Příloha ke zprávě o pracovní úrazovosti v České republice v roce 2023 – rozšiřující a doplňující analytická studie

3 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST V KRAJÍCH

3 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST V KRAJÍCH

Na počet pracovních úrazů v krajích mají vliv především následující faktory:

• Počet pojištěnců v jednotlivých krajích

Průměrný počet pojištěnců za roky 2018–2022 (rok 2023 není zatím znám) v jednom kraji byl cca 337 tisíc. Ve čtyřech krajích bylo vykázáno více pojištěnců než tato průměrná hodnota a v deseti krajích pojištěnců méně. Nejvíce pojištěnců vykázalo Hlavní město Praha (téměř čtyřnásobek průměru), nejméně kraj Karlovarský (cca čtvrtinu průměru). Tato skutečnost tak zásadně ovlivňuje množství pracovních úrazů v každém kraji. Tyto čtyři kraje měly celkem nadpoloviční většinu pojištěnců (57,3 %): Hlavní město Praha 26,8 %, Jihomoravský 10,8 %, Moravskoslezský 10,0 % a Středočeský 9,7 %. Ostatních deset krajů mělo podíl pojištěnců celkem 42,7 %, a to:  Ústecký 5,9 %, Olomoucký 5,0 %, Jihočeský 4,9 %, Plzeňský 4,8 %, Zlínský 4,8 %, Královéhradecký 4,3 %, Pardubický 4,3 %, Vysočina 3,8 %, Liberecký 3,2 % a Karlovarský 1,8 %

• Struktura odvětví v jednotlivých krajích

Četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností v krajích je ovlivněna strukturou odvětví, vyjádřenou počtem pojištěnců v nich. Odvětví s nadprůměrnou četností pracovních úrazů se pak v každém kraji projeví vyšší četností v tom kterém kraji. Nejvyšší četnost měla Vysočina (1,47) a nejnižší Hlavní město Praha (0,57). Průměr je za roky 2013–2022. Také průměrné procento pojištěnců za roky 2018–2022 v těchto odvětvích měl nejvyšší kraj Vysočina (60,1 %) a nejnižší Hlavní město Praha (18,7 %). Tato odvětví jsou: Stavebnictví (F.), Zemědělství, lesnictví, rybářství (A.), Doprava a skladování (H.), Zásobování vodou, činnost s odpady (E.), Výroba a rozvod elektrické a jiné energie (D.), Zpracovatelský průmysl (C.) a Těžba a dobývání (B.). V grafu č. 3 je zřejmý u obou křivek podobný trend. 

3.1. Pracovní úrazovost v roce 2023 v krajích

Rozložení počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny v krajích ČR je znázorněno v grafu č. 3.1 a pracovních úrazů závažných v grafu č. 3.0 (tabulky č. 3.1 a 3.2). 

 
3.2. Smrtelná pracovní úrazovost v roce 2023 v krajích

V následujícím grafu  č. 3.2  je znázorněn  podíl  počtu  smrtelných  pracovních  úrazů  v ČR
v jednotlivých krajích v roce 2023 (tabulka č. 3.4).

V grafech  č. 3.0,  3.1  a 3.2  jsou  znázorněny  podíly  počtů  pracovních  úrazů:

• s pracovní neschopností nad 3 dny,
• závažných a
• smrtelných 

v jednotlivých krajích ČR. Můžeme tak porovnat jakými částmy se úrazy podílely (%) v tom kterém kraji ČR.

3.3. Vývoj pracovní úrazovosti v krajích

V grafech č. 3.3.1 a 3.3.2 jsou uvedeny počty pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny a pracovních úrazů závažných v krajích ČR v letech 2014–2023. Nejvíce případů se událo v kraji Středočeském, Moravskoslezském a Jihomoravském. Tabulky č. 3.1 a 3.2 v tabulkové části uvádějí počty těchto pracovních úrazů.

3.4 Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v krajích

Z grafu č. 3.4 je patrné, že v 6 krajích došlo k poklesu a v 7 krajích k nárůstu počtu případů proti roku 2022. Velký pokles vykázal kraj Karlovarský, Jiihomoravský a Plzeňský.

Graf č. 3.4 Smrtelné pracovní úrazy v krajích (2014–2023)