pracovní prostředí

Cílem projektu bylo navrhnout a cestou pilotního běhu ověřit vzdělávací program pro lektory, konzultanty a poradce specializující se na pracovněprávní otázky s přihlédnutím k problematice pracovních podmínek, pracovního prostředí, prevence pracovních rizik a zvyšování kultury práce.

Bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci je třeba zohledňovat ve vztahu k situacím, kdy se člověk dostává do styku s předměty, stroji a zařízeními nebo procesy. Pro preventivní snahy je však především žádoucí získat samotné zaměstnance, kteří sami budou mít zájem vyhnout se úrazům a zabránit úrazům svých spolupracovníků.

Dotaz byl publikován v týdeníku Sondy č. 30/2007.

Soudobé výzkumy ukazují, že otevřené kanceláře nejsou pro lidské zdraví tím nejlepším. Vlastně je řada zaměstannců považuje doslova za prokletí. Díky chybějícím stěnám se dozvídají o spolupracovnících intimnosti, které nikdy netoužili znát. Ke ztrátě soukromí a zvýšenému hluku se přidává pocit, že jsou pod neustálým dohledem.

Firemní kultura závisí na řadě ukazatelů, mezi něž patří péče o zdraví a bezpečnost pracujících, o jejich osobní rozvoj a o jejich aktivní a iniciativní přístup k řešení problémů organizace. Novější ergonomické koncepce zdůrazňují hodnotu komplexního systémového přístupu k otázkám bezpečnosti práce a ochrany zdraví na pracovišti.

Splnění požadavků britského prováděcího nařízení podle předpisů ATEX 137/DSEAR pomohou podnikům zajistit hodnotící programy. Důležitou etapou v postupu sledování bezpečnosti práce v podniku je ale vypracování komplexní úrovně bezpečnosti práce (SIL).

Článok sa zaoberá problematikou bezpečnosti v informačnoporadenských centrách, ich začlenenia v rámci prevádzky. Patrí tu ochrana priestorov, jej zamestnancov i klientov a bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci. Príspevok rozoberá potrebu riešenia bezpečnostných problémov s dôrazom na prevenciu. Zamýšľa sa nad súčasnou situáciou pri ochrane zamestnancov, vytvorenia lepších pracovných podmienok

Aktuální průzkumy v oblasti bezpečnosti práce dokazují že jedna třetina evropských pracovníků je déle než čtvrtinu pracovní doby vystavena vlivu vysoké hlučnosti.

Nové a kandidátské země EU v praxi stále raději za nebezpečnou nebo zdraví škodlivou práci poskytují rizikové příplatky, než aby pracovní prostředí uvedly na platný standard. Klíčovým problémem je nedostatek národních strategií k postupnému zlepšování pracovních podmínek.