Změny činnosti inspektorátů práce od ledna 2012

Část 1. Změny v zákoníku práce

Část 1. Změny v zákoníku práce

V rámci změn zákoníku práce, zákona o zaměstnanosti a zákona o inspekci práce a zákonů souvisejících nastoupilo na Oblastní inspektorát práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj 60 zaměstnanců převážně z úřadů práce. Ti budou v rámci Projektu EU „Efektivní systém rozvoje zaměstnanosti, výkonu komplexních kontrol a potírání nelegálního zaměstnávání v ČR“ provádět kontrolu nelegálního zaměstnávání, tj. zaměstnávání bez smlouvy nebo bez pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy, i tzv. „švarcsystém“. Většina těchto zaměstnanců již tuto práci vykonávala na úřadech práce a byla doplněna pouze menší skupinou zaměstnanců, kteří prošli výběrovým řízením. Vzhledem k tomu, že do konce roku 2011 byl počet zaměstnanců OIP přibližně 70 a od ledna nastoupilo dalších 60 zaměstnanců, lze konstatovat, že počet zaměstnanců byl téměř zdvojnásoben. Tato změna se netýká pouze tohoto inspektorátu, ale všech inspektorátů v rámci České republiky a samozřejmě i Státního úřadu inspekce práce. Tím se celorepublikově počet všech zaměstnanců SÚIP podstatně zvýšil, téměř zdvojnásobil.

Nejdůležitější změny ze zákoníku práce

Je zcela nově řešen § 39, tj. pracovní poměr na dobu určitou. Ve smyslu tohoto § odst. 2 zákoníku práce, v znění účinném od 1. 1. 2012, nesmí doba trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami, to je jeden zaměstnanec a jeden zaměstnavatel, přesáhnout 3 roky. Ode dne vzniku prvního pracovního poměru na dobu určitou může být doba trvání takového pracovního poměru opakována nejvýše dvakrát. Za opakování pracovního poměru se považuje rovněž jeho prodloužení.

Pro zjednodušení uvádíme tyto následující příklady – variant však může nastat mnohem více:
Příklad první: Zaměstnanec se zaměstnavatelem uzavřel pracovní smlouvu na dobu určitou od 15. 1. 2012 do 15. 6. 2012, před vypršením doby určité se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodli, že jeho pracovní poměr bude prodloužen do 15. 9. 2012. Po vzájemné dohodě došlo znovu k prodloužení pracovního poměru na dobu určitou do 15. 12. 2012. Po 15. 12. 2012 lze sjednaný pracovní poměr prodloužit pouze na dobu neurčitou, vzhledem k tomu, že již pracovní poměr byl dvakrát prodloužen na dobu určitou.

Příklad druhý: Zaměstnanec se zaměstnavatelem uzavřel pracovní smlouvu na dobu určitou od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2015. Před vypršením doby určité se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodli na prodloužení pracovního poměru do 31. 12. 2018. Tento pracovní poměr může být ještě prodloužen na dobu určitou maximálně do 31. 12. 2021.

Do zákoníku práce je nově přidán § 43a, který se týká dočasného přidělení. Upravuje dohodu o dočasném přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli, kterou smí zaměstnavatel s tímto zaměstnancem uzavřít nejdříve po uplynutí šesti měsíců ode dne vzniku pracovního poměru. Za dočasné přidělení nesmí být poskytována úplata.

V ustanovení § 75 se nově upravuje u dohod u provedení práce rozsah práce, který nesmí být větší než 300 hodin. V minulosti se jednalo pouze o 150 hodin. V § 83 je jednoznačně uvedeno, že délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin.

K oblasti BOZP uvádím, že některé povinnosti byly stanoveny zcela direktivně, např. v minulosti bylo uvedeno, že zaměstnavatel vede dokumentaci - nyní nahrazeno „zaměstnavatel je povinen vést dokumentaci“. Dále např. bylo uvedeno, že zaměstnavatel přijímá opatření, nově je uvedeno: „je povinen přijmout“, atd. Vypadá to, že jde pouze o slovíčkaření, ale při rozhodujících sporech, např. i u soudu, to může mít značný význam.

Nově je však zapracován do zákoníku práce § 105, kde jsou v odst. 7 uvedeny povinnosti již dříve vyplývající z nařízení vlády č. 201/2001 Sb. a tím se tyto povinnosti dostávají do zákonné polohy. Jedná se především o ohlašování úrazů, vyhotovování a zasílání záznamů o úrazu, okruh orgánů a institucí, kterým se pracovní úraz ohlašuje, atd.

Ze změn zákona o inspekci práce, tj. zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, upozorňuji na to, že v § 25 je možnost udělení postihu až do 10 miliónů za písemné neuzavření pracovní smlouvy, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Dříve byla maximální výše postihu podle tohoto zákona 2 milióny.

V zákoně č. 435/2004 Sb., zákon o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, v § 5 písm. e) je nově vymezena nelegální práce, a to v bodě 1), kde se za nelegální práci považuje výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah a pak je nově zařazeno v bodě 3), že nelegální práce je rovněž, pokud fyzická osoba - cizinec vykonává práci pro právnickou nebo fyzickou osobu bez platného povolení k pobytu na území České republiky, pokud je toto vyžadováno zvláštním právním předpisem (jedná se o země mimo EU).

Definici nelegální práce tímto dochází k propojení vymezení závislé práce. Nelegální prací se tak kromě práce „na černo“ stává i tzv. švarcsystém. Základní znaky jsou vymezeny ustanovením § 2 odst. 1 zákoníku práce, kterými jsou především vztah nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, zaměstnanec vykonává práci jménem zaměstnavatele, podle pokynu zaměstnavatele a zaměstnanec ji vykonává osobně. Na tyto znaky závislé práce pak navazují podmínky závislé práce, tzn., že práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, musí být vykonávána v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popř. jiném dohodnutém místě.

V § 139 a 140 zákona o zaměstnanosti jsou rovněž uvedené postihy za přestupky a správní delikty na úseku nelegálního zaměstnávání. Nově je za správní delikt nelegální práce stanoven postih do 10 miliónů, nejméně však ve výši 250.000,- Kč. Přestupku se rovněž dopustí fyzická osoba, která pracovala bez uzavřeného pracovněprávního vztahu a může být uložen postih až do výše 100.000,- Kč.