Hodnocení a řízení rizik v pracovním prostředí

Pojem „prevence rizik“ je definován v zákoníku práce, v § 102, odst. 2 a to tak, že se jím všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění BPZP a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik.

Navazující pojem „Právní a ostatní předpisy k zajištění BOZP“ je pak definován v zákoníku práce v § 349, odst. 1, kde je uvedeno, že právní a ostatní předpisy k zajištění BOZP jsou předpisy na ochranu života a zdraví, předpisy hygienické a protiepidemické, technické předpisy, technické dokumenty a technické normy, stavební předpisy, dopravní předpisy, předpisy o požární ochraně a předpisy o zacházení s hořlavinami, výbušninami, zbraněmi, radioaktivními látkami, chemickými látkami a chemickými směsmi a jinými látkami škodlivými zdraví, pokud upravují otázky týkající se ochrany života a zdraví.

V této souvislosti je ještě podstatné, že všechna opatření přijatá zaměstnavatelem musí být konkrétní a týkat se jeho pracovišť, stejně jako pokyny, který zaměstnavatel svým zaměstnancům dává. Toto mimo jiné řeší i § 349, odst. 2 zákoníku práce, který uvádí, že pokyny k zajištění BOZP jsou konkrétní pokyny dané zaměstnanci vedoucími zaměstnanci, kteří jsou mu nadřízeni.

Zjednodušeně řečeno se tak prevencí rizik rozumí kontinuální vyhledávání rizik pravidelná kontrola úrovně BOZP a přijímání takových opatření, která mají za cíl snížit ohrožení zaměstnanců.

Mimo jiné je oprávněn zpracovávat údaje o zdraví fyzických osob v souvislosti s předcházením vzniku a šíření infekčních onemocnění, ohrožení nemocí z povolání a jiných poškození zdraví z práce, o expozici fyzických osob škodlivinám v pracovním a životním prostředí a předávat je orgánům ochrany veřejného zdraví.

Hodnocení rizik podle zákoníku práce je proces, při kterém zaměstnavatel analyzuje potenciální nebezpečí a hrozby pro zdraví a bezpečnost zaměstnanců při výkonu práce. Cílem je identifikovat a vyhodnotit rizika a zajistit, aby bylo zajištěno bezpečné a zdravotně nezávadné pracovní prostředí. Zaměstnavatel má povinnost provádět hodnocení rizik pravidelně anebo při změně podmínek na pracovišti.

V rámci hodnocení rizik je nutné identifikovat všechna možná rizika, jako například rizika spojená s pracovními postupy, vybavením nebo chemickými látkami. Následně je nutné stanovit opatření na eliminaci nebo minimalizaci rizik a zajistit jejich dodržování.

Zaměstnavatel také musí vést evidenci o provedeném hodnocení rizik a o opatřeních, která byla přijata. Hodnocení rizik musí být zahrnuto do dokumentace. Tyto informace musí být k dispozici pro všechny zaměstnance i pro inspekci práce.

Jedním z nástrojů, které je možné využít je nástroj IDRIS, popřípadě jiné metodiky, kdy je možné si vytvořit i metodiku vlastní.

Podle zákoníku práce, § 102, odst. 5 je podstatné, že by měla být dodržena hierarchie řízení BOZP, kdy by měly být voleny jednotlivé možnosti odstranění rizik dle následující posloupnosti:

• omezování vzniku rizik
• odstraňování rizik u zdroje jejich původu
• Dále by měly být zohledněny požadavky, jako jsou:
• přizpůsobování pracovních podmínek potřebám zaměstnanců s cílem omezení působení negativních vlivů práce na jejich zdraví
• nahrazování fyzicky namáhavých prací novými technologickými a pracovními postupy
• nahrazování nebezpečných technologií, výrobních a pracovních prostředků, surovin a materiálů méně nebezpečnými nebo méně rizikovými, v souladu s vývojem nejnovějších poznatků vědy a techniky
• omezování počtu zaměstnanců vystavených působení rizikových faktorů pracovních podmínek překračujících nejvyšší hygienické limity a dalších rizik na nejnižší počet nutný pro zajištění provozu
• plánování při provádění prevence rizik s využitím techniky, organizace práce, pracovních podmínek, sociálních vztahů a vlivu pracovního prostředí
• přednostní uplatňování prostředků kolektivní ochrany před riziky oproti prostředkům individuální ochrany
• provádění opatření směřujících k omezování úniku škodlivin ze strojů a zařízení

Současně musí být zaměstnancům udíleny vhodné pokyny k zajištění BOZP.

Ano, zaměstnavatel můí přijímat přiměřená opatření i pro případ předvídatelných mimořádných událostí. Konrétně je toto řešeno v zákoníku práce, § 102, odst. 6, kde se uvádí, že je zaměstnavatel povinen přijmout opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí, jako jsou havárie, požáry a povodně, jiná vážná nebezpečí a evakuace zaměstnanců včetně pokynů k zastavení práce a k okamžitému opuštění pracoviště a odchodu do bezpečí; při poskytování první pomoci spolupracuje s poskytovatelem pracovnělékařských služeb. Zaměstnavatel je povinen zajistit a určit podle druhu činnosti a velikosti pracoviště potřebný počet zaměstnanců, kteří organizují poskytnutí první pomoci, zajišťují přivolání zejména poskytovatele zdravotnické záchranné služby, Hasičského záchranného sboru České republiky a Policie České republiky a organizují evakuaci zaměstnanců. Zaměstnavatel je povinen zajistit ve spolupráci s poskytovatelem pracovnělékařských služeb jejich vyškolení a vybavení v rozsahu odpovídajícím rizikům vyskytujícím se na pracovišti.

Zákoník práce se tomuto tématu věnuje i v § 103, odst. 1, písm. g, kde se současně uvádí, že zaměstnavatel musí zaměstnancům jiného zaměstnavatele, jež vykonávají práci na jeho pracovištích, zabezpečit, aby i tito zaměstnanci obdrželi vhodné a přiměřené informace a pokyny k zajištění BOZP a vhodné a přiměřené informace o přijatých opatřeních, zejména ke zdolávání požárů, poskytnutí první pomoci a evakuace fyzických osob v případě mimořádných událostí.

Současně je potřeba doplnit, že podle zákoníku práce, § 42, odst. může zaměstnavatel převést zaměstnance i bez jeho souhlasu na dobu nezbytné potřeby na jinou práci, než byla sjednána, jestliže to je třeba k odvrácení mimořádné události, živelní události nebo jiné hrozící nehody nebo k zmírnění jejich bezprostředních následků, a to na nezbytně nutnou dobu.

Podle zákoníku práce §, odst. 2 je zaměstnavatel povinen vést v knize úrazů evidenci o všech úrazech, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny.

1. Zákoník práce nehovoří o tom, jakou má mít kniha úrazů podobu, může tak být vedena v listinné i digitální formě. Stanoven je pouze obsah knihy úrazů. Ten je stanoven v nařízení vlády č. 201/2010 Sb., kde se uvádí, jaké mají být evidovány informace, viz § 2, odst. 1 tohoto nařízení vlády:

• jméno, popřípadě jména, a příjmení (dále jen „jméno“) úrazem postiženého zaměstnance:
• datum a hodinu úrazu
• místo, kde k úrazu došl
• činnost, při níž k úrazu došlo
• počet hodin odpracovaných bezprostředně před vznikem úrazu
• celkový počet zraněných osob
• druh zranění a zraněná část těla podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení
• popis úrazového děje
• druh úrazu
• zdroj úrazu
• příčiny úrazu
• jména svědků úrazu
• jméno a pracovní zařazení toho, kdo údaje zaznamenal

Povinnosti zaměstnavatelů k zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postižením, za které se považují osoby zdravotně znevýhodněné nebo osoby invalidní v 1. až 3. stupni podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a vytváření potřebných pracovních podmínek pro ně, stanoví § 67 až 84 zákona o zaměstnanosti.

Podle § 103 odst. 5 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen pro zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením, zajišťovat na svůj náklad technickými a organizačními opatřeními, zejména potřebnou úpravu pracovních podmínek, úpravu pracovišť, zřízení chráněných pracovních míst, zaškolení nebo zaučení těchto zaměstnanců a zvyšování jejich kvalifikace při výkonu jejich pravidelného zaměstnání.

Na osoby se zdravotním postižením, které se účastní pracovní rehabilitace mimo zaměstnání, se vztahuje ustanovení § 101, 103 až 106 zákoníku práce; 245 a 246 (týkají se mladistvých zaměstnanců) a § 2 až 8 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, se použijí přiměřeně.

Podle § 104 odst. 1 zákoníku práce není-li možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP). Zaměstnanec musí dostat OOPP hned při nástupu do práce.

Zaměstnavatel. Podle § 101 odst. 6 zákoníku práce náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je povinen hradit zaměstnavatel; tyto náklady nesmějí být přenášeny přímo ani nepřímo na zaměstnance. Podle § 104 odst. 5 zákoníku práce OOPP, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele bezplatně podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce. Poskytování OOPP nesmí zaměstnavatel nahrazovat finančním plněním. Při rozvázání pracovního poměru nebo skončení dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr má zaměstnanec povinnost použité OOPP vrátit. Zaměstnavatel po něm může požadovat finanční náhradu pouze v případě, že mu je nevrátí, nebo i v případě, že budou nadměrně poškozené (neodpovídající době používání). Mohou se také dohodnout, že si je zaměstnanec odkoupí za zbytkovou cenu.

Povinnosti zaměstnavatele při zajišťování BOZP vycházejí především z § 103 z. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek BOZP, ve znění pozdějších předpisů. Zaměstnavatel i třeba v malé firmě jen s jedním zaměstnancem musí zajistit následující: pravidelně školení BOZP (§ 37, § 103 zákoníku práce) - četnost a formu stanovuje zaměstnavatel; zaměstnanci by měli podepisovat, že byli proškoleni a že předpisy, se kterými byli seznámeni, budou dodržovat. V případě, že zaměstnanec jezdí služebním autem nebo používá vlastní pro služební účely, tak by měl mít i školení tzv. řidičů – referentů. O tom vede zaměstnavatel dokumentaci.

Nesmí připustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti, tzn. zajistit zaměstnancům pracovnělékařskou péči (zákon č. 373/2011 Sb.; vyhl. č. 79/2013 Sb.). Zaměstnavatel musí vést dokumentaci o vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních (§ 102 odst. 4 zákoníku práce); v knize úrazů vést evidenci o všech úrazech (povinnosti při pracovních úrazech stanovuje § 105 zákoníku práce a nařízení vlády č. 201/2010 Sb.). Zaměstnavatel musí mít zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání (§ 365 zákoníku práce; vyhl. č. 125/1993 Sb.). Pokud zaměstnanci budou používat osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP), musí o tom také zaměstnavatel vést dokumentaci (§ 104 zákoníku práce; nařízení vlády č. 390/2021 Sb.).

Pokud provozuje technická zařízení, musí zajišťovat jejich pravidelné kontroly, revize (zákon č. 250/2021 Sb. a jeho prováděcí nařízení vlády; nařízení vlády č. 378/2001 Sb.). Zaměstnavatel zařazuje práce do kategorií (§ 37 z. č. 258/2000 Sb.; vyhl. č. 432/2003 Sb.). A podle § 103 odst. 1 písm. b) zákoníku práce je povinen informovat zaměstnance o tom, do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce zařazena.

Zaměstnavatel by měl mít nějakou vlastní směrnici BOZP a výše uvedené tam zaznamenat. Pokud má firma více než 25 zaměstnanců, podle z. č. 309/2006 Sb. musí mít odborně způsobilou osobu k zajišťování úkolů v prevenci rizik (technika BOZP).

Povinnosti zaměstnance při zajišťování BOZP vycházejí především z § 106 zákoníku práce. Zaměstnanec je povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci. Je povinen účastnit se školení BOZP zajišťovaných zaměstnavatelem včetně ověření svých znalostí; podrobit se pracovnělékařským prohlídkám, vyšetřením nebo očkováním stanoveným zvláštními právními předpisy (z. č. 258/2000 Sb.; z. č. 373/2011 Sb. § 53 a násl. a vyhl. č. 79/2013 Sb.); dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny zaměstnavatele k zajištění BOZP, s nimiž byl řádně seznámen, a řídit se zásadami bezpečného chování na pracovišti a informacemi zaměstnavatele; dodržovat při práci stanovené pracovní postupy, používat stanovené pracovní prostředky, dopravní prostředky, osobní ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení a svévolně je neměnit a nevyřazovat z provozu.

K povinnostem zaměstnance dále patří nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele a nekouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci. Na pokyn oprávněného vedoucího zaměstnance písemně určeného zaměstnavatelem se musí zaměstnanec podrobit zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek.

Dále musí bezodkladně oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, a pracovní úraz jiného zaměstnance, popřípadě úraz jiné fyzické osoby, jehož byl svědkem, a spolupracovat při objasňování jeho příčin. A také oznamovat nedostatky a závady na pracovišti, které ohrožují nebo by bezprostředně a závažným způsobem mohly ohrozit bezpečnost nebo zdraví zaměstnanců při práci.