Smrtelná pracovní úrazovost v ČR v roce 2010

Část 2. Vývoj smrtelné PÚ

Část 2. Vývoj smrtelné PÚ

1.2    Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v ČR

Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti za poslední období je dokumentován časovými řadami základních ukazatelů za posledních deset let počínaje rokem 2001. Vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů je znázorněn v grafu č. 1.1, vývoj četnosti smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců je znázorněn v grafu č. 1.2.

Průběh četnosti a počtu případů za uvedené období je podobný, křivky se od sebe vzdalují a pak se zase přibližují (2005), což je dáno postupným poklesem a poté nárůstem počtu pojištěnců. V roce 2009 došlo k významnému poklesu počtu pojištěnců, ale počet případů a četnost klesla ještě výrazněji. V roce 2010 došlo k nárůstu obou ukazatelů Tuto skutečnost dokumentuje graf srovnání časových řad bazických indexů základních ukazatelů (graf č. 1.3), v němž jsou bazickými hodnotami hodnoty ukazatelů v roce 2001. Graf současně ukazuje, že za sledované období smrtelná pracovní úrazovost poklesla o 48 % (počet) a o 46 % (četnost).

Na poklesu smrtelné pracovní úrazovosti v posledních deseti letech se nejvíce podílejí změny v organizační struktuře národního hospodářství, odstraňování rizikových prací a jejich nahrazování automatizací a mechanizací. Projevuje se vliv zlepšujícího se způsobu prevence a řízení BOZP v ČR.

Graf č. 1.4 zobrazuje strukturu smrtelných pracovních úrazů v ČR v letech 2001 – 2010. Celkový počet smrtelných pracovních úrazů je rozčleněn do tří skupin úrazů znázorněných třemi samostatnými křivkami vývoje. Jsou to jednak smrtelné pracovní úrazy, ke kterým došlo při dopravních nehodách na pozemních komunikacích (nikoli samotných vlaků a sražení chodce vlakem), dále smrtelné pracovní úrazy hlášené SÚIP, kromě případů, ke kterým došlo při těchto dopravních nehodách, a dále úrazy hlášené ČBÚ, ke kterým došlo při hornické činnosti nebo činnosti podléhající vrchnímu dozoru ČBÚ.

Počet smrtelných pracovních úrazů při těchto dopravních nehodách v letech 2008 až 2010 klesal, což je odrazem dopravní úmrtnosti v ČR obecně. Dopravní policie zaznamenala v letech 2008 – 2010 (po nepříznivém roce 2007) pokles počtu usmrcených osob při dopravních nehodách na pozemních komunikacích. Počet usmrcených v roce 2010 byl od roku 1961 nejnižší a to 802. Bohužel ani bilancí „příznivých“ let 2009 a 2010 se ČR s hodnotou 86 usmrcených osob na milion obyvatel (2009) nemohla chlubit, neboť se na evropském žebříčku nacházela na jedné ze spodních příček. Horší bylo jen Lucembursko, Polsko a Řecko. Na první příčce žebříčku byla, pro srovnání, Velká Británie s hodnotou 38 usmrcených osob na milion obyvatel.

Největší meziroční pokles počtu smrtelných pracovních úrazů při těchto dopravních nehodách byl zaznamenán v roce 1998. Obdobný pokles počtu osob usmrcených v roce 1998 při dopravních nehodách byl zaznamenán i dopravní policií. Tento pokles je přičítán omezení maximální povolené rychlosti v obcích na 50 km/h.

V roce 2001 vstoupil v platnost zákon č. 361/2000 Sb., upravující např. povinnosti řidiče k zajištění  bezpečnosti  chodců.  Díky  tomuto  zákonu  byl  při dopravních nehodách zaznamenán meziroční pokles počtu usmrcených osob. Další výrazný meziroční pokles smrtelných pracovních úrazů při těchto dopravních nehodách byl zaznamenán v roce 2003. Tento pokles byl patrně ovlivněn přijetím zákona č. 475/2001 Sb., který upravuje pracovní dobu a odpočinek řidičů. Vzhledem k tomu, že dopravní nehody jsou vyšetřovány zpravidla jen dopravní policií, nelze přesně doložit, zda se zákon podílel i na poklesu počtu případů při těchto událostech.

Vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů hlášených SÚIP s vyloučením případů, ke kterým došlo při výše uvedených dopravních nehodách, vykazuje obdobný trend jako vývoj celkového počtu smrtelných pracovních úrazů vykazovaný za Českou republiku. Meziroční nárůst v roce 2010 byl zaznamenán o 25 případů. Tyto úrazy jsou rozloženy do všech odvětví národního hospodářství, přičemž největší frekvenci výskytu smrtelných pracovních úrazů vykázalo stavebnictví (viz kap. 3).

Počet smrtelných pracovních úrazů hlášených ČBÚ nevykazoval do roku 2004 žádný trend změn. Při hornické činnosti docházelo průměrně k 10 případům ročně, pouze v letech 2003 a 2004 byl počet případů vyšší v důsledku  důlních otřesů s následkem hromadných úrazů. V roce 2005 došlo k výraznému poklesu počtu o 13 případů z důvodu útlumu (poklesu počtu pojištěnců) v tomto odvětví. V roce 2008 zde došlo k 10 případům, v roce 2009 k 7 případům a v roce 2010 pouze ke 4 případům.