Odpovědi na časté dotazy z oblasti pracovnělékařské péče

Odpověď na dotaz č. 8

Odpověď na dotaz č. 8

Dotaz č. 8: Může mi zaměstnavatel nařídit preventivní prohlídku u závodního lékaře jím zvoleného? Nebo si mohu určit svého lékaře sám. Jestliže si mohu zvolit lékaře sám, kdo v tomto případě preventivní prohlídku platí?

Každý zaměstnavatel má podle ustanovení § 103 odst. odst. 1 písm. d) z. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, zákonnou povinnost sdělit zaměstnancům, které zdravotnické zařízení jim poskytuje závodní preventivní péči a jakým druhům očkování a jakým lékařským preventivním prohlídkám souvisejícím s výkonem práce jsou povinni se podrobit a umožnit zaměstnancům podrobit se těmto očkováním a účastnit se těchto prohlídek. Podstata toho je, že lékař závodní preventivní péče musí být lékař určený zaměstnavatelem, který zná pracovní prostředí u zaměstnavatele a podmínky za nichž zaměstnanci tam vykonávají práci a může proto odhadnout všechna zdravotní rizika, s kterými zaměstnanci na pracovišti přichází do styku (např. přenášení břemen apod.) a v návaznosti na tyto skutečnosti posoudit zdravotní stav jednoho konkrétního zaměstnance. Posudek ošetřujícího lékaře není v takovém případě rozhodně dostačující, neboť tento nezná pracoviště zaměstnavatele. Z toho důvodu zákonodárce uložil již při tzv. první euronovele starého zákoníku práce tuto zákonnou povinnost každému zaměstnavateli a vyplývá z ní v podstatě to, že každý zaměstnavatel musí mít svého lékaře závodní preventivní péče, kam si bude vysílat své zaměstnance na prohlídky. O tom o jaké prohlídky se (s výjimkou prohlídek pro zaměstnance pracující v noci, které jsou stanovení § 94 zákoníku práce a mladistvé dle § 247) jedná, rozhoduje sám zaměstnavatel, neboť tento hradí veškeré náklady na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a tudíž i na lékaře závodní preventivní péče. V tomto směru se ještě čeká na zákon o závodní preventivní péči, který by stanovil další podrobnosti ohledně závodní preventivní péče as mimo jiné třeba i četnost lékařských preventivních prohlídek.
Poněkud jiná je situace, když zaměstnavatelé v rámci vyhlášeného náboru na obsazení volných míst požadují po uchazečích o zaměstnání, aby jim předložili i své lékařské posudky. Tyto lékařské posudky zpravidla vydávané ošetřujícími lékaři bývají v praxi používány jako prvotní informace zaměstnavatele o tom zda dotyčného uchazeče o zaměstnání na požadovanou funkci vůbec může přijmout (zda např. netrpí nějakou závažnou chorobou, která by vylučovala jeho soustavnou práci u stroje apod.). Tyto posudky si pak platí uchazeči o zaměstnání sami. Přesto ale v praxi chytrý zaměstnavatel při vědomí své odpovědnosti za bezpečnost a ochranu zdraví při práci každého zaměstnance dnes a denně po celou dobu trvání pracovního poměru se nespoléhá na tyto posudky a posílá dotyčné zaměstnance ještě k svému lékaři závodní preventivní péče, protože on má ve smyslu ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) zákoníku práce zákonnou povinnost nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž výkon by neodpovídal jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti. Zaměstnavatel nemůže např. zaměstnance zařadit do skladu, aby přenášel břemena, když nemá jistotu, že dotyčný před dvěma roky neprodělal operaci kýly apod.

JUDr.Eva Dandová