Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce se již několik let zaměřují na kontroly rovného zacházení a dodržování zákazu diskriminace, od roku 2016 se pak soustřeďují speciálně také na kontroly rovného odměňování mužů a žen, které nejprve probíhaly v souvislosti s projektem známým pod názvem 22 % K ROVNOSTI, ten byl však koncem minulého roku ukončen.
Nově se na téma nerovného odměňování zaměřuje projekt Rovná odměna, kde opět aktivně participují také orgány inspekce práce. Projekt Rovná odměna přímo navazuje na předchozí projekt a jeho aktivity, současně má však mnoho nových aktivit a cílů, které souvisejí mimo jiné s novou směrnicí EU, která se týká transparentnosti v odměňování.
Kontroly v oblasti rovného zacházení a zákazu diskriminace jsou velmi specifickou kontrolní oblastí a zaměření kontrol se ve velké míře odvíjí od obsahu obdržených podnětů. Nejčastěji se inspektoři setkávají s podněty poukazujícími na šikanu, mobbing či bossing na pracovišti, v menší míře pak obdržené podněty poukazují na vyloženě diskriminační jednání s uvedením konkrétního diskriminačního důvodu. Podatel podnětu je vždy informován o tom, jak bylo s jeho podnětem naloženo, případně je s ohledem na samotný předmět kontroly požádán o doplnění svého podnětu o další relevantní skutečnosti, které by mohly napomoci průběhu kontroly. Inspektoři před zahájením kontroly mnohdy přistupují k osobnímu setkání s podatelem podnětu.
Z hlediska dokazování a časové náročnosti jsou kontroly na úseku rovného zacházení jedny z nejsložitějších a nejnáročnějších. Inspektor je při kontrole povinen zjistit skutečný stav věci a doložit případné kontrolní zjištění potřebnými podklady, přičemž není zpravidla možné stavět na listinných dokladech nebo fotografiích (tak jako v jiných kontrolních oblastech), jelikož k poukazovanému jednání dochází mnohdy bez přítomnosti třetích osob a současně málokdy existují listinné doklady o daném jednání. Inspektoři pro zjištění skutečného stavu při těchto kontrolách využívají ve velké míře svého oprávnění dotazovat se zaměstnanců na pracovišti zaměstnavatele bez přítomnosti dalších fyzických osob. V mnoha případech však inspektoři narážejí na nevůli či strach ostatních zaměstnanců hovořit o vztazích na pracovišti, nebo dokonce na záměrné zkreslování informací.
Mezi nejčastější kontrolní zjištění v oblasti rovného zacházení a zákazu diskriminace patří zejména nezajištění rovného zacházení se všemi zaměstnanci a v posledních letech se stále častěji objevuje zjištění týkající se tzv. benefitů za docházku, kdy zaměstnavatel finančně zvýhodňuje zaměstnance, kteří v určitém období neměli omluvenou absenci v práci (např. ošetřování člena rodiny, návštěvu lékaře, dočasnou pracovní neschopnost apod.). Takovýto způsob odměňování však může být diskriminační z důvodu povinností k rodině, zdravotního stavu atd.
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.