Výzkum bezpečnosti práce realizovaný Výzkumným ústavem bezpečnosti práce

Granty MPSV ČR Grant HS63/01 Vztah bezpečnosti práce a produktivity práce (1/2001 – 12/2004)

Granty MPSV ČR Grant HS63/01 Vztah bezpečnosti práce a produktivity práce (1/2001 – 12/2004)

Odpovědný řešitel Ing. Lenka Svobodová

Cílené, systematické vytváření příznivých pracovních podmínek, kvalitní úrovně BOZP, účinných preventivních opatření se odráží nejen v úrovni spokojenosti zaměstnanců, jejich pozitivní motivaci, úrovni podnikové kultury a uznávaných hodnotách, ale zejména v kvalitě, produktivitě práce, v celkovém pracovním výkonu a konkurenceschopnosti podniku.

Pozitivní přístupy a procesy v BOZP mohou společnosti přinést velmi významné synergické efekty: Zastavení a zvrácení negativního trendu rostoucích nákladů společnosti na řešení důsledků pracovních úrazů a nemocí z povolání i celkové absence pro nemoc a úraz (počtu dnů pracovní neschopnosti).

V závěrečném roku výzkumu tohoto grantu byla práce zaměřena zejména na provedení šetření v podnikové sféře s cílem zhodnocení úrovně a řízení BOZP a vykazované nemocnosti a úrazovosti šetřených podniků (s vysokou, průměrnou a nízkou produktivitou práce), na vyhodnocení průběžných výsledků, dokončení sekundárních analýz a konečné zpracování závěrečné výzkumné zprávy.

Cílem řešení grantu byla analýza relevantních faktorů ovlivňujících produktivitu práce. Jednalo se zejména o posouzení vlivu následujících faktorů: pracovních podmínek, pracovního prostředí, bezpečnosti práce, pracovního uspokojení. Zpracování a vyhodnocení zjištěných poznatků a údajů včetně priorizace faktorů z hlediska závažnosti jejich působení. Hlavním cílem řešení bylo potvrzení či vyvrácení stanovených pracovních hypotéz.

Dosažené výsledky

Současné konkurenční prostředí stupňuje požadavky na produktivitu práce. Jedním z potenciálních zdrojů zvyšování produktivity práce je zkvalitňování řízení a zvyšování celkové úrovně BOZP. Nízká úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pracovního prostředí, pracovních podmínek, různé druhy nadměrné zátěže (fyzické, psychické, senzorické), působení všech negativních faktorů pracovního prostředí (fyzikálních, chemických, biologických apod.) ovlivňují pracovníka, jeho výkonnost i kvalitu jeho práce.

Mohou být příčinou pracovních úrazů, zvýšené nemocnosti i výskytu nemocí z povolání. Jednoznačné prokázání vztahové závislosti mezi bezpečností práce a produktivitou práce bylo a zřejmě i nadále bude (a to zejména z charakteru i povahy obou komplexních jevů) velmi komplikované. K ověřování hypotézy o existující vztahové závislosti byla provedena řada analýz, případových studií a dotazníkových šetření.

Výsledky na jedné straně ukazují, že produktivita práce v krátkém časovém období (analyzována byla data získaná v konkrétních podnicích maximálně za období tří let) může růst, i když roste absence pracovníků z důvodu nemocnosti a úrazovosti. Podniky řeší tuto situaci především zvýšením intenzity práce, přesčasy a mimořádnými směnami. Na druhé straně podniky s vysokou produktivitou práce mají nesrovnatelně nižší nemocnost a úrazovost, než podniky s nízkou či průměrnou produktivitou práce a než je celkový průměr za ČR. Tyto podniky také mnohem více využívají profesionální služby v oblasti BOZP. Z toho lze usuzovat na lepší úroveň a kvalitnější řízení BOZP v těchto podnicích. Výsledky terénních šetření ukazují a podniky v nich uvádějí, že nízká úroveň BOZP, pracovních podmínek a pracovního prostředí, kultury práce se podílí na absenci zaměstnanců pro nemoc a úraz (viz graf č.2).

Podniky odhadují, že by produktivita práce mohla být v průměru o deset procent vyšší, pokud by se podařilo snížit absenci pro nemoc a úraz v podnicích na minimum. Celkové úrovni bezpečnosti a ochraně zdraví při práci však přisuzují v průměru osmi procentní vliv na produktivitu práce. Ukazuje se, že stále dochází u podnikového managementu (i u předních firem v ČR) k podceňování stavu, úrovně a řízení BOZP, celkových pracovních podmínek včetně hmotných a nehmotných nástrojů motivačního systému.

Dle výsledků provedených analýz existuje v čs. podnikatelské sféře reálný prostor a rezervy pro zavádění a zdokonalování systému řízení BOZP jako převážně neinvestičního zdroje růstu výkonnosti a produktivity práce. Realizace však vyžaduje změnu přístupů jak managementů tak i samotných zaměstnanců. K tomu může napomoci nejen důsledné vynucování dodržování zákonných povinností, sílící tržní tlak zejména zahraniční konkurence,ale i prosazení systému celoživotního vzdělávání v oblasti BOZP, účinná osvěta a propagace.

Oprávněnost těchto závěrů dokladuje např. jeden z výsledků provedeného průzkumu, kdy třetina předních čs. firem se domnívá, že míra absence pro nemoc a úraz nemá žádný vliv na výkonnost a produktivitu práce (podceňování BOZP, krátkodobý horizont uvažování apod.). K obdobným výsledkům dospívá řada dalších průzkumů a analýz. Zarážející je, že 60 % šetřených podniků v ČR nesleduje ani svou produktivitu práce, natož třeba spokojenost zaměstnanců s pracovním prostředím, pracovními podmínkami apod. Vzácné je také sledování nákladů a ztrát na BOZP v podnicích, resp na pracovní úraz. Vyplývá to z provedeného šetření v roce 2004 k hodnocení úrovně a řízení BOZP (viz otázka č. 11 na výsledném grafu).

Odpovědi hodnotící konkrétní stav BOZP v organizacích s nízkou, průměrnou i vysokou produktivitou práce - dále jen „PP“ (odpovědi jsou uvedeny v %).

Vyhodnocované odpovědi se týkají následujících otázek:

1. Existuje prokazatelně ve vaší organizaci strategie či koncepce BOZP?
2. Je zaveden systém managementu BOZP?
3. Zahrnuje všechny požadavky dle příslušných právních předpisů?
4. Zahrnuje postupy plánování, včetně analýzy a hodnocení rizik?
5. Jsou podniková pravidla BOZP zpracována do formy příručky ?
6. Je v oblasti pracovních podmínek, pracovního prostředí i celkové úrovně BOZP zajištěna plynulá trvalá komunikace mezi vedením a zaměstnanci, včetně zajištění přístupu k potřebným informacím i jejich běžného využívání v každodenní činnosti?
7. Jsou odpovědnými pracovníky prováděny pravidelné kontroly a prohlídky podniku zaměřené na nedostatky v BOZP?
8. V případě zjištění nedostatků jsou zpracovány protokoly s návrhy na opatření?
9. Vyčleňuje organizace dostatek finančních zdrojů na řešení nedostatků v BOZP?
10. Jsou vynakládány prostředky na preventivní opatření v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců?
11. Jsou v organizaci sledovány – vyčísleny průměrné náklady a ztráty na jeden pracovní úraz (nehodu)? V poznámce uveďte propočtenou nebo odhadnutou výši.
12. Má vedení organizace pravidelné informace o stavu a úrovni BOZP?
13. Je přístup samotných zaměstnanců k BOZP zodpovědný?
14. Má organizace dostatek odborníků na BOZP?
15. Využívá organizace externích služeb BOZP?
16. Je spokojenost s jejich dostupností, úrovní a kvalitou?
17. Jsou zajištěny a realizovány programy školení v oblasti BOZP pro všechny kategorie zaměstnanců?
18. Jsou zajištěny postupy k řádnému používání osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP)?
19. Vyvíjejí odbory ve vaší organizaci aktivity na zlepšování stavu BOZP?
20. Spolupracuje vaše organizace aktivně v oblasti prevence se závodním lékařem?
21. Je vaše organizace připravena na vstup do EU z pohledu požadovaného plnění požadavků a standardů EU v oblasti BOZP?
22. Proběhla v roce 2003 ve vaší organizaci kontrolní akce či dozorová činnost Inspektorátu bezpečnosti práce (IBP)?
23. Byla v roce 2003 vaší organizaci uložena pokuta IBP?
24. Byl v organizaci proveden průzkum spokojenosti zaměstnanců s pracovními podmínkami, prac. prostředím a úrovní BOZP? V pozn. uveďte kým a v kterém roce.

Celkové hodnocení stavu a úrovně samotných podniků s různou produktivitou práce se nijak zvlášť neliší, až na otázku č. 5 ( podniky s vysokou PP více využívají příruček s pravidly BOZP), na otázku č. 19 (nižší aktivita odborů v oblasti BOZP u podniků s vysokou PP) a zejména na vyšší využívání odborných externích služeb BOZP - 78, 6 % organizací s vysokou PP je využívá a 85 % je spokojeno s jejich kvalitou.

Významným aspektem a důležitou řešenou oblastí je ekonomie, zejména z pohledu vynakládání prostředků na BOZP, zlepšování pracovního prostředí a pracovních podmínek ve vztahu k možným rizikům ztrát. Ve spolupráci s Vysokou školou ekonomickou v Praze byla vypracována teoretická východiska a návrh základního manuálu pro monitorování nákladů BOZP v podnicích.

Vztah bezpečnosti práce a produktivity práce

Cíl:

• Analýza faktorů ( BOZP, prac. podm., prostředí, spokojenost …) ovlivňujících produktivitu práce (potenciální rezervy a zdroje růstu)
• Ověřit platnost pracovní hypotézy o vztahu mezi úrovní BOZP a úrovní produktivity práce

Cíl 2004:

• Zpracování a vyhodnocení celkových výsledků (včetně terénních šetření)

Výstupy a výsledky:

• Závěrečná zpráva a její přílohy (výsledky sekundárních analýz, studií a šetření) hypotézy (potvrzení, vyvrácení)
• Návrh metodiky na sledování nákladů na BOZP pro podnikovou praxi (spolupráce s VŠE)

Holistická koncepce produktivity:

• Zvyšování úrovně BOZP a produktivity práce je nedílnou součástí vytváření podmínek pro udržitelný rozvoj a lepší kvalitu života
• Dobrých výsledků dosahují podniky, které realizují integrovaný systém řízení BOZP a cíleně aplikovaný systém pozitivní motivace k zvyšování úrovně bezpečnosti a ochraně zdraví při práci (Bezpečný podnik) apod.
• Nedostatečný systém řízení, nízká úroveň BOZP, pracovního prostředí, pracovních podmínek, různé druhy nadměrné zátěže (psychické, fyzické), působení všech negativních faktorů pracovního prostředí (fyzikální, chemické, biologické,..) ovlivňují pracovníka, jeho pohodu při práci, spokojenost, výkonnost i kvalitu jeho práce. Mohou být příčinou pracovních úrazů, zvýšené nemocnosti i výskytu nemocí z povolání

• Nebyla potvrzena hypotéza o závislém vztahu mezi nezaměstnaností a nemocností (únik do nemoci)
• Mezinárodní výzkumy avizují značnou závislost (např.: „Nezaměstnanost a veřejné zdraví“, EU 2002)