Co chcete vědět o ergonomii: výběr otázek a odpovědí

10.05.2004

Zdroj:

D - Hodnocení a řízení rizik v pracovním prostředí

Obsah článku: sociální klima na pracovišti, co je pracovní stresor a stres, jaký je vztah mezi individuální dispozicí a úrazovostí, “nemoci z budov” – tzv. Sick-Building Syndrom, biorytmy a jak ovlivňují pracovní výkonnost, rozdíl mezi únavou a chronickým únavovým syndromem, účinky monotonie na člověka, pasivní a aktivní odpočinek, nejčastější příčiny chyb a selhání člověka v pracovních systémech, vliv věku a pohlaví výkonovou kapacitu, nejvhodnější režim práce a přestávek v pracovní směně, nejdůležitější zásady uspořádání směnového systému a povinnosti zaměstnavatele v péči o podmínky při nočních směnách a jak mohou průmyslové havárie ovlivnit chování lidí.

ergonomie

pracovní prostředí

pracovní podmínky

Jaké jsou nejdůležitější zásady uspořádání směnového systému?

Nevhodný způsob střídání ranních, odpoledních a nočních směn v nepřetržitých provozech (tj. tzv. rotace), včetně jejich délky a začátku, má vliv na zdravotní stav pracovníků, na jejich výkonnost a může navíc narušovat jejich rodinný život a sociální zázemí. U nedostatečně adaptovaných osob se může projevit např. spánkovými a zažívacími potížemi, poklesem zájmu o práci, zvýšenou úrazovostí zejména v nočních směnách, pocity společenské izolace apod. Hlavní příčinou je narušení, respektive “obrácení” denních biorytmů. Směnový systém by měl být uspořádán tak, aby byla minimalizována akumulace únavových příznaků a byl umožněn dostatečný odpočinek po práci. Doporučuje se rychlejší střídání stejného typu směn po sobě (např. 2 denní, 2 odpolední a 2 noční). Při rozhodování o typu směnnosti, respektive výběru systému rotace směn, se doporučuje vycházet z následujících zásad:

snížit počet následných nočních směn na minimum. Někteří odborníci doporučují pouze 2 až 4 následné noční směny před dvoudenním odpočinkem. Za těchto podmínek nedochází k poruchám biorytmů a ke spánkovým poruchám.
v sedmidenním systému je doporučováno, aby v průběhu každého měsíce byl jeden nebo dva volné víkendy. Ztráta kontaktu s rodinou a s přáteli je hlavní problém směnových pracovníků.
nezavádět systém, ve kterém po několika pracovních dnech následuje tzv. krátká dovolená v délce 4 až 7 dnů. Např. některé systémy předpokládají práci 10 až 14 dnů a pak následuje několikadenní volno. Tento způsob práce vítají většinou mladší zaměstnanci. Naopak starší uvádějí určité potíže při návratu do práce po dlouhém volnu související s obnovením pohybových stereotypů a pracovních dovedností. Tato okolnost může být příčinou snížené výkonnosti, zvýšené úrazovosti a zdravotních potíží.
zkrátit na minimum dlouhé pracovní směny a přesčasovou práci. V těchto případech se zvyšuje únava a zkracuje se doba odpočinku. V případě 12 hodinových směn se jako maximum doporučují pouze 2 až 3 tyto směny v následné řadě. Dvě 12 hodinové směny jsou vhodné při noční práci. Po nich by však měl následovat jedno až dvoudenní odpočinek.
uvažovat o různém trvání směn. Délka směny by měla být stanovena s ohledem na pracovní zátěž. Pro noční směny není vhodná těžká fyzická práce, náročná psychická činnost, či monotónní úkony a operace. pokud je to možné, noční směna by měly být kratší než ostatní směny. Těžkou práci je vhodné zařazovat do kratších směn, lehkou do delších směn.
přezkoumat začátky a konce směn. Flexibilní začátky a flexibilní pracovní doba je žádoucí pro zaměstnance, kteří pečují o děti, kteří dojíždějí do práce z větší vzdálenosti. Při stanovení začátku pracovní doby a jejího skončení je nutno přihlédnout k dopravní špičce. Dopolední směna by neměly začínat před 5. až 6. hodinou ráno, neboť to může zkrátit délku spánku.
směnový systém by měl být pravidelný a předem známý tak, aby si zaměstnanci mohli plánovat kontakty s rodinou, péči o děti, dobu odpočinku.

vyhnout se rychlým směnovým změnám. Mělo by se zabránit tomu, aby přestávka před změnou rotace byla pouze 7 až 10 hodin a aby po dopolední směně zaměstnanec tentýž den nenastupoval na noční směnu. Doporučuje se, aby po konci noční směny následoval 24 hodinový odpočinek. Mezi dvěma směnami by měl být odpočinek minimálně 48 hodin.