pracovní prostředí

Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.

Poslední dobou se stále více zaměstnavatelů začíná zaobírat otázkami týkajícími se kvality pracovního života svých zaměstnanců, neboť si plně uvědomují jejich klíčovou roli v chodu firmy a mají zájem si je udržet co nejdéle. Tato skutečnost nutí moderně smýšlející management těchto firem opustit klasický model „pouhého“ plnění legislativně stanovených povinností na úseku bezpečnosti práce a více se uchylují směrem k systémovému řízení rizik na úrovni celopodnikové, s cílem vytvářet co nejlepší pracovní podmínky. Tento trend lze jen uvítat, neboť ergonomii a pracovnímu prostředí jako celku, byla v minulosti věnována jen okrajová pozornost. Bohužel, je stále dost firem, u kterých přetrvává pocit, že ergonomie je jen jakýsi „apendix“, kterému není zapotřebí se podrobněji věnovat. Tento staromódní názor vychází z dávno přežité premisy, že lidé se mohou vnějším podmínkám přizpůsobit. Moderní firmy naštěstí tento pohled postupně opouštějí. Zejména pak zahraniční korporace vnímají „boj“ s ergonomickými riziky jako jednu ze svých priorit. Aby tato snaha ale přinesla pozitivní dopady, je nezbytné do strategických řídících mechanismů dané firmy implementovat efektivní postupy umožňující ergonomii pracovišť trvale zlepšovat, nikoliv ji řešit jednorázově, např. „pouhou“ úpravou pracovního místa. Nástroj, který slouží k tomuto účelu, se nazývá ergonomický program.

Na nedostatečnou intenzitu osvětlení lze nahlížet jako na možný zdroj pracovního úrazu či nehody. Dlouhodobý vliv nekvalitního osvětlení může také působit jako rizikový faktor na zdraví zaměstnance (např. psychologické problémy, pocity nepohody, deprese, aj.). Článek poukazuje na problémy, kterých se projektanti a investoři staveb dopouštějí při zadání a následném projektování osvětlení budoucích pracovišť, komunikací atd. Zároveň se zde rozebírají tyto pohledy ve vztahu k ergonomii.

Ve dnech 13. a 14. dubna 2016 proběhl v Ostravici již 16. ročník mezinárodní konference „Bezpečnost a ochrana zdraví při práci“. Jedná se o prestižní akci tohoto typu na území České republiky. Cílem konference bylo představit účastníkům nové trendy, postupy a zkušenosti z odborné praxe v oblasti BOZP. Součástí akce bylo také vyhlášení vítězů studentské soutěže o nejlepší poster a fotografii z oblasti prevence pracovních rizik.

Ve dnech 18. až 20. listopadu 2015 proběhl ve Štrbském Plese již 28. ročník mezinárodní konference „Aktuální otázky bezpečnosti práce“. Jedná se o největší a nejprestižnější akci tohoto typu na Slovensku. Cílem konference bylo představit účastníkům nové trendy, postupy a zkušenosti dobré praxe v oblasti BOZP. Součástí akce bylo také předání certifikátů „Bezpečný podnik“.

Motivací tohoto příspěvku je kriticky zhodnotit současný stav návrhu protivýbuchové ochrany z legislativního hlediska. Příspěvek si klade za cíl vyšší osvětu zejména pro uživatele, aby věděl, na jaké kroky má legislativní právo a jaké kroky má tedy po dodavatelích protivýbuchové ochrany vyžadovat.

Je všeobecně známo, že II. pololetí roku 2015 přineslo řadu změn v oblasti BOZP. Tento článek nabízí přehled právních předpisů týkajících se BOZP, které již krátkou dobu platí, a informuje i o těch teprve připravovaných.

Za posledních 40 let se průměrná hladina hluku v nemocnicích zvýšila o celých 15 decibelů (dB). Dosahuje hladiny okolo 70 dB, což výrazně převyšuje doporučený limit pro uzdravující prostředí ve výši 35 dB, který stanovila Světová zdravotnická organizace. Chcete-li snížit hladinu hluku, dejte například přednost nepravidelnému prostorovému uspořádání.

Žádost místo návrh, poskytovatel pracovnělékařských služeb místo zařízení vykonávající pracovnělékařské služby, fyzické osoby místo lidé, chemické směsi místo chemické přípravky. Jaké významnější změny, které by nás mohly zajímat z hlediska BOZP, přinesla novela zákona o ochraně veřejného zdraví (z. č. 267/2015 Sb.), která je účinná od 1. 12. 2015?