BOZP tatérů

Není lehké stát se tatérem. Jedná se o činnosti, u kterých je porušována integrita kůže. Jakou odbornou způsobilost musí splňovat odborník na porušování integrity lidské kůže, uvádí Národní soustava povolání.

Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, v § 21 hovoří o tom, že osoba provozující činnost, při níž je porušována integrita kůže, je povinna zabezpečit lékárničku první pomoci vybavenou podle charakteru poskytované služby a vypracovat provozní řád. V provozním řádu uvede podmínky činnosti, použití strojů, přístrojů a dalších zařízení, zásady prevence vzniku infekčních a jiných onemocnění, ke kterým by mohlo dojít nesprávně poskytnutou službou, včetně podmínek dezinfekce a sterilizace, zásady osobní hygieny zaměstnanců a ochrany zdraví spotřebitele, způsob zacházení s prádlem a očisty prostředí provozovny.

Provozní řád a jeho změny předloží před jejich přijetím ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, a poté ho při zahájení činnosti vyvěsí v provozovně a vždy při změně podmínek pro výkon činností epidemiologicky závažných ho aktualizuje.

Podle informací z Hygienické stanice hl. m. Prahy se první kontrola vykoná do 6 měsíců po začátku poskytování, resp. schválení provozního řádu krajskou hygienickou stanicí, a následně cca každé dva roky. V případě stížností veřejnosti probíhá státní zdravotní dozor častěji.

„Kontroluje se dodržování podmínek provozní a osobní hygieny (viz. požadavky zákona č. 258/2000 Sb. a vyhlášky č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných, ve znění pozdějších předpisů) a současně plnění podmínek stanovených v provozních řádech a z nich vyplývajících požadavků, například pro sterilizaci.

Dále může být v tatérském salonu provedeno šetření v tržní síti tetovacích barev, spočívající v kontrole balení, etiket, data výroby a expirace, nabývací dokumentace k tetovacím barvám apod. v souladu s povinnostmi podle nařízení Komise (EU) č. 2020/2081 ze dne 14. prosince 2020, kterým se mění příloha XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, pokud jde o látky v tetovacích inkoustech nebo v permanentním make-upu, a zákona č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích,“ říká Ondřej Smílek z Hygienické stanice hl. m. Prahy.

A dodává, že v souvislosti s novelou zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, resp. Metodiky pro nakládání s odpady ze zdravotní a veterinární péče Státního zdravotního ústavu, vznikla tatérům povinnost nakládání s ostrým a infekčním odpadem tak jako ve zdravotnických zařízeních. To znamená, že ostrý a infekční odpad z tetování v případě, že není z provozovny denně odstraňován odbornou firmou, musí být skladován ve vyhrazeném prostoru v chladu do 8 °C maximálně po dobu 1 měsíce v pevnostěnných a spalitelných obalech bez další manipulace.

Pochybení, s jakými se kontroloři nejčastěji setkávají, jsou následující: používání dezinfekčních prostředků na nástroje, povrchy s prošlou expirační dobou; nález tetovacích pigmentů bez vyznačení data otevření balení; nález tetovacích pigmentů, které nejsou určeny pro použití do lidské kůže, pouze na umělou kůži, papír, plátno (umělecké barvy); obecně i nedodržování schváleného provozního řádu a nezpracované „pokyny pro nakládání s odpady“, které jsou podle zákona o odpadech součástí provozního řádu a subjekty je měly mít zpracovány do 31.12. 2022.

Námi oslovený tatér prohlásil, že informace do článku dát nechce, protože nerad dělá zbytečné věci. Pro něj je sice BOZP samozřejmostí, ale mnoho kolegů z oboru prý stejně nic nedodržuje. Ale to jsou přece sami proti sobě.

„Jedním z rizik v tomto zaměstnání může být přenos onemocnění z klienta na tatéra. Je proto nezbytné dodržovat bezpečnostní opatření, čímž lze riziko eliminovat. V prvé řadě se tomu dá předejít díky prohlášení, které klient vyplňuje před započetím samotného tetování a mimo jiné v něm prohlašuje, že netrpí krví přenosnými chorobami jako například AIDS. Prohlášení je však pouhý papír, který, z mé zkušenosti, většina klientů jen letmo prolétne.

Nezbytným ochranným prostředkem každého tatéra by měli být latexové rukavice, díky kterým nepřijde do styku s klientovými tělními tekutinami, které se v průběhu tetování běžně vyplavují. Dále se také nevyplatí šetřit dezinfekcí. Před i po každém výkonu by se mělo vydezinfikovat křeslo i pracovní plocha (stoleček, na který tatér během tetování pokládá strojek). Používáním dezinfekce chrání tatér sám sebe i klienta,“ říká tatérka Natálie z Prahy.

Jasně daná pravidla, kterými se při práci tatéři mohou řídit, poskytuje norma ČSN EN 17169 (76 3505) Tetovací služby – Bezpečná a hygienická praxe ze srpna 2020.

Norma specifikuje hygienické požadavky před tetováním a v jeho průběhu a požadavky na následnou péči. Jsou zde uvedeny například požadavky na tetovací provozovny. Samozřejmostí je, že všechny prostory musí být udržovány čisté a v pořádku. Tetování se provádí ve specifickém prostoru, odděleném od ostatních, zřetelně označeném, dobře větratelném a osvětleném. Nesmí tam být koberec.

Velký prostor je v normě věnován právě pravidelnému čištění a dezinfekci. Povinností je zavedení dokumentovaného programu na tyto činnosti. V případech určitého vybavení je nutná sterilizace. Sterilizátory mohou používat pouze osoby k tomu vyškolené. Dále je zde upraven proces nakládání s odpadem, proces likvidace ostrých předmětů. Musí být splněny specifické požadavky pro hygienu rukou pracovníků.

Při práci musí tatér používat vhodné osobní ochranné pracovní prostředky. Kromě již zmíněných rukavic je to ochrana obličeje – maska, brýle, štít; zástěra; rukávy na jedno použití. Všichni tatéři by měli být očkováni proti hepatitidě typu B a měli by absolvovat kurz první pomoci. „Stalo se mi například, že se klientovi udělalo nevolno nebo se mu točila hlava, v takovém případě je důležité ho hydratovat a doplnit cukry,“ říká tatérka Natálie.

Vybavení pro první pomoc musí být dostupné a vhodně uložené. Pracovníci by se měli školit ohledně používání OOPP nebo pro práci s elektrickými zařízeními, která podléhají pravidelné kontrole.

Nesmíme zapomenout také na ergonomii (vhodně ergonomicky navržené pracoviště, střídání pracovních poloh sezení a státní), na odpočinek a psychohygienu.