Výzkum bezpečnosti práce realizovaný Výzkumným ústavem bezpečnosti práce

Projekt 1 – Pracovní pohoda a spolehlivost člověka v pracovním systému

Projekt 1 – Pracovní pohoda a spolehlivost člověka v pracovním systému

Vedoucí řešitel: RNDr. Stanislav Malý

Změny v současných pracovních systémech zásadně působí na člověka a ovlivňují dosavadní přístupy a zvyklosti. V rámci projektu probíhá výběrový výzkum některých mechanismů, které by mohly být základem dosažení nové kvality v optimalizaci systémů člověk – technologie –prostředí. Zvyšování spolehlivosti lidského činitele ergonomickými řešeními, přizpůsobováním a optimalizací technologií, pracovního prostředí a podmínek představuje zásadní ochranu jak zaměstnance, tak okolí pracovního systému.

Projekt je rozdělen na tři dílčí úkoly:

• Výzkum kombinovaných fyzikálních faktorů pracovního prostředí a jejich měření
• Spolehlivost pracovních systémů a ergonomické řešení vybraných faktorů pracovního prostředí
• Indikátory hodnocení úrovně BOZP“ (dílčí úkol je provázán s projektem 5).

Dílčí úkol „Výzkum kombinovaných fyzikálních faktorů pracovního prostředí a jejich měření“

Při vývoji unikátního měřícího přístroje (stereoteploměr) a na teorii synergického působení faktorů pracovního prostředí se spolupracovalo s ČVÚT a Ostravskou univerzitou:

• Kombinované měření konstituant pracovního prostředí (mikroklima, odér, toxické látky, aerosoly)
• Ověřování navržené teorie a praktická využitelnost přístroje měřeními
• Očekávané výsledky mohou být významným příspěvkem k problematice na mezinárodní úrovni

Výzkum v rámci tohoto dílčího úkolu byl zaměřen na kompletaci a ověřování funkčnosti nového přístroje na měření konstituant pracovního prostředí stereoteploměru a na hodnocení odérů na pracovišti.

V souvislosti se stereoteploměrem byly zjišťovány limity nejvýše přípustných hodnot stereoteplot na pracovišti. Na základě teoretické analýzy a předběžnými modelovými měřeními byly stanoveny korespondující hodnoty předepsané vládním nařízením č. 523/2002Sb. Současně byla vedena výrobní firma podle výsledků pokusů k poslední verzi stereoteploměru a jeho zavádění do výroby.

V souvislosti s hodnocením odérů na pracovišti byl formulován nový přístup k této problematice. V tomto přístupu množství vzduchu, nezbytné pro pracoviště, není určováno požadavkem lidského organismu na kyslík, ale požadavkem na odstraňování pachů – odérů, jež se stávají dominantním faktorem poklesu výkonnosti lidského faktoru a jeho úrazovosti. Dosavadní způsob dle EUR 14449 EN jednotkami olf a decipol se neosvědčil – jejich stanovení je značně problematické a vede k neekonomicky vysokým množstvím přiváděného venkovního vzduchu. Byl navržen nový způsob, vycházející z Weber-Fechnerova zákona, který zavádí nové deciodérové jednotky, vycházející z koncentrace CO₂ a TVOC na pracovišti. Nový způsob je podložen rozsáhlou rešerší limitních hodnot, uváděných v literatuře.

Dílčí úkol v roce 2005: 

• Příprava experimentů v klimatické komoře Ústavu pracovního lékařství v Ostravě ve spolupráci s prof. Jirákem z Ostravské university
• Experimentální stanovení průběhu závislosti rozdílu stereoteplot na intenzitě osálání
• Experimentální stanovení průběhu závislosti rozdílu stereoteplot na asymetrii radiační teploty
• Předložení publikace o deciodérech do mezinárodního časopisu

Dílčí úkol „Ergonomické řešení vybraných faktorů pracovního prostředí a spolehlivost pracovních systémů“

Vedle nezbytných analýz a sběru podkladů bylo v rámci úkolu zpracováno několik materiálů ke klasifikaci pracovních systémů a rozpracovány materiály k problematice spolehlivosti lidského činitele v souvislosti s ergonomickými aspekty této problematiky.

Hlavní část výstupní zprávy se zabývá vývojem myšlení v oblasti bezpečnosti práce a ergonomie, včetně ergonomického přístupu k otázkám lidských chyb a bezpečné činnosti člověka. V rámci této části projektu byly dále zpracovány materiály k následujícím tématům:

• typologii pracovních systémů pro účely hodnocení spolehlivosti lidského činitele
• kriteriím hodnocení nároků a požadavků na pracovní pozice
• metodám sběru dat o chybách lidského činitele
• psychologickým aspektům spolehlivosti lidského činitele
• hodnocení fyzické, senzorické a psychické zátěže jako předpoklad zjišťování spolehlivosti lidského činitele.

Rok 2004:

Analytické práce a sběr podkladů ke zpracování aktualizovaného metodického postupu zjišťování a hodnocení spolehlivosti lidského činitele se zaměřením na faktory pracovních podmínek a pracovního prostředí, přispívající k této spolehlivosti, včetně zvláštního zaměření na faktory ergonomické.

• Analýza teorií chybování člověka
• Každý typ chyby člověka je vždy výsledkem interakcí individuálních vlastností (charakteristik) lidského činitele a objektivních faktorů, prostředí, situačních proměnných, atd.

Obecný model vztahu mezi těmito komponentami:

Zpracované analytické a podpůrné materiály k spolehlivosti lidského činitele a její ergonomické aspekty:

• Chyby při diagnóze a rozhodování
• Chyby při ovládacích akcích
• Problémy automatizace a dělby funkcí v systému člověk-stroj
• Kognitivní ergonomie
• Vysvětlení a klasifikace chyb z kognitivní perspektivy
• Klasifikace chyb podle Normana
• Ergonomie sociotechnických systémů

Typologie pracovních systémů pro účely hodnocení spolehlivosti LČ:

• Návrh klasifikace pracovních systémů (podle používaných strojů a technologií)
• Charakteristické činnosti lidského činitele v jednotlivých typech systémů,
• Činnost lidského činitele v pracovním systému, včetně příkladů,
• Typy pracovních systémů podle složitosti kognitivních procesů a rozhodování (decision making) – složitost systémů v pěti typech
• Hodnocení pracovních systémů – kritéria (ergonomická, fyziologická, fyzikální), použita třístupňová hodnotící škála

Kriteria hodnocení nároků a požadavků na pracovní pozice:

• Tělesná zdatnost, motorika (pohybová funkce), smyslové funkce
• Psychické funkce (pozornost, soustředěnost, paměť krátkodobá)
• Kvalifikační požadavky, tj. všeobecné vzdělání, odborná příprava
• Riziko poškození vlastního zdraví, dalších osob, tj. vzniku pracovního úrazu, nemoci z povolání, či jiného poškození zdraví
• Organizace práce a podmínky, tj. pracovní tempo atd.

Dílčí úkol v roce 2005:

• Pokračování v analytických pracích a sběru podkladů, se zvláštním zaměřením na zjišťování vlivu nových psychosociálních rizik na spolehlivost LČ (jevy spojené s věkem, pohlavím, zdravotním stavem, šikana na pracovišti, atd.)
• Rozpracování problematiky a metodických řešení kvantitativního hodnocení spolehlivosti LČ ve smyslu nejmodernějších a používaných přístupů
• Optimalizace diagnostiky výběru lidí na pracovní pozice

Dílčí úkol „Indikátory hodnocení úrovně BOZP“

V rámci úkolu byla navržena základní struktura faktorů a indikátorů pracovního prostředí, která uvažuje v současné etapě faktory pracovního prostředí a pracovních podmínek ve smyslu BOZP. Výstupem jsou návrhy jednotlivých identifikačních listů faktorů pracovního prostředí a pracovních podmínek a jejich indikátorů, tj. hodnocení jejich úrovně. U těchto faktorů (které jsou rozděleny na fyzikální, chemické, biologické a psychické) byla využita hodnocení uvedená v současných platných právních předpisech. Jedná se o tzv. limity, přípustné hodnoty a hodnocení podmínek ochrany zaměstnanců. Měření a hodnocení celkového výkonu pracovního systému bude, po určení a dopracování dalších faktorů a indikátorů, dáno celkovým hodnocením, kde každý faktor a indikátor bude mít určenou váhu. Celkové hodnocení bude vyjádřeno kvantitativně, takže bude možno srovnávat různé pracovní systémy.

Plán:

• Analýza současného stavu hodnocení úrovně BOZP v ČR a v zahraničí
• Návrh struktury systému faktorů hodnocených v souvislosti s pracovním systémem, především v oblasti pracovního prostředí a pracovních podmínek
• Analýza v současnosti využívaných indikátorů výkonu a úrovně vybraných faktorů pracovního systému a parametrů těchto indikátorů

Indikátory:

• představují hodnocení míry procesu změn (trendu) BOZP v čase, tj. informují o tom, zda při aplikaci odpovídajících opatření dochází v průběhu času k žádoucí změně či nikoliv
• ukazují míru výsledku v procesu změn v BOZP, tj. informují o tom, zda se daným procesem dosahuje žádoucího stavu či nikoliv.