Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.
Zaměstnanec s pracovním poměrem od 1. 1. 2018 pracuje v nerovnoměrně rozvrženém režimu. V prosinci 2019 dal výpověď. Následovala dvouměsíční výpovědní lhůta. Na leden a únor měl naplánované směny [celkem 30 (2 x 15)]. Nárok na dovolenou za rok je pro rovnoměrný režim 25 dnů, pro nerovnoměrný obvykle 17,5. Zaměstnanec skončil 29. 2. 2020. Vztahuje se na něj § 216 zákoníku práce? Má se na něho nahlížet, jako by odpracoval 43 směn (leden a únor v rovnoměrném rozvrhu) a nárok na dovolenou bude ve výši 2/12 ze 17,5?
Ano, tak je to správné. Podle ustanovení § 216 odst. 3 zákoníku práce platí, že pro zjištění, zda jsou splněny podmínky vzniku práva na dovolenou, se posuzuje zaměstnanec, který je zaměstnán po stanovenou týdenní pracovní dobu, jako by v kalendářním týdnu pracoval 5 pracovních dnů, i když jeho pracovní doba není rozvržena na všechny pracovní dny v týdnu. Toto ustanovení má obecnou platnost a musíme ho aplikovat i na Váš konkrétní případ. Proto musíte počítat, že za leden a únor dotyčný odpracoval 43 směn a splnil podmínku nároku na dovolenou za odpracované dny v rozsahu dvou dvanáctin dovolené z celoročního nároku.
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.