Co chcete vědět o ergonomii: výběr otázek a odpovědí

10.05.2004

Zdroj:

D - Hodnocení a řízení rizik v pracovním prostředí

Obsah článku: sociální klima na pracovišti, co je pracovní stresor a stres, jaký je vztah mezi individuální dispozicí a úrazovostí, “nemoci z budov” – tzv. Sick-Building Syndrom, biorytmy a jak ovlivňují pracovní výkonnost, rozdíl mezi únavou a chronickým únavovým syndromem, účinky monotonie na člověka, pasivní a aktivní odpočinek, nejčastější příčiny chyb a selhání člověka v pracovních systémech, vliv věku a pohlaví výkonovou kapacitu, nejvhodnější režim práce a přestávek v pracovní směně, nejdůležitější zásady uspořádání směnového systému a povinnosti zaměstnavatele v péči o podmínky při nočních směnách a jak mohou průmyslové havárie ovlivnit chování lidí.

ergonomie

pracovní prostředí

pracovní podmínky

Sociální klima na pracovišti

Sociálním klimatem nebo též sociální “atmosférou” se označuje úroveň a kvalita interpersonálních vztahů v organizaci či na pracovišti s ohledem na chování členů skupiny, kteří mají určitý společný úkol, jehož splnění předpokládá jejich součinnost. Z vnějšího pohledu je dáno soustavou formálních (určených) postupů jednání, tj. provozními předpisy, postupy a pravidly a rozdělením funkcí (nadřízení, podřízení, jejich pravomoci a odpovědnost). Avšak také víceméně “nepsanými normami” postojů a chování, které kolektiv postupně přijal za své a jejich nedodržování či odmítání je pro kolektiv nežádoucí. Z hlediska interpersonálních vztahů, tj. způsobů komunikace, postojů, motivace, aspirace a dalších osobnostních rysů má dominující vliv na sociální pohodu či sociální neklid, napětí, “sociální či emoční inteligence” jednotlivců. Jí se rozumí mimo jiné schopnost racionálního zvládnutí vlastních emocí (strach, hněv, úzkost, agrese apod.), vnímavost k emočním projevům jiných osob, tzv. empatie, tj. schopnost vcítit se do jejich problémů a konečně “umění jednat s lidmi”, tzn. jak předcházet konfliktům, jaké způsoby komunikace a argumenty volit, jak lidem naslouchat atd. Kvalita sociálního klimatu má značný význam v bezpečnosti práce, např. v tom, jaký je postoj a vztah k dodržování příslušných předpisů pracovního kolektivu jako obecného postoje (např. jejich odmítání, podceňování apod.). Nežádoucí sociální atmosféru mohou vyvolávat též sociálně nepřizpůsobiví jedinci, např. agresivní osoby, lidé psychopatičtí, neurotici, ustrašení a nesamostatní, což v souvislosti se vznikem mimořádných událostí, průmyslových havárií, kdy je nutné jejich rychlé a racionální zvládnutí situace závislé na spolupráci všech členů může být příčinou selhání a nezvládnutí situace. Narušené sociální klima (i když to většinou členové kolektivu neradi přiznávají) se může projevit v celkové pracovní nespokojenosti, ve fluktuačních tendencích a případně ve výskytu zdravotních potíží, jako jsou psychosomatická onemocnění apod.