Co chcete vědět o ergonomii: výběr otázek a odpovědí

10.05.2004

Zdroj:

D - Hodnocení a řízení rizik v pracovním prostředí

Obsah článku: sociální klima na pracovišti, co je pracovní stresor a stres, jaký je vztah mezi individuální dispozicí a úrazovostí, “nemoci z budov” – tzv. Sick-Building Syndrom, biorytmy a jak ovlivňují pracovní výkonnost, rozdíl mezi únavou a chronickým únavovým syndromem, účinky monotonie na člověka, pasivní a aktivní odpočinek, nejčastější příčiny chyb a selhání člověka v pracovních systémech, vliv věku a pohlaví výkonovou kapacitu, nejvhodnější režim práce a přestávek v pracovní směně, nejdůležitější zásady uspořádání směnového systému a povinnosti zaměstnavatele v péči o podmínky při nočních směnách a jak mohou průmyslové havárie ovlivnit chování lidí.

ergonomie

pracovní prostředí

pracovní podmínky

Jak ovlivňuje věk a pohlaví výkonovou kapacitu?

Výkonová kapacita či pracovní způsobilost člověka je závislá na řadě faktorů jako tělesná zdatnost, trénovanost, motivace, vliv faktorů prostředí, věk, pohlaví atd. Např. při stanovení limitů přípustnosti tělesné namáhavosti či svalové síly musí být vzaty v úvahu rozdíly mezi muži a ženami a též jejich věk. Svalová síla mladé dospělé ženy odpovídá 65 % svalové síly muže stejného věku. Jestliže je zohledněna tělesná výška, tzn., že je přibližně stejná u žen a mužů, snižuje se rozdíl na 80 %. Maximální svalová síla u obou pohlaví je v rozmezí mezi 25 až 30 roky. Svalová síla 65 ti letého muže odpovídá 80 až 90 % síle 25 ti letého muže. U žen je to 70 – 80 %. Rozdíly mezi muži a ženami v závislosti na věku jsou důležité při stanovení hodnot energetického výdaje, což má význam např. pro stanovení hmotnostních limitů při manipulaci s břemeny. Úbytkem tělesné zdatnosti v průběhu života nejsou stejně postiženy všechny svalové skupiny. Např. síla dvouhlavového svalu horní končetiny se do věku 65 let zmenší asi o 55 %, kdežto síla zápěstní a svalstva ruky jen asi o 20 %. Z tohoto hlediska nejsou rozdíly mezi muži a ženami. Změny sluchu s přibývajícím věkem jsou u mužů výraznější v oblastech vyšších tónů, tj. v kmitočtech od 2000 Hz a výše, než u žen. Ke zhoršení zrakové ostrosti (akomodační šíře) u obou pohlaví většinou dochází ve věku 40 – 50 let a taktéž se mění schopnost adaptace na střídání jasů (s tím souvisí požadavek větší osvětlenosti na pracovištích, kde pracují starší osoby). K jistému zhoršení dochází v závislosti na věku v přesnosti a koordinaci pohybů, tj. při činnostech vyžadujících souhru více svalových skupin. Pokud jde o mentální funkce, zhoršuje se krátkodobá paměť a prostorová představivost o něco více, než verbální schopnosti (slovní zásoba a projev). Některé změny ve výkonnosti starších osob jsou kompenzovány např. větší zkušeností, odpovědností, spolehlivostí apod. Všeobecně se uvádí, že starší pracovníci mají menší absenci pro nemoc, pracovníci středního věku menší pracovní úrazovost, než osoby mladší. Naopak délka nemoci je u starších osob delší, což se vysvětluje sníženou regenerační schopností a menší odolností proti infekcím.