Smrtelná pracovní úrazovost v ČR v roce 2010

21.11.2011

Zdroj:

Počet smrtelných pracovních úrazů v roce 2010 stoupl proti roku předcházejícímu o 18 případů. Nejvíce vzrostl počet smrtelných PÚ ve stavebnictví, v dopravě a skladování a také v zemědělství, lesnictví, rybářství.

pracovní úrazy

statistiky

Část 7. Charakteristika smrtelných PÚ

Pro charakteristiku smrtelných pracovních úrazů bylo použito pět ze základních atributů úrazového děje, a to: nehoda, zdroj nehody, zdroj úrazu, příčina a druh zranění, které, kromě zdroje úrazu, byly klasifikované podle klasifikačního schématu databáze smrtelných pracovních úrazů.

Nehodou v modelu úrazového děje je poslední nežádoucí událost v posloupnosti událostí, která bezprostředně vedla ke zranění (havárie, exploze, zachycení, zasažení osob, pády předmětů a materiálů na osoby, pády osob, náraz, namožení, vdechnutí nebo požití toxických látek, napadení osobami a živočichy, účinky přírodních vlivů a prostředí, tonutí).
Zdrojem nehody v modelu úrazového děje je hmotný činitel, který je podstatný pro vznik nehody (stroj, nářadí, terén, část stavby, konstrukce, dílo, komunikace, předmět, látka, člověk, živočich nebo živel) a který vnějším působením dal bezprostřední podnět ke vzniku nehody.
Zdrojem úrazu je hmotný činitel, který svým bezprostředním působením na postiženého přivodil úraz.
Příčinami jsou nepříznivé okolnosti, v jejichž důsledku vznikly nežádoucí události (nebezpečné pracovní podmínky, závady v pracovním prostředí, chybějící osobní ochranné prostředky a nevhodné ustrojení osob, nesprávná a nebezpečná jednání osob, nedostatek osobních předpokladů pro správný výkon zaměstnání, zavinění živočichy, vliv počasí a živlů).
Druh zranění je jedním ze znaků vymezujících zdravotní poškození způsobené v důsledku nehody (zraněná část těla ve většině případů z druhu zranění implicitně vyplývá).

5.1 Nehody

V následující tabulce č. 5.1.1 je sestupně podle počtu smrtelných pracovních úrazů v souboru uspořádáno 8 nejfrekventovanějších skupin nehod. Nehody z prvních čtyř skupin nehod v roce 2010 způsobily 64 (53 %) smrtelných pracovních úrazů.

Tabulka č. 5.1.1 Smrtelné pracovní úrazy ve vybraných skupinách nehod v ČR v roce 2010

pořadí	kód	skupina nehod	počet	%
1.	13	Havárie silničního nebo zvláštního vozidla (vč. mobilního stroje)	33	27,3
2.	41	Pád na osobu - stroje, předmětu, části stavby a z nich uvolněných částí	18	14,9
3.	21	Zachycení, sražení, přejetí, přiražení osoby pohybujícím se strojem (vč. břemena, nákladu)	13	10,7
3.	56	Pád osoby z lešení, podesty, lávky, plošiny, rampy, z části budovy, stavby a do prohlubně	13	10,7
4.	22	Udeření, navinutí, říznutí, stisknutí osoby částí stroje, vtažení do nebezpečných míst na stroji	7	5,8
4.	45	Sesutí zeminy, pád horniny (ve výkopu, raž. prostoru), proboření do materiálu (v zásobníku), zavalení	7	5,8
5.	42	Pád na osobu - břemena, nákladu přepravovaného strojem, zasypání	5	4,1
6.	66	Vdechnutí toxických plynů, par, zplodin hoření a výbuchu (vč. dušení nedostatkem kyslíku)	4	3,3
nejčetnější skupiny nehod, celkem ze 121			100	82,6

Ve výše uvedených skupinách nehod se výrazněji projevily některé typy nehod:

5.1.1 Havárie silničního nebo zvláštního vozidla (vč. mobilního stroje) – 33 případů

Většinou se jedná o silniční dopravní nehody. Nejčastěji šlo o střet s jiným vozidlem nebo sjetí mimo vozovku a náraz na překážku (např. strom). Došlo ke 3 případům střetu s vlakem, ke sražení 5 chodců a jednoho cyklisty automobilem. Dále jsou uvedena některá odvětví, v nichž byly smrtelné pracovní úrazy způsobeny těmito nehodami:

• Doprava a skladování (H.) 11 z 24 případů (tj. 46 %)

• Zpracovatelský průmysl (C.) 4 z 25 případů (tj. 16 %)

• Stavebnictví (F.) 4 z 27 případů (tj. 15 %)

• Profesní, vědecké a technické činnosti (M.) 4 ze 4 případů (tj.100 %)

• Zemědělství, lesnictví, rybářství (A.) 3 z 15 případů (tj. 20 %)

• Zásobování vodou, činnost s odpady (E.) 3 z 5 případů (tj. 60 %)

• Velkoobchod, maloobchod, opravy motor. vozidel (G.) 2 ze 4 případů (tj. 50 %)

Jeden případ se stal pod vlivem alkoholu.

Další indispozice byly: infarkt, mikrospánek a náhlá fyzická indispozice.

5.1.2 Pád na osobu - stroje, předmětu, části stavby a z nich uvolněných částí

V této skupině nehod došlo zejména k pádu stromu (6 případů), břemene, opravovaného auta, stavebního prvku, zemědělského stroje, mechanického nářadí a regálu.

5.1.3 Zachycení, sražení, přejetí, přiražení osoby pohybujícím se strojem (včetně břemena, nákladu)

Nejčastějším typem nehod v této skupině nehod bylo sražení osoby strojem, a to železničním vozidlem (6 případů), dále pak automobilem a pomalu jedoucím strojem (nakladačem, kolejovým vozíkem, harvestorem).

Jeden případ se stal pod vlivem alkoholu.

5.1.4 Pád osoby z lešení, podesty, lávky, plošiny, rampy, z části budovy, stavby a do prohlubně

Podobně jako v předcházejících letech byly v této skupině nejčastější pády osob se střechy (jako části stavby) a to 4 ze 13 případů. Další 3 případy tvoří pády osob stavebním otvorem a 2 případy pády ze žebříku.

Dva případy se staly pod vlivem alkoholu.

5.1.5 Udeření, navinutí, říznutí, stisknutí osoby částí stroje, vtažení do nebezpečných míst na stroji

Zejména se jednalo o zachycení a vtažení části nebo celé osoby do stroje, stisknutí strojem a rozdrcení (dopravník, jeřáb, míchačka, navíječka, depaletizátor, hydraulika traktoru, atd).

5.1.6 Sesutí zeminy, pád horniny na osobu (ve výkopu, raženém prostoru) proboření do materiálu (v zásobníku), zavalení

Ve dvou případech došlo k zasažení zaměstnance horninou nebo výstuží v dole. Sesutí zeminy v nezapaženém výkopu bylo evidováno také ve dvou případech. Dále došlo k zasypání uhlím v zásobníku a také sladem.

5.1.7 Pád na osobu - nákladu, břemena přepravovaného strojem, zasypání

Jednalo se o pád trubky, desky, rámu, části svařence a materiálu při strojní manipulaci.

5.1.8 Vdechnutí toxických plynů, par, zplodin hoření a výbuchu (vč. dušení nedostatkem kyslíku)

Jednalo se o udušení kouřem při požáru, kyanovodíkem a kysličníkem uhličitým.