Inspekce práce v silniční dopravě

Na základě kontrol prováděných inspektory Oblastního inspektorátu práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj lze shrnout řadu praktických poznatků a informací.

Odborná a zdravotní způsobilost řidičů

V rámci podaných podnětů jednotlivých řidičů bylo při kontrolách zjišťováno, že zaměstnavatelé nezajistili, aby se zaměstnanci podrobili pravidelné lékařské prohlídce ve vztahu k řízení motorových vozidel.

V mnoha případech nebyly lékařské prohlídky provedeny vůbec, popř. nebyly dodržovány stanovené lhůty provádění lékařských prohlídek podle věku řidičů. V několika případech doložili zaměstnavatelé provedení lékařské prohlídky písemnostmi prokazujícími provedení psychologického či neurologického vyšetření, přičemž tyto doklady mají být vlastně podkladem pro vydání posudku o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel.

Stále dochází k tomu, že posuzující lékaři vydávají svá stanoviska na dokladu s označením „Recept“ nebo „Výměnný list – poukaz na vyšetření“, popř. formou dopisu, ve kterém hromadně uvedou, že níže jmenovaní řidiči jsou schopni řídit motorová vozidla. Takové postupy jsou v protokolu o kontrole označeny jako nedostatek, neboť ze strany posuzujícího lékaře nebyl vydán posudek o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel způsobem, který je stanoven v příloze vyhlášky č. 277/2004 Sb.

K častému porušení právních předpisů nedochází, pokud jde o odborné školení řidičů, resp. zdokonalování jejich odborné způsobilosti. Zaměstnavatelé většinou předkládají doklady prokazující školení řidičů v autoškole.

Nepřesnosti byly zjištěny v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a to zejména v dokladování prováděného školení. Výjimkou bývají případy, kdy zaměstnavatel zajišťuje školení prostřednictvím externích bezpečnostních techniků (osob odborně způsobilých v prevenci rizik), kdy jsou doklady, včetně osob školení a prezenčních listin účastníků, dostatečně průkazné.

Pracovní režim řidičů

V několika případech byly podány podněty jednotlivými řidiči na dodržování pracovní doby jejich zaměstnavateli, a to jak právnickými, tak i podnikajícími fyzickými osobami. 

Příkladem je podnikající fyzická osoba – dopravce, u kterého bylo zjištěno, že nejsou pravidelně stahována data z karet řidičů, ani data z digitálních tachografů vozidel. Vzhledem k tomu, že tento zaměstnavatel nevedl ani evidenci pracovní doby s vyznačením začátku a konce odpracovaných směn jednotlivých zaměstnanců, nebylo možné posoudit, zda řidiči měli dostatečný odpočinek mezi směnami a dostatečný odpočinek v týdnu. V tomto případě byl podnět oprávněný a zaměstnavateli bylo na základě sepsaného protokolu vydáno písemné opatření k provedení nápravy. Následně dopravce kontaktoval prodejce a objednal si dodání programu TAGRA*eu, včetně předvedení a seznámení, kterým zajistí pravidelné stahování dat, a to jak z karet řidičů, tak i z jednotlivých tachografů provozovaných vozidel.

V jiném případě právnická osoba - dopravce - neuchovávala jednotlivé záznamové listy z tachografu vozidel v chronologickém pořadí a čitelné podobě a z předložených výkazů práce nebylo zcela prokazatelné, zda řidiči čerpali dostatečné odpočinky v týdnu. Zaměstnavateli bylo písemně uloženo opatření k nápravě s tím, že po uplynutí několika měsíců bude provedena následná kontrola, jak zaměstnavatel plní své povinnosti v oblasti pracovního režimu řidičů.

V mnoha případech bylo při kontrolách zjištěno, a to jak u právnických osob, tak i u podnikajících fyzických osob, že zaměstnavatelé nezajistili rozvržení pracovní doby svým zaměstnancům tak, aby délka jejich směn činila nejvýše 13 hodin a v případě pracujícího v noční době nejvýše 10 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích tak, jak je uvedeno v § 5 odst. 2 nařízení vlády č. 589/2006 Sb., ve znění nařízení vlády č.  353/2008 Sb. a v čl. 7 odst. 1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/15/ES.

Odměňování zaměstnanců

V oblasti odměňování zaměstnanců bylo v jednom případě zjištěno, že zaměstnavatel vyplácel svým zaměstnancům výkonové prémie, které se vypočítávají jako součin skutečně ujetých a uznaných kilometrů v hodnoceném měsíci a sazby za kilometr, která je stanovena podle přepravních systémů (tj. MKD do 12 t – 0,54 Kč/1 km, MKD nad 12 t – 0,63 Kč/1 km, MKD příhraničí – 0,90 Kč/1 km, MKD EU – 0,54 Kč/1 km, TND do 12 t – 0,90 Kč/1 km a TND nad 12 t – 1,08 Kč/1 km), s tím, že při jízdě ve dvou řidičích se každému z nich přizná 50 % výkonové prémie. Přitom dle čl. 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 dopravce nesmí odměňovat řidiče, jež zaměstnává nebo jejichž služeb využívá, a to ani prémiovým zvýhodněním nebo příplatky, za ujetou vzdálenost nebo objem přepravovaného zboží, pokud by tyto odměny mohly vést k ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích nebo by podněcovaly k porušování tohoto nařízení, a nesmí používat takového způsobu odměňování prací, jehož použití by vedlo při zvyšování pracovních výsledků k ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců jak stanoví § 103 odst. 1, písm. k) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce.

Poskytování dovolené na zotavenou

Nedostatky se vyskytují rovněž v oblasti poskytování dovolené na zotavenou. V jednom případě bylo v souvislosti s šetřením podnětu zjištěno, že zaměstnavatel neumožnil svým třem zaměstnancům čerpání dovolené tak, aby dovolenou vyčerpali v kalendářním roce, ve kterém zaměstnancům právo na dovolenou vzniklo.  Ze mzdových listů jednoho zaměstnance bylo zjištěno, že mu zaměstnavatel převedl do roku 2012 dovolenou za rok 2010 v počtu 14 dní a za rok 2011 v počtu 20 dní. V rozporu s ustanovením § 218 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, postupoval zaměstnavatel i v případě dalších dvou zaměstnanců.

Zajímavosti okolo podaných podnětů

Pro zajímavost je vhodné ještě uvést, že při prováděných kontrolách projevují zaměstnavatelé podezření na „udání“ bývalými zaměstnanci, což v mnoha případech odpovídá skutečnosti. K tomu podrobně sdělují, proč se s konkrétním zaměstnancem rozešli, a to buď po vzájemné dohodě anebo pracovní poměr skončil výpovědí ze strany zaměstnance.

Zajímavé byly rovněž informace o podvodech řidičů, například o neoprávněném čerpání pohonných hmot do vlastních vozidel, neoprávněných soukromých jízdách, popř. opakovaném porušování pracovního režimu. Zaměstnavatelům jsou pak za svévolné jednání řidičů, například porušování doby řízení a bezpečnostních přestávek při jízdách v zahraničí, ukládány sankce, v několika případech byl zaměstnavatel nucen složit finanční kauci za zadržené vozidlo. Dvakrát se dle popisu zaměstnavatelů stalo, že řidič způsobil v zahraničí dopravní nehodu, vozidlo na místě uzamkl, autostopem se vrátil do firmy a po odevzdání klíčů od auta sdělil, že podává výpověď anebo končí pracovní poměr ve zkušební době. 

Podněty zaměstnanců jsou zčásti oprávněné, v některých případech však zaměstnanci této možnosti zneužívají. Jako příklad lze uvést téměř nepochopitelný případ stěžovatele, který již po několik let mění zaměstnavatele - dopravce - a vždy po velmi krátké době odchází a podává stížnost, že se u daného zaměstnavatele porušuje vše, co se týká pracovního režimu řidičů, včetně například prováděného školení.

Zde bylo po kontrole u jednoho zaměstnavatele zjištěno, že řidič se k dopravci dostavil v pátek na sepsání pracovní smlouvy s tím, že nastoupí v pondělí. V den nástupu, již v dopoledních hodinách, sdělil zaměstnavateli, že na něj podává stížnost s tím, že je porušován AETR a ve zkušební době končí.

Obdobně podal několik takových stížností na jiné zaměstnavatele – dopravce, které adresoval na Oblastní inspektorát práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj, a současně zasílal jejich stejnopis Státnímu úřadu inspekce práce v Opavě a Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR.