Co chcete vědět o ergonomii: výběr otázek a odpovědí

10.05.2004

Zdroj:

D - Hodnocení a řízení rizik v pracovním prostředí

Obsah článku: sociální klima na pracovišti, co je pracovní stresor a stres, jaký je vztah mezi individuální dispozicí a úrazovostí, “nemoci z budov” – tzv. Sick-Building Syndrom, biorytmy a jak ovlivňují pracovní výkonnost, rozdíl mezi únavou a chronickým únavovým syndromem, účinky monotonie na člověka, pasivní a aktivní odpočinek, nejčastější příčiny chyb a selhání člověka v pracovních systémech, vliv věku a pohlaví výkonovou kapacitu, nejvhodnější režim práce a přestávek v pracovní směně, nejdůležitější zásady uspořádání směnového systému a povinnosti zaměstnavatele v péči o podmínky při nočních směnách a jak mohou průmyslové havárie ovlivnit chování lidí.

ergonomie

pracovní prostředí

pracovní podmínky

Jak mohou průmyslové havárie ovlivnit chování lidí?

Průmyslové havárie jako např. únik většího množství zdraví škodlivé látky, exploze plynů, požár apod., při nichž je ohroženo zdraví a životy většího počtu osob, jsou situace výrazně ovlivňující způsob reakce a chování jednak osob na místě vzniku havárie a zprostředkovaně chování zaměstnanců nejbližšího okolí i dalších lidí mimo organizaci. Jsou známy případy, kdy operátoři ve snaze zabránit dalším důsledkům se dopustili dalších chyb a tím se situace ještě zhoršila. Emoční tenze, napětí, časový tlak narušují při těchto událostech schopnost racionálního uvažování a důsledkem může být i více následných chybných zásahů (viz havárie Černobylu). Nedostatečné či zkreslené informace o povaze a závažnosti havárie mohou vyvolat u ostatních zaměstnanců (ale i v určitém regionu) vznik paniky. K ní dochází tehdy, když lidé (zejména pokud nebyli předem poučeni o tom, co mají v těchto případech dělat) si náhle uvědomí nebezpečí a hrozbu. Převažujícím pocitem je strach a sebezáchova, které mohou některé jedince ochromit. Po něm následuje snaha co nejdřív z nebezpečí uniknout. Často dochází k tzv. davové psychóze či sugesci, tzn., že dav (ohrožení lidé) podléhají sugestivně vystupujícím jedincům, kteří svým jednáním ovlivní chování celého davu, někdy však nesprávným směrem a naopak ohrožení se může ještě zvětšit. Např. všichni směřují k jednomu východu, i když je možných únikových cest, s nimiž byli na plánech závodu seznámeni, více nebo jsou nasměrováni na místa kontaminovaného ovzduší apod. Zážitek havarijní události, která měla za následek těžká zranění i smrt jedné či více osob, může u někoho vyvolat posttraumatický stres. Postižený se stále k události vrací, trpí poruchami spánku, je depresivní, objevují se pocity úzkosti a strachu a žádá o převedení na jiné pracoviště, o němž soudí, že je bezpečné. Při rekonstrukcích a expost hodnocení průběhu událostí bezprostředně po havárii, se často odhalí slabá místa jako např. chybějící či nedostatečné havarijní plány, které jsou sice mnohdy písemně zpracovány, avšak nikoliv prakticky procvičovány, nedostatečné či nespolehlivé komunikační propojení a koordinace příslušných útvarů a osob, které mají tyto události řešit atd.