Krizové řízení a ochrana obyvatelstva

Krizovým řízením se dle zákona o krizovém řízení č. 240/2000 Sb., rozumí souhrn řídících činností orgánů krizového řízení zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik a plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s přípravou na krizové situace a jejich řešením nebo ochranou kritické infrastruktury.

Krizová situace je mimořádná událost podle zákona o integrovaném záchranném systému, narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu.

Mimořádná událost – je definována v zákoně o integrovaném záchranném systému jako škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací.

Krizová situace – je mimořádnou událostí podle zákona o integrovaném záchranném systému, narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpeční, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu.

Rozdíl - mimořádnou událost jsou složky integrovaného záchranného systému a další zodpovědné složky a organizace schopny řešit s použitím běžných postupů řešení krizové situace vyžaduje vyhlášení některého z krizových stavů a následně i výrazný zásah do práv a svobod dotčených obyvatel (např. §6 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů nařídit evakuaci osob z vymezeného území, nařídit zákaz vstupu a pohybu osob, nařídit povinné hlášení přechodné změny pobytu osob).

Krizové stavy jsou stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu. Vedle těchto „nevojenských“ krizových stavů existuje také válečný stav.

Stav nebezpečí vyhlašuje hejtman kraje, jsou-li ohroženy životy, zdraví, majetek, životní prostředí a není-li toto ohrožení možno odvrátit běžnou činností správních úřadů, orgánů krajů a obcí, složek integrovaného záchranného systému, nebo subjektů kritické infrastruktury. Stav nebezpečí může hejtman vyhlásit pro území kraje nebo jeho část na dobu maximálně 30 dnů. Tuto dobu může hejtman prodloužit jen se souhlasem vlády (zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů).

Nouzový stav vyhlašuje vláda, není-li možné účelně odvrátit vzniklé ohrožení v rámci stavu nebezpečí. Vyhlašuje jej pro určité území na dobu maximálně 30 dnů. Tato doba se může prodloužit jen po předchozím souhlasu Poslanecké sněmovny. Je-li nebezpečí z prodlení, může vyhlásit nouzový stav předseda vlády. Jeho rozhodnutí vláda do 24 hodin od vyhlášení schválí nebo zruší (ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky).

Stav ohrožení státu vyhlašuje Parlament na návrh vlády, je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost nebo územní celistvost státu nebo jeho demokratické základy (ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky) válečný stav se vyhlašuje pouze v případě napadení nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení (zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, zákon č. 222/1999 Sb., o zajištění obrany České republiky).

Jste povinen zpracovat plán krizové připravenosti, ve kterém bude upravena příprava vaší firmy k řešení úkolů stanovených v krizovém plánu kraje a popsán způsob zajištění vlastního fungování firmy při konkrétní krizové situaci. Obsah plánu krizové připravenosti stanovuje metodika ministerstva vnitra MV-140690-1/PO-PKR-2011.

JSVI = Jednotný systém varování a informování. Jeho úkolem je vyhlašování varovného signálu, předávání tísňových informací obyvatelstvu a následné informování obyvatelstva o charakteru ohrožení a režimových opatřeních v daném území. Tvoří ho vyrozumívací centra (celostátní, krajská a tzv. z úrovně dalších provozovatelů), datové a rádiové sítě a koncové prvky varování a informování.

Akustická zkouška funkčnosti tohoto systému slouží k ověření provozuschopnosti varování a informování. Cílem je provozovat spolehlivý a vždy funkční systém, který v případě hrozby nebo již vzniklé mimořádné události, spolehlivě zabezpečí velice rychlé varování ohroženého obyvatelstva v daném území. Provozuschopnost tohoto systému je nutné pravidelně prověřovat.

Ano, stálé a improvizované úkryty stále existují, ale nejsou určeny pro využití/ukrývání obyvatelstva v době míru. Jedná se o bytové domy, budovy občanské vybavenosti, úřední budovy, skladovací prostory, garáže, tunely, metro a podobně. Tyto stavby by se k ochraně obyvatelstva po jejich zpohotovení využily při vyhlášení stavu ohrožení státu, nebo válečného stavu a sloužily by k ukrytí obyvatelstva před účinky zbraní hromadného ničení. Správu daného úkrytu má na starosti vždy vlastník této nemovitosti.

Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů v ustanovení § 25 odst. 2 písm. a) stanoví, že fyzická osoba je povinna strpět omezení vyplývající z opatření stanovených při mimořádné události a omezení nařízená velitelem zásahu při provádění záchranných a likvidačních prací. Odmítnout plnění těchto povinností může fyzická osoba pouze v případě, pokud by tím ohrozila život nebo zdraví vlastní nebo jiných osob anebo pokud jí v tom brání důležité okolnosti, které by zjevně způsobily závažnější následek než ohrožení, kterému se má předcházet (§ 25 odst. 3). Za nesplnění uvedené povinnosti může orgán, který porušení povinnosti zjistil, uložit v souladu s ustanovením § 28 odst. 1 písm. a) fyzické osobě pokutu do výše 20 000 Kč.

IZS je rozdělen do dvou kategorií, na složky základní a ostatní. Jeho hlavním koordinátorem a páteří je Hasičský záchranný sbor ČR.

Základní složky IZS tvoří:

• Hasičský záchranný sbor České republiky
• Jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany (jednotky sboru dobrovolných hasičů)
• Poskytovatelé zdravotnické záchranné služby
• Policie České republiky

Tyto základní složky jsou schopny rychle a nepřetržitě zasahovat, mají celoplošnou působnost na území České republiky a obsluhují telefonní linky tísňového volání pro příjem ohlášení vzniku mimořádné události.

Ostatní složky IZS tvoří:

• Vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil (Armáda České republiky)
• Ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory (např. Městská policie)
• Ostatní záchranné sbory (např. Báňská záchranná služba)
• Orgány ochrany veřejného zdraví (např. hygienická stanice)
• Havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby (např. komunální služby, plynaři, elektrikáři)
• Zařízení civilní ochrany bez právní subjektivity
• Neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným pracím (např. Vodní záchranná služba, Horská služba, Speleologická záchranná služba, Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, Český červený kříž, Svaz záchranných brigád kynologů)

Ostatní složky IZS poskytují pomoc při záchranných a likvidačních pracích na základě předem uzavřené dohody, jde o tzv. plánovanou pomoc na vyžádání.