Vyhodnocení podnětů za rok 2012 z oblasti pracovních vztahů a podmínek za OIP pro Královéhradecký kraj a Pardubický kraj

V oblasti odměňování byly nejčastěji podávány podněty na nevyplacenou mzdu. Při kontrolách v oblasti nevyplácení mezd nebývá zpravidla problém s prokázáním porušení a ve většině případů se jedná o oprávněný podnět. Důvodem nevyplacení mzdy ze strany zaměstnavatele bývají často přetrvávající ekonomické problémy.

Dalším četným porušením ze strany zaměstnavatele bylo nevyplácení odstupného a nedodržování minimální mzdy či nejnižší úrovně zaručené mzdy. Porušení týkající se nevyplácení odstupného často pramenila z nedostatečných finančních prostředků zaměstnavatelů, kteří i přes vědomí, že porušují zákon, neměli jiné možnosti z důvodu druhotné platební neschopnosti. Nápravu nevyplacení mezd a odstupného řešili zaměstnavatelé často až po kontrole z oblastního inspektorátu práce (dále „OIP“), většinou splátkovými kalendáři.

Porušení v oblasti nedodržování nejnižší úrovně zaručené mzdy má oproti rokům 2010 a 2011 vzrůstající trend, neboť zaměstnavatelé často nevědí, že mzda se vyplácí podle druhu vykonávané práce a za základ mzdy považují pouze minimální mzdu stanovenou nařízením vlády či tzv. „úkolovou mzdu“.

V oblasti vzniku, změn a skončení pracovního poměru bylo nejčastějším problémem nedodržení podmínek pracovní smlouvy. Máme na mysli zejména změny pracovní smlouvy bez písemných dodatků, neinformování zaměstnanců o dalších skutečnostech týkajících se jejich pracovních poměrů, změny pracovní smlouvy bez souhlasu zaměstnance, převedení na jinou práci apod. Tyto problémy jsou většinou zapříčiněny špatným právním vědomím, kdy se zaměstnavatelé stále domnívají, že informovat zaměstnance např. o výplatním termínu nebo pracovní době stačí pouze ústně. Inspektoři se převážně a intenzivně v rámci poradenské činnosti snažili o zvýšení právního vědomí zaměstnavatelů a kladli veliký důraz preventivně na tyto skutečnosti.

Na druhém místě se v oblasti vzniku, změn a skončení pracovního poměru objevily problémy při skončení pracovního poměru. Většinou se v těchto případech jednalo o individuální spory, ohledně jejichž řešení nemá OIP kompetence. Mluvíme zde o požadavcích stěžovatelů, aby OIP posoudil oprávněnost okamžitého zrušení jejich pracovního poměru a dalších skutečností, které lze řešit pouze soudní cestou jako individuální nárok zaměstnance.

Třetím nejčastějším porušením v této oblasti bylo nevydávání potvrzení o zaměstnání při skončení pracovního poměru. V oblasti pracovní doby se nejpočetnější porušení týkala evidence pracovní doby a nedodržování pracovních podmínek zahrnující především nedodržování odpočinků mezi směnami a v týdnu. Počet zjištěného nevedení evidence pracovní doby se však oproti loňským rokům snížil, a to především z důvodu novelizace zákoníku práce, která jasně definovala povinnost zaměstnavatele vést evidenci s vyznačením začátku a konce směn.

Na závěr lze konstatovat, že podíl oprávněných (částečně oprávněných) a neoprávněných podnětů je za poslední tři roky takřka neměnný, a to v poměru cca 1:1.