Každý rok si na BOZPinfo připomínáme právní úpravu týkající se mikroklimatických podmínek a tepelné zátěže při práci. Významná novela kmenového předpisu – nařízení vlády č. 361/2007 Sb., o ochraně zdraví při práci, která přinesla celou řadu změn v oblasti mikroklimatických podmínek na pracovišti, tepelné zátěže i větrání pracovišť, byla pod číslem 93/2012 Sb.
Kromě celkového působení tepelného prostředí na člověka se vždy hodnotil i vertikální teplotní gradient v prostředí – rozdíl teplot mezi hlavou a kotníky zaměstnance a limitní hodnotou byla Δt ≤ 3 °C. Bylo to kritérium dost všeobecné, v současném NV je přidána tabulka, která řeší vertikální teplotní rozdíly (pozor, v originále je chybně uvedeno „horizontální“) vzhledem k teplotě hlavy.
Tab. 5 Přípustný vertikální rozdíl mezi teplotou kulového teploměru na úrovni hlavy a na úrovni kotníků pro klimatizovaná a přirozeně větraná nevenkovní pracoviště a pro pracoviště, na němž je k větrání použito kombinované nebo nucené větrání, na nichž je vykonávaná práce třídy I a IIa
tg na úrovni hlavy [°C] |
(tghlava – tg kotník) [°C] |
|
Kategorie A, B | Kategorie C | |
19 | 0,0 | 0,5 |
20 | 0,0 | 1,0 |
21 | 0,0 | 1,5 |
22 | 0,5 | 2,0 |
23 | 1,5 | 3,0 |
24 | 2,5 | 3,5 |
25 | 3,5 | 4,5 |
26 | 4,5 | 5,5 |
27 | 5,5 | 6,5 |
Používejme tuto tabulku s rozumem. Nikdy bychom se na úrovni jakékoli části těla neměli dostat pod spodní přípustný teplotní limit, tj. 20 °C pro třídu práce I a 18 °C pro třídu práce IIa, tedy ani u kotníků. Ale vyžadovat rozdíl 0,0 °C je i z hlediska měření, resp. chyby měření ne úplně správné.
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.
Komentáře
No tabulky tabulky