chemické látky

Skladování nebezpečných látek v malých a středních podnicích za využití bezpečnostních skříní, stanic pro nebezpečné látky či modulárních skladovacích systémů.

Ačkoliv se někomu může zdát, že téma tohoto týdne nemá s bezpečností práce mnoho společného, problematika takzvaných "éček" (přídatných látek v potravinách) je více či méně přetřásána neustále. Zájem o toto téma udržuje i velký počet varovných emailů, které v různých obměnách po Internetu kolují. O stanovisko, co je a co není na těchto varovných emailech pravdy, jsme požádali odborníky ze Státního zdravotního ústavu v Praze.

Organizovaná společnost reguluje uvádění chemických látek a přípravků na trh a nakládání s nimi. K tomu využívá existující chemickou legislativu a politiku a navrhuje nová opatření. Z nich jde především o politiku registrace, hodnocení, autorizace a omezení chemikálií, tzv. REACH.

V operačním programu Infrastruktura mohou podnikatelské subjekty žádat o finanční podporu na projekty na odstraňování organických těkavých látek.

Shrnutí obecných zásad první pomoci při zasažení žíravinami, látkami klasifikovanými jako látky škodlivé, látky toxické a vysoce toxické a látky, které mohou poškodit plíce.

V nedávné či vzdálenější minulosti se událo několik velkých havárií, proč k nim došlo? Jaké mají být opatření pro úspěšnost programu prevence a připravenosti?

Co udělat pro to, aby přeprava nebezpečných látek byla co nejbezpečnější, tj. bez negativního dopadu na lidi a životní prostředí?

Směrnice byla vypracována jako součást Programu pro chemické havárie OECD, pod záštitou Pracovní skupiny pro chemické havárie (WGCA), a byla vydána v rámci mezinárodního programu pro správné nakládání s chemickými látkami (IOMC). Cílem je vyhledat zpětnou vazbu u odborné veřejnosti, která má autorům pomoci s revizí směrnice a její následnou aktualizací

Exploze dusičnanu amonného na předměstí Toulouse poukázala na nedostatky v havarijní připravenosti a vedla k zákonným změnám ve Francii i Evropské unii.