Co chcete vědět o ergonomii: výběr otázek a odpovědí

10.05.2004

Zdroj:

D - Hodnocení a řízení rizik v pracovním prostředí

Obsah článku: sociální klima na pracovišti, co je pracovní stresor a stres, jaký je vztah mezi individuální dispozicí a úrazovostí, “nemoci z budov” – tzv. Sick-Building Syndrom, biorytmy a jak ovlivňují pracovní výkonnost, rozdíl mezi únavou a chronickým únavovým syndromem, účinky monotonie na člověka, pasivní a aktivní odpočinek, nejčastější příčiny chyb a selhání člověka v pracovních systémech, vliv věku a pohlaví výkonovou kapacitu, nejvhodnější režim práce a přestávek v pracovní směně, nejdůležitější zásady uspořádání směnového systému a povinnosti zaměstnavatele v péči o podmínky při nočních směnách a jak mohou průmyslové havárie ovlivnit chování lidí.

ergonomie

pracovní prostředí

pracovní podmínky

Jaké jsou nejdůležitější povinnosti zaměstnavatele v péči o podmínky při nočních směnách?

Za noční práce se považuje minimálně 7 následných hodin obsahujících v sobě interval mezi půlnocí a 5. hod. ranní. Průměrná délka noční směny by neměla být větší než 8 hod. v každé 24 hodinové periodě a taktéž trvání činností, které jsou spojeny s určitým rizikem, s fyzickou či psychickou zátěží, by nemělo být delší než 8 hodin ve 24 hod. periodě. minimální trvání denního odpočinku mezi směnami je 11 hodin. Pořadí směn by mělo být: ranní, odpolední, noční. Zaměstnavatel musí zajistit dostatečné množství a kvalitu teplé stravy a nápojů na nočních směnách, dále, aby se pracovníci podrobili vstupním a preventivním periodickým prohlídkám a poskytovat zaměstnancům nezbytné informace a pokyny jak se přizpůsobit směnové a noční práci. Doporučené intervaly kontroly zdravotního stavu pracovníků nočních směn jsou: do 25 let věku jednou za dva roky, od 25 do 45 let v periodě 3 – 5 let, u starších 45 let každé dva roky a osoby nad 60 let jedenkrát za rok. Při dlouhodobé práci převážně v nočních směnách, by měla být zhodnocena po 2 až 3 měsících míra adaptace a zdravotní stav zaměstnanců. Noční práce by neměly vykonávat osoby se závažným onemocněním zažívacího traktu, diabetici a opakovanou aplikací inzulínu, osoby s predispozicí ke vzniku ischemické choroby srdeční, s chronickými poruchami spánku, osoby psychicky nevyrovnané (depresivního ladění) a trpící jinými systémovými onemocněními podle posouzení lékaře. Zaměstnavatel by měl též zvažovat zda osoby pracující na nočních směnách mají příznivé mimopracovní podmínky jako např. možnost klidného odpočinku, rodinné zázemí, cesty do práce a zpět atd. Zvláštní pozornost je nutno věnovat ženám pracujícím v nočních směnách, např. umožnit vykonávat jinou alternativní práci na ranních a odpoledních směnách nejméně 16 týdnů před a po porodu, upravit délku pracovní doby, poskytovat určité sociální služby atd.

Související předpisy:

Směrnice Rady EU 93/104 EC z 23. 11. 1993 o určitých aspektech organizace pracovní doby. Konvence o noční práci č. 171 a doporučení č. 178 Mezinárodní konference ILO (Ženeva 1990). Zákoník práce č. 65/1965 Sb. ve znění pozdějších předpisů