Příloha ke zprávě o pracovní úrazovosti v České republice v roce 2023 – rozšiřující a doplňující analytická studie

Zdroj: 

Tuto přílohu zpracovává Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i., na základě pověření ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), a to na základě poskytnutých dat ze Státního úřadu inspekce práce (SÚIP), Českého báňského úřadu (ČBÚ) a Českého statistického úřadu. Příloha je součástí zprávy o pracovní úrazovosti v ČR, kterou zpracovává SÚIP. Najdete zde podrobné informace o pracovní úrazovosti v ČR v roce 2023 včetně tabulkové části v příloze.

2 VÝVOJ PRACOVNÍ ÚRAZOVOSTI V ČR

2 VÝVOJ PRACOVNÍ ÚRAZOVOSTI V ČR

2.1. Hodnoty ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR v roce 2023

Ukazatele pracovní úrazovosti se v roce 2023 vztahují k 4,767 mil. nemocensky pojištěným osobám, které byly v rámci České republiky zahrnuty do statistického zjišťování pracovní neschopnosti.

V roce 2023 bylo v České republice nově hlášeno celkem 43 476 případů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy, z toho 14 927 pracovních úrazů utrpěly ženy. Tyto úrazy měly souhrnně za následek 2,441 mil. kalendářních dnů pracovní neschopnosti. Proti předcházejícímu roku došlo v roce 2023 k poklesu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností o 2,5 %. U absolutního počtu dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy tím došlo k poklesu o 2,9 %.

Celkově 42 500 pracovních úrazů bylo spojeno s následnou pracovní neschopností delší než 3 dny. Z tohoto počtu se jich 14 627 událo ženám.

Pokud se týče relativních ukazatelů pracovní úrazovosti, došlo v roce 2023 k poklesu  četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností na 100 pojištěnců z hodnoty 0,94 na hodnotu 0,91 (tj. o 3,2 %).

Průměrné procento pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v roce 2023 kleslo o 3,4 %, a to na hodnotu 0,140 %. Průměrná délka trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz klesla z hodnoty 56,35 na hodnotu 56,15 kalendářních dnů, tj. o 0,4 %. V důsledku pracovní neschopnosti pro pracovní úraz bylo denně v práci nepřítomno v průměru 6 689 osob, tj. o 198 osob méně než v roce 2022.

2.2. Hodnoty ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2023

V roce 2023 bylo v systémech Státního úřadu inspekce práce (SÚIP) a Českého báňského úřadu (ČBÚ) registrováno celkem 77 smrtelných pracovních úrazů, vykazovaných za Českou republiku. Z toho bylo orgány SÚIP a ČBÚ registrováno:

  • 74 smrtelných pracovních úrazů v podnicích podléhajících kontrolní činnosti SÚIP (šetří oblastní inspektoráty práce ─ OIP) a
  • 3 smrtelné pracovní úrazy v podnicích podléhajících dozoru systému ČBÚ (šetří obvodní báňské úřady ─ OBÚ).

Počet smrtelných pracovních úrazů v roce 2023 klesl proti roku 2022 o 11 případů. Hodnota četnosti případů tím také klesla z 0,19 na 0,16 (o 15,8 %) Podíl smrtelných pracovních úrazů na celkovém počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností klesl z hodnoty 0,20 na 0,18.

Český statistický úřad již od roku 2012 neprováděl statistické zjišťování NemÚr, a tak tyto počty obsahují i smrtelné pracovní úrazy jiných států (podle místa pojištění), k nimž došlo na území ČR. Také mohou zahrnovat úmrtí na pracovišti, nepracovní úrazy, které nejsou odškodňovány. Je třeba přihlédnout i k tomu, že počty případů ještě nejsou konečné, mohou se změnit z důvodu probíhajícího vyšetřování a bude jim věnována samostatná analýza.

2.3. Vývoj ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR

Vývoj počtu pracovních úrazů, ke kterým došlo v České republice v roce 2023, je dokumentován vývojem počtu nově hlášených případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. V letech 2001 až 2011 se v rámci statistického zjišťování pracovní neschopnosti rovněž sledoval počet pracovních úrazů, u kterých pracovní neschopnost nevznikla. To umožňovalo stanovit celkový počet pracovních úrazů. V grafu č. 2.1 je znázorněn počet pracovních úrazů s pracovní neschopností a s pracovní neschopností nad 3 dny.

V roce 2015 došlo k nárůstu počtu případů o 2,8 % a četnosti o 2,0 % (graf č. 2.2). V roce 2016 stoupl počet případů o 2,3 % a četnost o 1,0 %. V roce 2017 se trend obrátil, neboť počet případů stagnoval a četnost klesla o 1,9 % a v roce 2018 počet případů klesl o 2,7 % a četnost o 3,9 %. V roce 2019 pokles těchto ukazatelů pokračoval a v roce 2020 klesal ještě strměji, u počtu případů to bylo až o 7,2 % a u četnosti o 6,4 %. V roce 2021 došlo k opačnému trendu, neboť počet případů stoupl o 8,6 % a četnost o 8,0 %. V letech 2022 a 2023 ukazatele klesly, počet případů o 0,7 % a četnost o 1,1 % (2022) a počet případů o 2,5 % a četnost o 3,2 % (2023). U pracovních úrazů s pracovní neschopností nad tři dny byl zaznamenán podobný průběh.

Průměrné procento pracovní neschopnosti v letech 2014–2023 je znázorněno v grafu č. 2.3. Průměrná doba trvání jednoho případu v letech 2015–2019 střídavě klesala a stoupala, a to přibližně o 2 %. Výjimkou byl rok 2017, kdy ukazatel stagnoval. V roce 2020 rostla strměji (o 10 %) a dosáhla extrémní hodnoty 62,51 dne. V roce 2021 byl ale zaznamenán pokles o 7,2 %, v roce 2022 o 2,9 % a v roce 2023 jen o 0,4 % (graf č. 2.4). Nárůst průměrné doby pracovní neschopnosti nebyl způsoben nárůstem závažnosti pracovních úrazů. Do roku 2013 počet dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy klesal. V letech 2014–2017 počet dnů narůstal, v letech 2018 a 2019 klesal, v letech 2020 a 2021 narůstal a 2022 a 2023 klesl na hodnotu roku 2014. Vývoj pracovní neschopnosti v důsledku nemocí a mimopracovních úrazů v České republice měl jiný průběh. Zatímco počet nových případů pracovní neschopnosti v důsledku všech úrazů a nemocí od roku 2014 postupně vzrostl o 92,8 %, průměrná doba pracovní neschopnosti na jeden případ klesla v těchto třech případech pracovní neschopnosti souhrnně o 14,4 dne (o 31,5 %) na hodnotu 31,4 dne. Pracovní úrazy přitom zaznamenaly v posledních deseti letech nárůst tohoto ukazatele o 1,8 dne (o 3,4 %). Příčinou tohoto obecného trendu nebyl vzrůst pracovních rizik nebo zhoršování zdravotního stavu obyvatelstva, ale především organizace zdravotní péče a dostatečně nemotivující nemocenské pojištění.

V grafu č. 2.5 je znázorněn vývoj hodnot jednotlivých ukazatelů pracovní úrazovosti bazickými indexy. Počet pojištěnců v roce 2023 stoupl od roku 2014 o 7 % a průměrná doba trvání případu o 3 %. Počet případů v tomto období poklesl o 4 % a četnost případů o 10  %.

2.4. Vývoj ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR

V grafech č. 2.6 a 2.7 je znázorněn vývoj počtu a četnosti smrtelných pracovních úrazů. V roce 2015 byl zaznamenán nárůst obou ukazatelů. V roce 2016 došlo k velkému poklesu ukazatelů (o 21 %) a v roce 2017 k poklesu mírnému. V roce 2018 oba ukazatele extrémně stouply, a to o 30 % a v roce 2019 pak klesly (o 23 %). Vyšší počet případů v letech 2015 a 2018 byl způsoben množstvím hromadných úrazů. V roce 2020 byl evidován mírný nárůst ukazatelů, v roce 2021 pokles (o 18 %) a v roce 2022 došlo ke stagnaci. V roce 2023 jsme zaznamenali historické minimum a oba ukazatele klesly o 13 %. V grafu č. 2.8 je vývoj hodnot ukazatelů vyjádřen bazickými indexy. V grafu č. 2.9 je dokumentován obdobný trend vývoje četností pracovních úrazů smrtelných a pracovních úrazů s pracovní neschopností.


Autor článku: 

Soubory ke stažení

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout X youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail