Zátěž teplem podle novely nařízení vlády č. 361/2007 Sb.

Část 1.

Část 1.

Při sledování mikroklimatických podmínek při práci, resp. zátěže teplem nebo chladem, se zachovává hodnocení podle operativní (vypočtené) teploty t_o nebo výsledné teploty (kulového teploměru) t_g. Nově se však upřesňuje, že v případě operativní teploty, jde o teplotu vypočtenou jako časově vážený průměr za efektivní dobu práce, kterou je doba snížená o dobu trvání přestávky na jídlo a oddech a bezpečnostní přestávku nebo průměr z jednotlivých měřených časových intervalů v průběhu celé osmihodinové nebo delší směny, jde-li o pracoviště s měnícími se teplotami, vypočtené z teploty vzduchu t_a, výsledné teploty kulového teploměru t_g, rychlosti proudění vzduchu v_a a stereoteploty t_st. Rovněž tak platí, že hodnocení podle průměrné operativní teploty lze za podmínky rychlosti proudění vzduchu v_a rovné nebo menší než 0,2 m.s^-1nahradit hodnocením podle výsledné teploty kulového teploměru.

Nově se zavádí úprava pro klimatizovaná pracoviště, a to pro případy, kdy jde o výkon práce třídy I a IIa, tedy tříd práce, kde dominuje práce vsedě, například administrativní činnost. Pro klimatizaci v těchto prostorách byly zavedeny požadované hodnoty „nastavení chlazení a vytápění“, které jsou v podstatě totožné s údaji z ČSN EN ISO 7730:2006 Ergonomie pracovního prostředí a z ČSN EN 15251:2007 Vstupní parametry vnitřního prostředí pro návrh a posouzení energetické náročnosti budov s ohledem na kvalitu vnitřního vzduchu, teplotního prostředí, osvětlení a akustiky. Jde o to, vytvořit standardizované pracovní podmínky po celý rok s ohledem na personál. Je zavedeno také dělení pracovišť třídy I a IIa  podle nároků na kvalitu vnitřního prostředí na pracoviště kategorie A (vysoké nároky), kategorie B (střední nárok) a C (běžné podmínky). Které práce lze podřadit pod skupinu A, B nebo C pak upravuje vysvětlivka k tabulce 3, části A přílohy č. 1, kde se upřesňuje, že Kategorie A platí pro klimatizovaná pracoviště s požadovanou vysokou kvalitou prostředí, na nichž je vykonávaná práce náročná na pozornost a soustředění, například zpracování odborných stanovisek, zpracování dat a dále pro pracoviště určená pro tvůrčí práci, například práce grafiků, překladatelů, kategorie B platí pro klimatizovaná pracoviště s požadovanou střední kvalitou prostředí při práci vyžadující průběžnou pozornost a soustředění, například úkony spojené s vyřizováním korespondence, psaní na počítači. Kategorie C platí pro ostatní klimatizovaná pracoviště.

Klimatizovaná však mohou být i jiná pracoviště, a to pracoviště, kde bude použito klimatizační zařízení z důvodu vytvoření a udržení standardizovaných podmínek jako technologického požadavku na ochranu výroby nebo výrobku, či produktu. Tady lze očekávat, že bude uplatňován režim střídání práce a bezpečnostní přestávky, což platí zejména pro pracoviště, na němž je vykonávána práce s vyšší fyzickou zátěží, na pracoviště s trvalou přítomností sálavé složky tepla, jako technologické nezbytnost (například sklárny) a v neposlední řadě na venkovních pracovištích.

U práce třídy I a IIa vykonávané v uzavřených prostorách se pak nově zdůrazňuje, že režimová opatření, tedy střídání práce a bezpečnostní přestávky není nutné aplikovat v době, kdy venkovní teplota překročí 30 ºC (tropický den), a to až do teploty 36 ºC (viz tabulka 1a až 2c, část A, příloha č. 1). V případě, že půjde o práci ve směně delší než 8 hodin, nově platí, že ztráta tekutin potem a dýcháním v důsledku pracovní a tepelné zátěže za směnu nesmí překračovat přípustný limit ztráty tekutin o více než 20 % a zároveň s tím nesmí být překračovány krátkodobě přípustné doby práce.

Ztráta tekutin při zátěži teplem nahrazovaná ochranným nápojem je nově odstupňovaná jak v měřené teplotě pro danou třídu práce, tak v náhradě tekutin. Tato úprava vlastně nahrazuje předchozí způsob zjišťování ztráty tekutin měřením, z jehož výsledků pak teprve bylo určeno, jaké množství ochranného nápoje má tvořit 70 % náhradu. U náhrady ztráty tekutin pro třídu I až IIIa se za ochranný nápoj nemusí již považovat jen „balené vody“, ale může jít i o vody, které odpovídají kvalitě jmenovaných vod.  Balená voda jako ochranný nápoj však i nadále bude dodávána tam, kde taková kvalita zdroje chybí.

U třídy IIIb až V, kde se jako ochranný nápoj uvádí minerální vody se střední mineralizací, se nově zavádí, aby tyto byly podávány jen v polovičním množství z nárokové náhrady 70 % a druhá polovina nárokové náhrady byla pokryta ochranným nápojem pro nižší třídy práce. Tato úprava odpovídá stavu, kdy ačkoliv dochází u těžších fyzických prací k významným ztrátám tekutin i minerálů, jsou zejména minerály nahrazovány již ve stravě, a proto není žádoucí, aby organizmus byl jimi předimenzováván prostřednictvím vyššího přísunu minerální vody, která by ve vyšších dávkách naopak mohla způsobovat zbytečnou zátěž organizmu resp. ledvin apod. Kombinací minerální vody a například vody přírodní lze docílit dosažení optimální náhrady ztráty tekutin při práci spojené s vyšší fyzickou zátěží.

Zátěž chladem nebyla novelou nařízení  vlády zásadně dotčena, došlo jen ke sjednocení podmínek při stanovení limitu, od něhož vzniká nárok na poskytování ochranného nápoje při práci v zátěži chladem a to, že jde o teplotu nižší než 4 ºC. U ochranných opatření před účinky chladové zátěže pro všechna pracoviště se upřesňuje matematicky celková doba nepřetržité práce v chladové zátěži před nástupem bezpečnostní přestávky.