Odborníci na management si už dlouho uvědomují, že vedoucí pracovníci, kteří „vyrostli“ ve společnostech, známých svou výraznou kulturou (např. Procter&Gamble), mají hodně společného.
Zdá se dokonce, že podniková kultura ovlivňuje manažerský styl vedoucích pracovníků více, než jakýkoliv jiný aspekt.
Platí to dokonce i tehdy, když lidé z rozdílných společností pracují ve stejném odvětví nebo regionu. Například pro americkou technickou pracovnici zaměstnanou v Hondě, je fakt, že pracuje právě v Hondě důležitější a má větší vypovídací hodnotu než fakt, že je technickou pracovnicí v automobilovém průmyslu, nebo že je Američanka. Způsoby jejího chování a jednání se budou více blížit způsobům japonských úřadníků z Hondy než způsobům amerických techniků.
Síla kultury může být pro firmy, které řeší problémy strategie a lidských zdrojů, jak požehnáním, tak prokletím. Když podnik vstupuje například do fůzí a akvizic, měly by se analyzovat profily vedoucích pracovníků z hlediska jejich tolerance různých stylů řízení a vedení lidí. Výzkum potvrdil větší výskyt úspěšných fůzí mezi podniky, ve kterých manažeři uplatňovali podobné řídící styly, nebo kde kultura tolerovala různé styly.
Podnikovou kulturu je možné změnit, ale není to snadné. Nejlépe to lze provést tak, že se dlouhodobě přijímají noví lidé, kteří představují požadovaný styl. Změna chování vedoucích pracovníků se zažitou určitou kulturou může být úkol doslova nadlidský.
Zdroj: Síla podnikové kultury, Moderní řízení srp. 2008, s. 79
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.