Tuto přílohu zpracovává Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i., na základě pověření ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), a to na základě poskytnutých dat ze Státního úřadu inspekce práce (SÚIP), Českého báňského úřadu (ČBÚ) a Českého statistického úřadu. Příloha je součástí zprávy o pracovní úrazovosti v ČR, kterou zpracovává SÚIP. Najdete zde podrobné informace o pracovní úrazovosti v ČR v roce 2023 včetně tabulkové části v příloze.
Ve sledovaném období 2014–2023 došlo k nejvyššímu výskytu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností u žen v roce 2023 a 2017 (graf č. 6.1, tabulka č. 6.2). V roce 2014 hodnota četnosti těchto pracovních úrazů žen činila 60 % hodnoty celorepublikové četnosti. Toto procento každým rokem stoupalo až na hodnotu 66 % (2019 a 2022) a 68 % v roce 2023. V tabulce č. 6.3 je uvedena četnost případů (na 100 nemocensky pojištěných žen) v odvětvích. Ve většině odvětví měly ženy hodnotu tohoto ukazatele nižší než všichni zranění, kromě odvětví Vzdělávání (P.) a Peněžnictví a pojišťovnictví (K.), kde ji měly vyšší, a odvětví Ubytování, stravování a pohostinství (I.), kde ji měly stejnou. V rizikových odvětvích, jako je Stavebnictví (F.), Zásobování vodou, činnost s odpady (E.) a Výroba a rozvod elektřiny aj. energie (D.) měly ženy podstatně nižší četnost případů než všichni pojištěnci, protože zde nevykonávaly rizikové činnosti typické pro daná odvětví. Tato četnost zde dosahovala jen jedné šestiny až poloviny četnosti všech pojištěnců.
Z celkového počtu 35 763 záznamů o úrazu s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny (k 12. 4. 2024), které inspektorátům zaslaly podniky podléhající kontrolní činnosti SÚIP a ČBÚ, se jich 12 158 (tj. 34,0 %) přihodilo ženám. Tato skupina úrazů obsahovala 732 (tj. 2,0 % z 35 763) pracovních úrazů závažných (s hospitalizací nad 5 dní), z nichž se 147 přihodilo ženám. Z grafu 6.3 je patrné, že od roku 2014 došlo k nárůstu počtu pojištěných žen o 10 % a současně k nárůstu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností o 12 % a četnosti těchto úrazů o 2 %.
Počet smrtelných pracovních úrazů žen v období 2014–2023 byl charakterizován tak nízkým počtem případů, že nelze hovořit o nějakém trendu, ale spíše o nahodilých událostech. K převážné většině smrtelných pracovních úrazů žen došlo při dopravních nehodách a začaly se již objevovat i případy při dopravních nehodách leteckých. Dalšími úrazovými ději byly pády osob a materiálu, exploze, zachycení strojem, zasažení elektrickým proudem, otrava plyny a vražda. V roce 2014 došlo pouze k jednomu případu, a to pádu osoby z výšky, a jednalo se tak o historické minimum. V roce 2015 bylo evidováno případů 11, z toho byly čtyři dopravní nehody a dvě vraždy, a v roce 2016 to byly tři případy, z toho dvě dopravní nehody a přejetí vysokozdvižným vozíkem. V roce 2017 se udály čtyři případy, z toho dvě dopravní nehody, a v roce 2018 bylo evidováno případů šest, z toho byla jedna dopravní nehoda. V roce 2019 došlo k pěti případům, a to ke čtyřem při dopravní nehodě a jednomu nárazu do stromu při sportovní činnosti. V roce 2020 to byla autonehoda, zachycení vlakem a nakladačem. V roce 2021 došlo ke čtyřem případům při dopravní nehodě, k pádu z nákladního vozidla a k vraždě. V roce 2022 byly zaznamenány dva případy přiražení vysokozdvižným vozíkem, pád do prohlubně, zasažení elektrickým proudem a vražda. V roce 2023 se jednalo o dvě autonehody, přiražení výrobní linkou a vraždu.
Absolutní počet pracovních úrazů s pracovní neschopností mladistvých pojištěnců (do 18 let) vykázal v roce 2015 velký nárůst (na trojnásobek) počtu případů. V roce 2016 došlo pak k velkému poklesu o 49 % a v letech 2017 a 2018 počet případů opět narostl, vždy o 18 %. V letech 2019–2021 počet případů plynule klesal až na 120 případů za rok. V roce 2022 došlo k nárůstu počtu o 23 % a v roce 2023 byl meziroční nárůst nepatrný. V grafu č. 6.1 jsou uvedeny počty případů mladistvých a žen na osách s rozdílnými měřítky.
Protože průměrný počet mladistvých pojištěnců rok od roku značně kolísá, má četnost případů lepší vypovídací schopnost než počet případů. V grafu č. 6.2 je znázorněn průběh četnosti těchto pracovních úrazů mladistvých v posledních 10 letech. Četnost případů mladistvých je nad celorepublikovým průměrem a v letech 2015–2020 byla i vyšší než u mužů. V roce 2015 pak extrémně stoupla na hodnotu 4,26.
V grafech č. 6.3 a 6.4 je znázorněn vývoj počtu pojištěných osob, pracovních úrazů s pracovní neschopností a četnosti v letech 2014–2023 odděleně pro ženy a muže (bazické indexy). Za uvedené období došlo u pojištěných mužů ke zvýšení počtu o 4 % a u žen o 10 %. Dohromady za ČR tento ukazatel vzrostl o 7 % (viz grafy č. 2.5 a 2.8, kapitola č. 2).
Poměr počtu pojištěných žen ku mužům v roce 2014 činil 49,1 % ku 50,9 %. Tento poměr se do roku 2023 postupně změnil na 50,6 % ku 49,4 % (o 1,5 %). Znamená to tedy, že v pracovním procesu byli muži postupně „nahrazováni“ ženami, které mají nižší četnost pracovních úrazů.
Také poměr počtu pracovních úrazů žen a mužů se za posledních 10 let změnil. Kromě případů smrtelných došlo k nárůstu procentního poměru u žen na úkor mužů.
Tento poměr
U případů smrtelných nelze hovořit o trendu, počty zraněných kolísají. Poměr v roce 2014 činil 0,9 % : 99,1 % a v roce 2023 pak 5,2 % : 94,8 %.
V tabulkách č. 6.6 a 6.7 jsou uvedeny počty a procentní podíl pracovních úrazů (všechny druhy) a pojištěnců, odděleně pro ženy a muže za posledních 10 let.
V grafu č. 6.6 je uveden poměr počtu pracovních úrazů žen a mužů podle závažnosti. Z grafu je patrné, že se stoupající závažností případu roste podíl mužů na počtech případů. Použity byly počty případů za rok 2023, jen u případů bez pracovní neschopnosti za rok 2011.
Závažné pracovní úrazy žen
Činnosti
K největšímu počtu závažných pracovních úrazů žen došlo při chůzi (52 ze 147, tj. 35,4 %). K 82 případům došlo pádem osoby, z toho bylo 34 pádů na rovině, 20 pádů ze schodů či schůdků, 8 pádů na ledě a 12 na mokru, 2 pády ze židle, 2 pády ze žebříku a po jednom pádu z kola, z rampy, z okna a do díry.
Další časté nehody byly: kontakt se stacionárním strojem (14), autonehoda (13), náraz vozíku, včetně vysokozdvižného (11), poranění kosterní soustavy (páteře) špatným pohybem nebo manipulací s předmětem (9), úder hrubým předmětem (7) a napadení zvířetem (3). Byly i ojedinělé případy, a to opaření, postřelení, sražení vlakem, náraz mostového jeřábu, náraz větru, pád stromu, pád předmětu a zabodnutí nůžek do hlavy.
Zdroje úrazu
Průměrný věk závažně zraněných žen byl 50 let.
Průměrný věk závažně zraněných žen při pádech byl 55 let.
Ve věkové kategorii od 50 let (50–77 let) bylo evidováno 84 případů.
V grafu č. 6.9 je znázorněn vývoj počtu závažných pracovních úrazů bazickými indexy, zvlášť pro muže a ženy. V roce 2011 došlo k dramatickému meziročnímu nárůstu počtu případů, u mužů k většímu než u žen. V letech 2011 a 2012 pak počty závažných pracovních úrazů u obou pohlaví dosáhly maxima. V následujících letech počty těchto úrazů postupně klesaly, u mužů plynuleji než u žen. U žen se pokles počtu i indexu v roce 2020 zastavil. V roce 2023 činila hodnota indexu u mužů 52 % a u žen 56 % hodnoty roku 2014.
Podrobnější rozbor pracovní úrazovosti žen, závažných pracovních úrazů v členění podle pohlaví a věkových skupin a také smrtelné pracovní úrazovosti bude zpracován v dalších samostatných analýzách.
Zdroje pracovních úrazů s pracovní neschopností nad tři kalendářní dny žen
V grafu č. 6.5 je uvedeno zastoupení nejvýznamnějších skupin zdrojů úrazů žen s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny v roce 2023. Počty případů jsou uvedeny v tabulce č. 6.5. V grafu jsou patrné tři nejvýznamnější skupiny zdrojů úrazů s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny:
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.