Smrtelná pracovní úrazovost v ČR v roce 2010

Část 17. Závěr

Část 17. Závěr

10    Závěr

V roce 2010 bylo zaznamenáno proti předcházejícímu roku o 18 smrtelných pracovních úrazů více, tj. o 17,5 %. To se projevilo vzestupem hodnoty ukazatele četnosti smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců, z hodnoty 0,24 na 0,28 (tj. o 16,7 %). Výskyt smrtelných pracovních úrazů je nyní natolik nízký a rozptýlený do všech odvětví a profesí, že s výjimkou dopravních nehod a pádů lze již hovořit pouze o některých charakteristických jevech, které je možno z údajů o smrtelných pracovních úrazech vysledovat.

Nejčastější jevy:

1.    Nejčastější nehodou byly dopravní nehody na silnicích, kolejích (včetně sražení chodců) a ve vzduchu, které způsobily 44 smrtelných pracovních úrazů, z toho se jich 9 stalo při 4 nehodách hromadných. Současně nejčastějšími zdroji nehod byly motorové silniční dopravní prostředky a traktory (44 případů). Smrtelná pracovní úrazovost je v některých odvětvích ovlivněna dopravními nehodami významně, což znamená, že se část smrtelných pracovních úrazů nestala přímo při výkonu konkrétní profese v konkrétním odvětví, ale při přesunu mezi pracovišti, např. k zákazníkovi. Tím dochází k určitému zkreslení nebezpečnosti některých odvětví. Jde zejména o autodopravu, která je specifická tím, že pracovištěm zraněného je většinou veřejná komunikace, kde je velká pravděpodobnost cizího zavinění a vazba na bezpečnostní předpisy je relativně nízká. Ze 17 smrtelných pracovních úrazů řidičů  (KZAM 83200) se jich 15 událo při dopravních nehodách. Pracovníků duševních, řídících, pedagogických (atd.) bylo evidováno při dopravních nehodách 14. Kvalifikovaných řemeslníků bylo zaznamenáno při dopravních nehodách 5 a pomocných dělníků také 5. Z policejních statistik vyplývá, že pozemní komunikace v ČR jsou nebezpečný prostor, jeden z nejhorších v Evropě. V mnoha dopravních nehodách rozhodovaly emoce, agresivita, snobství a všeobecná neúcta k zákonům, které mnozí naši spoluobčané nejen že nedodržují, ale navíc si myslí, že nemusí. Z celkem usmrcených 802 osob při dopravních nehodách v roce 2010 v ČR jich bylo přibližně 5 % v pracovně právním vztahu. Zaměstnavatelé však nemají možnost toto riziko eliminovat, snížit počet těchto smrtelných pracovních úrazů se podaří jen snížením úmrtnosti na pozemních komunikacích globálně.

2.    Nejčastějším způsobem zranění byly mechanické účinky (109 případů, tj. 90 %). Byly způsobeny nejvíce dopravními nehodami, pády předmětů na osoby a  pády osob. Dále pak kontaktem s mobilním strojem (motorovým vozidlem, vlakem - přejetí, sražení, stisknutí), kontaktem se stacionárním strojem, aj.

3.    Nejčastější příčinou bylo opět nesprávné chování zraněného a to používání nebezpečných postupů práce (vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v nebezpečném prostoru) - 51 případů. Stejná příčina u jiných osob byly zjištěna u 15 případů. Celkem bylo evidováno 174 závad BOZP.

4.    Porušených předpisů bylo shledáno 210, nejvíce u podniků (zaměstnavatel nebo jiná firma) a to 102. U dopravních nehod však podniky neporušily předpis žádný, převážná většina porušení byla na straně zraněných zaměstnanců. Jednalo se zejména o nevěnování se plně řízení vozidla. Zavinění smrtelných pracovních úrazů bylo prokázáno nejčastěji zraněnému zaměstnanci (73 případů). Některé případy měly i několik viníků nebo bylo shledáno porušení několika předpisů.

5.    Nejvíce případů vykázali kvalifikovaní dělníci, řemeslníci, výrobci a opraváři a to 53 případů. Dále to byli řidiči a obsluha pojízdných strojních zařízení (25 případů). Na třetím místě to byli pracovníci vedoucí, řídící, vědečtí a provozní, pedagogové, zdravotníci, architekti a úředníci (22 případů).

6.    Nejčastěji ke smrtelným pracovním úrazům došlo ve věkové skupině 51 – 55 let (26 případů). Tato věková skupina vykázala největší počet i v letech 2006, 2005 a 2004. Průměrný věk zraněných zaměstnanců v roce 2010 byl 46 let.

7.    Nejvíce smrtelných pracovních úrazů bylo vykázáno ve stavebnictví (27 případů), potom ve zpracovatelském průmyslu, kde bylo evidováno 25 případů. V dopravě a skladování to bylo 24 případů.

8.    V odvětví těžba a dobývání byly zaznamenány 4 případy. Jednalo se o zával čelby, důlní otřes, utonutí a přejetí kolovým nakladačem.

9.    Hromadných smrtelných pracovních úrazů, které byly důsledkem vždy jen jediné události, bylo evidováno celkem šest. Šlo o pád letadla (2 zranění), sražení automobilem (2 zranění), sražení vlakem (2 zranění), explozi (2 zranění), udušení v jímce (2 zranění) a autonehodu (3 zranění).

10.    Během denní pracovní aktivity došlo k 82 % událostí, které způsobily smrtelný pracovní úraz.

11.    V roce 2010 došlo k 11 smrtelným pracovním úrazům žen. Z celkových 121 případů se tedy ženám udál každý jedenáctý, tj. 9,1 %. Je to nejvyšší procentní podíl za posledních 14 let. V roce 1996 tento podíl činil 9,4 %. Jednalo se o 7 dopravních nehod, z toho 4 nehody se staly na pozemní komunikaci, 2 nehody na drážní komunikaci (sražení vlakem) a v jednom případě šlo o pád letadla..Při autonehodách v jednom případě řidička nezvládla vozidlo a ve třech případech se jednalo o cizí zavinění. Ostatní čtyři případy byly dohromady způsobeny pádem regálu, pádem osoby, explozí a požárem.

12.    Bylo zjištěno 6 případů, k nimž došlo pod vlivem alkoholu (v roce 2006 to bylo 7, v roce 2007 dokonce 9 případů, v roce 2008 8 případů a v roce 2009 jen 5 případů). Největší podíl alkoholu v krvi bylo 2,86 promile Jednalo se o sražení vlakem, sražení automobilem a čtyři pády osob z výše (střecha, žebřík, lešení a stožár).

13.    Celkem ve 100 případech (83 %) zemřel zraněný zaměstnanec v den úrazu. U zbylých 21 případů se jednalo napřed o těžké pracovní úrazy, které si vyžádaly 243 dnů pracovní neschopnosti, z toho nejdelší byla 51 dnů. V roce 2009 to bylo 166 dnů, v roce 2008 to bylo 361 dnů a v roce 2007 rekordních 1 422 dnů pracovní neschopnosti.

Použité zdroje dat

1.    Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v ČR (NemÚr), ČSÚ

2.    Informační systém o pracovních úrazech, SÚIP

3.    Databáze smrtelných pracovních úrazů, VÚBP

4.    Data z databáze úrazů při dopravních nehodách, Dopravní policie ČR

5.    Data z databáze Českého báňského úřadu