatní přímé náklady a ztráty, se promítají i do společenských (souhrnných) nákladů a ztrát a dosáhly v roce 2011 celkové výše 13 684,5 mil. Kč tj. 71,3 % těchto společenských nákladů a ztrát (19 187,3 mil. Kč).

Společenské náklady a ztráty způsobené pracovními úrazy nebo nemocemi z povolání zaznamenanými v roce 2011 potom představovaly 19,2 mld. Kč (19 187,3 mil. Kč). Významnou část těchto nákladů tvořila ztráta na hrubém domácím produktu v důsledku invalidity nebo smrti postižených a ze zameškané pracovní doby (12 976,3 mil. Kč). Podstatně menší část představovaly náklady kryté ze státního rozpočtu (pouze 41,9 mil. Kč).

V souhrnných nákladech a ztrátách na pracovní úrazy a nemoci z povolání tvoří velkou část součet ztrát na hrubém domácím produktu (13,0 mld. Kč, tj. 67,6 % souhrnných nákladů a ztrát. I když to jsou objektivně stanovené závažné druhy ztrát, působí jako poněkud spekulativní hodnoty, a to zejména v případech invalidity nebo smrti poškozených. Avšak s ohledem na jejich dlouhodobý efekt nemohou být bagatelizovány nebo pomíjeny.

Osobám invalidním v důsledku pracovních úrazů nebo nemocí z povolání, ač se na tvorbě hrubého domácího produktu nepodílejí, je poskytováno plnění jak ze systému sociálního zabezpečení (důchody, podpory, příspěvky), tak ze zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání (náhrady) a současně jsou ze systému veřejného zdravotního pojištění prováděny i úhrady zdravotnickým a lékárenským zařízením za zdravotní péči o ně. I v případě smrtelných pracovních úrazů probíhá plnění vůči pozůstalým a osobám na zraněném závislým.

Ztráty způsobené v důsledku pracovních úrazů nebo nemocí z povolání pracovníkům představovaly podstatně nižší částku, a to zhruba o něco více než 0,4 mld. Kč (415,8 mil. Kč).

Porovnání vybraných ukazatelů nákladů a ztrát mezi ČR a některými státy EU nebylo v roce 2011 provedeno vzhledem k tomu že nejsou k dispozici srovnatelné aktuální údaje o nákladech a ztrátách vyplývajících z pracovních úrazů v jednotlivých členských státech EU.

Literatura

[1] TURČ, J. – STRAKA, J. – GABRIEL, M.: Etapa 02 Analýza nákladů na pracovní úrazy a nemoci z povolání v ČR. In: Projekt HS57/00 Analýza nákladů poškození zdraví z práce ve vztahu k pracovnímu prostředí v ČR. (Výzkumná zpráva). VÚBP, Praha 2001.

[2] Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2011. ČSÚ, Praha 2012.

[3] Statistická ročenka z oblasti důchodového pojištění 2011. ČSSZ, Praha 2012. Dostupné z WWW: < http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/informacni-materialy/statisticke-rocenky.htm >

[4] Statistika příčin invalidity 1993. ČSSZ, Praha 1994.

[5] KRAJČOVIČ, J. – ŠKVARKOVÁ, V.: Náklady a straty vyvolané pracovnými úrazmi. (Výzkumná zpráva). VVÚBP, Bratislava 1993.

[6] Makroekonomické údaje. ČSÚ, Praha 2011. Dostupné z WWW:

< http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.makroek_prod >

[7] Podíly zaměstnanců, placený čas a hrubé měsíční mzdy podle hlavních tříd CZ-ISCO a pohlaví 2011. ČSÚ, Praha 2012. Dostupné z WWW:

< http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/01003F6324/$File/310912A01.xls >

[8] MRKVIČKA, P.: Analýza smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2011. (Výzkumná zpráva). VÚBP, Praha 2012.

[9] AALTONEN, V.P.M. – UUSI-RAUVA, E. – SAARI, J.: The Accident Consequence Tree Metod and its Application by Real-time Data Collection in the Finnish Furniture Industry. In: A Consequence and Cost Analysis of Occupational Accidents in Furniture Industry. Helsinki 1996, s. 23.

[10] PEARCE, D.W.: Macmillanův slovník moderní ekonomie. Victoria Publishing, 4. ed., Praha 1992.

[11] DAVIES, N. – TESDALE, P.: The Costs to Britain of Workplace Accidents and Work–Related Ill Health. HSE, Norwich 1994.

[12] MRKVIČKA, P: Náklady a ztráty vyplývající z pracovních úrazů a nemocí z povolání v roce 2010 (Výzkumná zpráva). VÚBP, Praha 2011.

[13] Zpráva o činnosti SÚIP za rok 2011. SÚIP, Praha 2012. Dostupné z WWW: < http://www.suip.cz/_files/suip-7cbfd7dd0c9aeb3af0b3e753ef547556/zprava_o_ cinnosti_suip_za_rok_2011_16_10_2012.pdf >

[14] Economic Impact of Occupational Safety and Health in the Member States of the European Union. European Agency for Safety and Health at Work, Bilbao 1997.

[15] DAVIES, N.V. – TEASDALE, P.: The Costs to Britain of Workplace Accidents at Work – Related Ill Health in 1995/1996. 2. ed. HSE, Norwich 1999.