Sobotní pracovní cesta

V sobotu pojedu na služební cestu. Předpokládám, že jde o práci přesčas. V pracovní smlouvě mám, že mě zaměstnavatel může vyslat na služební cestu. Mohu za dobu služební cesty čerpat náhradní volno, nebo si ji mám nechat proplatit? Počátek a konec pracovního výkonu je 8 - 16 hodin. Na služební cestě jsem byla do 19 hodin.

Na tom všem se musíte se zaměstnavatelem dohodnout předem, tedy před nástupem pracovní cesty. Ustanovení § 42 odst. 1 zákoníku práce (ZP) výslovně stanoví: „Zaměstnavatel může vyslat zaměstnance na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu jen na základě dohody s ním.“ Z Vašeho dotazu vyplývá, že jste zaměstnavateli již při uzavírání pracovního poměru dala tzv. „generální pardon“, tedy přímo v pracovní smlouvě jste souhlasila s vysíláním na pracovní cesty a asi kdykoliv a kamkoliv. To je ale nepraktické. Souhlas zaměstnance s vysíláním na pracovní cesty uvedený v pracovní smlouvě výslovně připouštěl starý zákoník práce, nyní platný zákoník práce od toho ustoupil. Pracovní smlouva je dokument dlouhodobější povahy a zájem zaměstnance o vysílání na pracovní cesty může být časem rozdílný. Proto je lepší to řešit mimo pracovní smlouvu, doktrína pracovního práva doporučuje k tomuto účelu jako nejvhodnější inominátní (nepojmenovanou) smlouvu podle § 1746 odst. 2 občanského zákoníku. Nicméně Vy jste tento souhlas již dala, a proto musíte pracovní cestu vykonat.

Podle § 153 ZP platí, že podmínky, které mohou ovlivnit poskytování a výši cestovních náhrad, zejména dobu a místo nástupu a ukončení cesty, místo plnění pracovních úkolů, způsob dopravy a ubytování, určí předem písemně zaměstnavatel; přitom přihlíží k oprávněným zájmům zaměstnance. Proto Vám měl ten, kdo Vás na cestu vysílal, jasně stanovit, kdy pojedete, kam a čím pojedete, aby následně nevznikaly nejasnosti. Proto jste si také měli ujasnit, že v sobotu se jedná o práci přesčas (to se musí posoudit podle konkrétních okolností výkonu práce v daném týdnu) a jestli Vám ji zaměstnavatel proplatí. Z ustanovení § 114 ZP vyplývá, že v případě práce přesčas má přednost proplacení mzdy a příplatku před náhradním volnem. Zákon říká „pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodne jinak“, proto o tom, že Vám zaměstnavatel přesčasovou práci neproplatí a že Vám poskytne náhradní volno, by se musel ten, kdo Vás na cestu vysílá, s Vámi dohodnout předem.

Je ale třeba si uvědomit, že práce přesčas je pouze skutečný výkon práce na pracovní cestě a ne pracovní cesta celá (včetně dopravy tam a zpět). Na každou pracovní cestu (lhostejno, jestli ve všední den nebo o víkendu či ve svátek) musí zaměstnavatel stanovit předem zaměstnanci směnu „od do“, jako kdyby byl na pracovišti. Podle toho se pak počítá odvedená práce. Příklad: Pokud byla směna stanovena od 6 hodin do 14,30 hodin a zaměstnanec vyjel v 6 hodin vlakem na služební cestu a tato cesta vlakem trvala 2 hodiny (do 8. hodiny), pak ty 2 hodiny jsou překážka na straně zaměstnavatele, která se proplácí průměrným výdělkem. Od 8 hodin pak začal na služební cestě pracovat, to je práce přesčas, a pracoval do 16 hodin, tak odpracoval 8 hodin práce přesčas. Pak se zase 2 hodiny vracel vlakem domů, a to již nebylo nic, protože to bylo mimo rozvrh směn a nebyl to výkon práce. Tato doba se zaměstnanci odrazí jen ve výši stravného, jestli se bude jednat o cestu kratší 12 hodin nebo o cestu delší 12 hodin, resp. 18 hodin.