Mobbing a jeho hrozby

Jejich hlavní činností je pomoci obětem šikany postavit se na vlastní nohy a nastínit účinný postup pro ochranu a hájení jejich práv, nikoliv právní, psychologická či jiná odborná poradna. Právě odborové organizace, na které byl seminář zaměřen, mohou být aktivní, když se nějaká z forem šikany na pracovišti vyskytne.

Šikana není nikde v zákoně definovaná. V boji proti ní se lze opírat o ustanovení upravující zákaz diskriminace v zákoníku práce, antidiskriminační zákon nebo občanský zákoník.

Jako mobbing označujeme šikanu ze strany kolegů na pracovišti. Za šikanu na pracovišti považujeme ratifikovanou formu agrese, systematické agresivní jednání (urážení, posměch, pomluvy, ponižování, zastrašování, sexuální obtěžování, diskriminace), uskutečňované s cílem získat moc převahy a výhody namířené proti jednotlivci (i skupině), který se nemůže situaci vyhnout nebo bránit. Například jsou pracovníkovi zadávány nové, nesmyslné úkoly, na které svými schopnostmi nestačí, nebo je izolován od ostatních zaměstnanců, nezván na porady, neinformován. A symptomy těchto projevů šikany se objevují nejméně 1x týdně po dobu půl roku.

Na organizaci Mobbing Free Institut, která vznikla teprve nedávno, se denně obrací několik osob z různých odvětví. Převažují ženy - 79 %, u mužů je to pouhých 21 %, průměrný věk je 43 let. „Muži si často nechtějí přiznat, že jsou obětí šikany,“ říká Petra Lhotáková a doplňuje: „Cílem našeho snažení je utvrdit lidi, že je správné, že chtějí nápravu, poskytnout jim podporu a někdy stačí jenom to.“

Náprava může také nastat, když si to obě strany vyříkají. V jedné firmě směřovali všechnu práci na mladého kolegu – homosexuála, který žil sám. Přestával stíhat, kolikrát s prací končil ve dvě hodiny v noci. Nebylo divu, že se začal léčit na psychiatrii. Pomohlo, že si s vedoucím všechno vyříkali. Prý si neuvědomoval, že to jeho podřízenému vadí. Potom se situace změnila k lepšímu.

Jiný případ bohužel tak dobře nedopadl. Vědce odlišné barvy pleti na vysoké škole, kde působil, začala šikanovat vlastní studentka, která se během let stala jeho nadřízenou. Vedení školy se ho nezastalo. Případ bohužel nebyl doveden do zdárného konce, protože v průběhu šetření šikany dotyčný zemřel.

S  těmito případy vyvstává otázka, proč někdo začne druhého šikanovat. „Strach z konkurence, že by je někdo schopný mohl sesadit z pozice,“ nastiňuje jeden z možných motivů Petra Lhotáková. „Firmy někdy mají manuály, jak se chovat k zákazníkům, ale v chování k sobě navzájem si zaměstnanci neberou servítky,“ dodává.

Zjistili také, že ne ve všech případech, kdy si dotyčný stěžoval na šikanu, k šikaně skutečně docházelo. Například zaměstnance jistého podniku údajně šikanoval jejich nový vedoucí. Zjistilo se však, že po nich chtěl pouze práci, který byla v jejich pracovní náplni, a kterou předchozí šéf důsledně nevyžadoval nebo ji dělal za ně.

V organizacích, kde působí, může odborová organizace významně pomoci. Měla by maximálně využít svá práva. Mezi účastníky semináře se rozpoutala diskuze ohledně diskriminace v odměňování. Jak ji prokázat, když se zaměstnanci nemohou (na základě smlouvy se zaměstnavatelem) informovat o mzdách? Odborová organizace je ale oprávněna hlídat i spravedlivost v odměňování. Na základě podnětu zaměstnanců se má právo ptát například na výši odměn jednotlivých zaměstnanců, vedení může dát k dispozici bezejmenný seznam. Tím, že je odborová organizace aktivní, mimo jiné znejistí dotyčného, který diskriminuje. Odborová organizace může také iniciovat například vztahový audit, který formou dotazníku mapuje pracovní podmínky, postoje zaměstnanců, důstojnost práce (rovné zacházení, rovné příležitosti), případně výskyt vztahové patologie a její rozsah.

Petra Lhotáková se se svým týmem často opírá také o zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, přestože naráží na nepochopení těch, kterých se jejich aktivita bezprostředně týká.

Co tedy dělat, když se šikana objeví? Několik rad z učebního manuálu „Mobbing a jeho hrozby“ organizace Mobbing Free Institut: hledejte příčinu, proč byla vyvolána, co ji způsobuje; zaznamenávejte si její projevy, možné je i nahrávat; předvídejte a sledujte vývoj; zkuste záležitost nejdříve urovnat – jednejte s agresorem věcně, pevně, ale ne agresivně. Pokud nepřestane, oznamte to příslušné osobě či subjektu. Aktivujte sociální síť – najděte psychickou oporu v rodině a u přátel. Vyhledejte odbornou pomoc a nestyďte se za to. Na domáhání se svých práv by měl mít zaměstnanec čas v pracovní době a nesmí být kvůli tomu znevýhodňován.