Co chcete vědět o ergonomii: výběr otázek a odpovědí

10.05.2004

Zdroj:

D - Hodnocení a řízení rizik v pracovním prostředí

Obsah článku: sociální klima na pracovišti, co je pracovní stresor a stres, jaký je vztah mezi individuální dispozicí a úrazovostí, “nemoci z budov” – tzv. Sick-Building Syndrom, biorytmy a jak ovlivňují pracovní výkonnost, rozdíl mezi únavou a chronickým únavovým syndromem, účinky monotonie na člověka, pasivní a aktivní odpočinek, nejčastější příčiny chyb a selhání člověka v pracovních systémech, vliv věku a pohlaví výkonovou kapacitu, nejvhodnější režim práce a přestávek v pracovní směně, nejdůležitější zásady uspořádání směnového systému a povinnosti zaměstnavatele v péči o podmínky při nočních směnách a jak mohou průmyslové havárie ovlivnit chování lidí.

ergonomie

pracovní prostředí

pracovní podmínky

Jaké jsou účinky monotonie na člověka?

Rozlišují se monotónní podmínky práce, tj. činnosti, operace a úkony, které se cyklicky opakují (např. za nejvyšší stupeň monotonie se považuje opakování cyklů v intervalech kratších než polovina minuty) a psychický stav organismu navozený těmito podmínkami, kdy nedostatek podnětů má za následek vznik útlumu centrálního nervového systému, ztrátu pozornosti a bdělosti, což může mimo jiné být i příčinou větší incidence úrazovosti. Monotónní podmínky mohou být pro některé osoby typem stresoru, kdy snížená aktivace psychofyziologických funkcí není v souladu s potřebou vykonávat činnost, v níž se více uplatní jejich schopnosti a dovednosti. Rozhodující je přitom “individuální tolerance” k monotónní práci. Z toho vyplývá, že různí jedinci mohou rozdílně reagovat na jednotvárnou, opakující se činnost. Mohou reagovat negativně, neutrálně až pozitivně, tzn., že monotónní práce jim vyhovuje. Tolerance je do jisté míry závislá na typu osobnosti. Např. introverti, tj. osoby zaměřené spíše “na sebe”, jsou méně závislé na dění v práci a okolí, vyrovnávají se snadněji s monotónními úkoly než extrovertovaní, tj. osoby zaměřené navenek, aktivní, mající rádi změnu. Pokud jde o inteligenční úroveň (často se tvrdí, že osoby s vysokou inteligencí hůře snášejí monotonii), není toto tvrzení doloženo. Spíše se dá předpokládat, že rezistence proti monotonii je závislá na celkovém životním stylu, na motivaci a na aspirační úrovni. Pokud jde o to, jak snížit či zcela eliminovat z pracovních postupů monotónnost, jsou tyto možnosti:

volit (vytvořit takovou skladbu či obsah práce, kdy pohybové funkce – stereotypy jsou střídány a jsou zapojovány různé svalové funkce, kdy zdroje informací a způsob reagování na ně je dynamický a činnost vyžaduje aktivaci mentálních funkcí;
režimová opatření, tj. systém krátkodobých přestávek v průběhu směny.

střídání pracovních míst s různým typem úkonů, pracovních poloh (tzv. rozšíření práce);

Související předpisy:

Nařízení vlády 178/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci § 10.