šikana

Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce se již několik let zaměřují na kontroly rovného zacházení a dodržování zákazu diskriminace, od roku 2016 se pak soustřeďují speciálně také na kontroly rovného odměňování mužů a žen, které nejprve probíhaly v souvislosti s projektem známým pod názvem 22 % K ROVNOSTI, ten byl však koncem minulého roku ukončen.

Pojmem whistleblowing označujeme situaci, kdy dojde k nahlášení nezákonného, neetického či korupčního jednání ve veřejném zájmu, whistleblower (či oznamovatel) je pak osoba, která toto hlášení učiní, protože má k daným informacím exkluzivní přístup. Ačkoliv mezi odborníky z oblasti práva či boje s korupcí jde o téma, kterému je již řadu let věnována značná pozornost, mezi českou laickou veřejností není ještě povědomí o whistleblowingu dostatečné, případně vzbuzuje nedůvěru nebo je spojeno s negativními konotacemi. Jednotlivé členské země Evropské unie řešily v minulosti ochranu oznamovatelů různým způsobem, některé zavedly zákonnou úpravu, v jiných, jako např. v České republice, tato právní úprava dosud chyběla. Situace se změnila v roce 2019, kdy byla dne 23. října 2019 přijata směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937, o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. Členské státy EU měly zajistit nejpozději do 17. prosince 2021 transpozici směrnice, jejímž účelem je zajistit ochranu osobám, které pracují pro určitou veřejnou nebo soukromou organizaci nebo jsou s touto organizací v kontaktu v rámci své činnosti, a dozví se o ohrožení nebo poškození veřejného zájmu a práva Evropské unie. Česká republika transpoziční lhůtu nedodržela a nyní se nacházíme v situaci, kdy v určitých případech dochází k přímé aplikovatelnosti směrnice, zatímco v legislativním procesu je připravován vládní návrh zákona o ochraně oznamovatelů. Vzhledem k aktuálnosti daného tématu si tento článek klade za cíl seznámit čtenáře se základními informacemi ohledně whistleblowingu, vývojem dané problematiky v České republice (včetně dosavadních průzkumů a případových studií) a s mezinárodním srovnáním s jinými členskými státy EU. Na závěr je čtenářům předložen aktuální přehled o stavu transpozice směrnice 2019/1937 v ČR.

Policy Briefs VÚBP, v. v. i., poskytují stručná shrnutí hlavních zjištění, výsledků a výstupů z výzkumných projektů a úkolů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a dalších souvisejících oblastech, které řešil Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i. Tentokrát jde o Doporučení pro zaměstnavatele k eliminaci mobbingu, bossingu a staffingu na pracovišti.

Policy Briefs VÚBP, v. v. i., poskytují stručná shrnutí hlavních zjištění, výsledků a výstupů z výzkumných projektů a úkolů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a dalších souvisejících oblastech, které řešil Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i. Tentokrát je to podcast Šikana v pracovních vztazích z pohledu zaměstnavatelů.

Slavíme první rok s našimi podcasty! Podcasty VÚBP jsou výstupy řešených výzkumných úkolů na různá témata týkající se bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci. Během jednoho roku se podařilo vydat 17 epizod podcastů.

Policy Briefs VÚBP, v. v. i., poskytují stručná shrnutí hlavních zjištění, výsledků a výstupů z výzkumných projektů a úkolů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a dalších souvisejících oblastech, které řešil Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i. Tentokrát na téma První pomoc při šikaně v práci.

Cílem projektu navrhnout soubor doporučení pro šikanované zaměstnance se zaměřením na identifikaci zákonných institutů, které může šikanovaný zaměstnanec úspěšně využít na svoji ochranu. Jedná se zejména o ustanovení zákoníku práce, zákona o inspekci práce a tzv. antidiskriminačního zákona.  A dále je cílem zjistit, jaké typy důkazních prostředků může na účinnou ochranu svých práv šikanovaný zaměstnanec úspěšně využít. 

Inspektor se může setkat s mnoha problematickými situacemi při prokazování porušení zákona v oblasti rovného zacházení a zákazu diskriminace. Jednou z nich je skutečnost, že na rozdíl od jiných kontrol prováděných orgány inspekce práce zde většinou chybí listinné důkazy a často je k dispozici pouze výpověď osoby, která diskriminaci či šikanu oznamuje.

Kniha reflektuje velmi aktuální téma a jejím cílem je podat systematický přehled založený na výsledcích aktuálních výzkumů na pomezí psychologie práce a organizace, sociální psychologie a psychologie osobnosti.