Pracovní lékařství a hygiena práce

Tento dokument poskytuje rámec pro pochopení konceptu použitelnosti a jeho použití v situacích, kdy lidé používají interaktivní systémy a jiné typy systémů (včetně zastavěného prostředí) a výrobků (včetně průmyslových a spotřebních výrobků) a služeb (včetně technických a osobních služeb).

Tato mezinárodní norma specifikuje fyzikální principy řešení, ergonomické požadavky a odpovídající zkušební metody pro výstražné signály ve veřejných a pracovních prostorech, a dává pokyny pro jejich navrhování. Specifikuje kritéria vhodná pro rozpoznání sluchových výstražných signálů.

Tato norma je částí řady norem týkajících se posuzování tepelného stresu a zátěže. Obsahuje specifikace vztahující se k metodám měření, a výklad fyziologických parametrů považovaných za odpovídající odezvu lidského organismu umístěného v horkém nebo chladném prostředí.

Tato mezinárodní norma specifikuje požadavky na řečovou komunikaci při slovním varování a výstražných signálech, na informační sdělení a na řečovou komunikaci všeobecně. Jsou zde popsány metody předvídání a hodnocení její subjektivní a objektivní výkonnosti při praktickém použití.

Tato norma se zabývá protokoly pro použití trojrozměrných systémů pro snímání povrchu při získávání údajů o tvaru lidského těla a měření definovaných v normě ISO 7250-1, které lze získat z trojrozměrných skenů.

Tato část EN ISO 15536 stanovuje požadavky pro verifikaci funkcí a validaci rozměrů počítačových modelů lidského těla. Tyto požadavky se týkají dokumentace údajů potřebných pro konstrukci počítačových figurín a metod verifikace a validace jejich funkce vzhledem k jejich rozměrové přesnosti.

Tato norma stanovuje všeobecné požadavky pro navrhování a vývoj počítačových modelů lidského těla, tělesných šablon a modelových systémů. Zabývá se jejich antropometrickými a biomechanickými vlastnostmi, použitelností a omezeními z důvodu konstrukční složitosti a funkční přizpůsobivosti.

Tento dokument obsahuje zkušební metody pro porovnání výkonnosti různých souprav v rámci procesu výběru osobních ochranných prostředků.

Norma uvádí obecný přístup a specifikuje základní ergonomické zásady a pojmy. Tyto zásady a pojmy jsou aplikovatelné na konstrukci a hodnocení úkolů, zaměstnání, výrobky, nástroje, zařízení, systémy, organizaci, služby, vybavení a prostředí.

V rámci projektu byly monitorovány vlivy působící na pohybový aparát sledovaných osob při výkonu pracovních činností spojených s manipulací břemen, a to pomocí měřících a analytických nástrojů pro sledování a analýzu pohybu, pohybové zátěže a ergonomických parametrů.

Níže uvedená videa jsou výstupem výzkumného úkolu Prevence muskuloskeletálních poruch v důsledku manipulace s břemeny – správná manipulace s břemeny u specifické vybrané skupiny zaměstnanců, jehož cílem bylo vytvořit odbornou základnu pro zpracování analýzy vlivu negativních faktorů při manipulaci

Správné uspořádání pracovního místa a dodržování zásad správného sedu může zabránit mnoha zdravotním potížím. Dlouhodobé sezení může mít řadu negativních důsledků na pohybový aparát, jedná se např. o změny v držení těla. Projevy nesprávného či dlouhodobého sedu jsou bolesti zad a krční páteře.

U mnoha pracovních činností je práce vstoje nezbytná, někde slouží jako kompenzace dlouhodobého sedu. Dlouhodobá práce vstoje zatěžuje především bederní páteř, dále klouby a cévy dolních končetin, proto je třeba dbát na správný stoj, měnit polohy, zařazovat úlevové polohy a kompenzační cviky.

Pravidelné zařazování úlevových poloh pomáhá snížit následky statického či nerovnoměrného zatížení pohybového aparátu při dlouhodobém sedu. Úlevové polohy je vhodné doplnit také kompenzačním pohybovým režimem.

Při dlouhodobé práci vstoje nebo vsedě je vhodné během pracovní doby zařazovat protahovací a uvolňovací cviky, které mají pozitivní vliv na staticky zatěžované svaly. Tyto cviky je vhodné doplnit i posilováním oslabených svalů, které jsou nezbytné pro správné držení těla.

Při dlouhodobé práci vstoje nebo vsedě je vhodné během pracovní doby zařazovat protahovací a uvolňovací cviky, které mají pozitivní vliv na staticky zatěžované svaly. Tyto cviky je vhodné doplnit i posilováním oslabených svalů, které jsou nezbytné pro správné držení těla.

Série 12 plakátů představuje sestavu cviků pro zvýšení fyzické kondice strážníků obecních a městských policií, která je uzpůsobena tak, aby vyrovnávala svalové dysbalance, nastavovala správné pohybové vzorce a pomáhala kompenzovat každodenní zátěž.

Série plakátu se věnuje různým ergonomickým aspektům a faktorům, které mají vliv na zdraví a pohodu zaměstnanců. Správná ergonomie práce zvyšuje výkonnost a snižuje náklady zaměstnavatele.

Série plakátu se věnuje dopadu a následkům stresu a psychosociálních rizik na duševnímu zdraví zaměstnanců (psychosociální rizika, pracovní stres, řízení stresu, syndrom vyhoření, muskuloskeletální poruchy, podpora duševního zdraví na pracovišti).

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i., připravil sérii 10 plakátů a 6 videí pod názvem ABY TĚLO NEBOLELO.

Zaměstnavatelé mohou stanovit povinnost testování ve vnitřních předpisech a v pokynech k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Zaměstnanec je povinen tyto předpisy dodržovat [viz § 301 písm. c) zákoníku práce].

Ergonomické posouzení rizik na pracovišti se provádí za účelem jejich identifikace a kvantifikace. Zavedení nápravných opatření snižuje riziko výskytu MSD na pracovištích. Existuje mnoho metod, které umožňují analyzovat a hodnotit člověka při pracovní činnosti.

Průzkum provedený v rámci řešení výzkumného úkolu Hodnocení a řízení pracovních rizik na zdravotnických pracovištích v kontextu protiepidemiologických opatření se zabýval šířením přenosných onemocnění v době koronavirové.

Onemocnění covid-19 se nově řadí mezi tzv. nemoci z povolání. K uznání onemocnění covid-19 za nemoc z povolání je potřeba splnit kumulativně stanovené podmínky a případné nároky z nemoci z povolání uplatnit u zaměstnavatele.