Zátěž teplem 2014

Jak je našim čtenářům již známo, stěžejní informace ohledně podmínek ochrany zdraví při práci s rizikovými faktory mikroklimatických podmínek na pracovišti, najdou v nařízení vlády č. 361/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen NV). Významnějších změn doznalo v roce 2012, kdy bylo novelizováno nařízením vlády č. 93/2012 Sb.

Ve zmíněném článku bylo jasné, že u pracovníka z oboru stavebnictví zařazeného do třídy práce III v horkém letním dnu (34 °C) nebudou dodrženy přípustné hodnoty zátěže teplem pro aklimatizovaného zaměstnance upravené v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 2, kde je uvedena dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce. V takovém případě musí být uplatněn režim střídání práce a bezpečnostní přestávky v rámci dodržování dlouhodobě a krátkodobě přípustné doby práce ve směně. Pomocí vzorce pro výpočet počtu pracovních cyklů uvedeného v příloze č. 1 k NV si pracovník vypočítal počet pracovních cyklů (je dán podílem dlouhodobě a krátkodobě únosné doby práce, která je uvedena v části B, tabulkách č. 1a až 2c). A poté si vypočítal opět podle vzorce uvedeného v příloze č. 1 k NV bezpečnostní přestávky, které musí být zajištěny mezi jednotlivými cykly. Vyšly mu 4 pracovní cykly a mezi nimi celková doba přestávek 78 minut (nikoli doba jedné přestávky).

To znamená, že pracovník bude v jednom cyklu pracovat maximálně 59 min. (maximálně krátkodobě únosná doba práce), poté bude následovat přestávka 26 min. (mezi čtyřmi pracovními cykly budou dohromady 3 přestávky). Maximální celková doba za směnu, kdy může být pracovník vystaven teplotě 34 °C, bude (podle tabulky  č. 1a) 245 min.

„Pokud bychom se chtěli dobrat podobných výsledků v případě pracovníka zařazeného do třídy práce IIb rovněž při teplotě 34 °C, není potřeba takto složitě hodnoty dosazovat do vzorců. Pokud je tsm a tmax ((podle tabulek  č. 1a – 2 c v části B přílohy č. 1 k NV) shodná, znamená to, že bude 1 pracovní cyklus a doba strávená při práci v této teplotě může být pouze 392 minut. Poté musí odejít do prostředí, kde nebude vystaven tak vysoké teplotě. Pracovní doba při této teplotě tedy bude zkrácena nebo si sám zaměstnavatel může stanovit bezpečnostní přestávky po určité době práce,“ říká Zuzana Mathauserová z Národní referenční laboratoře Státního zdravotního ústavu a přiznává, že je to možná až zbytečně složité. Je spoluautorkou programu na výpočet tepelné zátěže, který si můžete stáhnout na webových stránkách SZÚ. V tomto programu je zohledňována například dvanáctihodinová pracovní doba, relativní vlhkost vzduchu nebo pracovní poloha. Při dvanáctihodinové pracovní době se při dané teplotě doba pobytu díky určité adaptaci mírně navyšuje.

K práci v horku neodmyslitelně patří dodržování pitného režimu. Pracovník, který ztratí potem a dýcháním 1,25 litrů a více, má nárok na ochranný nápoj. Maximální přípustný limit ztráty tekutin je 3,9 litru za osmihodinovou směnu. Na pracovišti s délkou směny delší než 8 hodin nesmí ztráta tekutin potem a dýcháním v důsledku pracovní a tepelné zátěže za směnu překračovat přípustný limit ztráty tekutin 3,9 litru o více než 20 % a nesmí být překračovány krátkodobě přípustné doby práce.

Náhrada ztráty tekutin se poskytuje v rozsahu upraveném v příloze č. 1 k NV, části A, tabulce č. 6. Náš fiktivní pracovník zařazený do třídy III b při 34 °C si podle vzorce pod tabulkou vypočítal náhradu tekutin za osmihodinovou směnu a vyšly mu 4 litry. Podle § 8 odst. 1 NV se ochranný nápoj chránící před zátěží teplem poskytuje v množství odpovídajícím nejméně 70 % ztráty tekutin a minerálních látek potem a dýcháním za osmihodinovou směnu. Má tedy nárok na 70 % z tohoto množství.

Těm, kteří byli zařazeni do třídy III b až V (odst. 3 § 8 NV), se poskytuje jako ochranný nápoj přírodní minerální voda středně mineralizovaná nebo voda s obdobnou celkovou mineralizací. Množství tohoto ochranného nápoje se omezuje na polovinu ze 70 % náhrady ztráty tekutin, druhou polovinou ochranného nápoje je ochranný nápoj podle odstavce 2 § 8 NV, který platí pro třídu práce I až III a.  A sice  přírodní minerální voda slabě mineralizovaná, pramenitá voda nebo voda splňující obdobné mikrobiologické, fyzikální a chemické požadavky jako u jmenovaných vod. „Pro tuto třídu práce postačí voda z kohoutku,“ říká Zuzana Mathauserová. Po tak složitém počítání docházíme k překvapivě jednoduchému závěru.

Všem, kteří nám posílali dotazy na horko na pracovišti, bychom tedy mohli doporučit hodně pít a dodržovat přestávky v práci, pokud jim na ně vznikne nárok.