Častou chybou zaměstnavatele/provozovatele či živnostníka kromě podcenění prevence rizik - § 102 zákoníku práce - je nedostatečná úroveň kontroly technického stavu technického zařízení a jeho údržby. Článek se věnuje nejčastějším chybám, kterých se v praxi provozovatelé technických zařízení dopouštějí.
Další povinností je ve smyslu § 101 zákoníku práce povinnost, kdy plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů, jsou zaměstnavatelé povinni vzájemně se písemně informovat o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením, která se týkají výkonu práce a pracoviště, a spolupracovat při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro všechny zaměstnance na pracovišti. Na základě písemné dohody zúčastněných zaměstnavatelů touto dohodou pověřený zaměstnavatel koordinuje provádění opatření k ochraně bezpečnosti a zdraví zaměstnanců a postupy k jejich zajištění. Jelikož se právní předpisy vztahují i na podnikající živnostníky, musí i oni plnit obdobné povinnosti jako zaměstnavatel.
To v praxi znamená, že každý kontrolní/revizní/servisní technik outsourcované služby musí být prokazatelně seznámen s aktivními rizikovými faktory na pracovišti, kde jsou úkony prováděny, a mezi zaměstnavateli musí být sepsána písemná dohoda stanovující koordinaci opatření plynoucích z prevence rizik. Pro management rizik je tedy nutné mít zavedený funkční systém, který bude flexibilní, konkrétní na místní rizikové faktory a bude řešit všechny zákonné povinnosti zaměstnavatele plynoucí z požadavků na prevenci rizik.
Při tvorbě místního provozního bezpečnostního předpisu pro zavedení systému prevence rizik je nutné vzít v úvahu i minimální normové hodnoty, které jsou definovány v ČSN ISO 31000. Vazby mezi principy, rámcem a procesem managementu rizik jsou znázorněny na obr. 1. Minimální normové hodnoty pro metody identifikace, analýzy, hodnocení a ošetření rizik jsou definovány v ČSN EN 31010.
Obr. 1 Vazby mezi principy, rámcem a procesem managementu rizik
Během své praxe jsem se setkal s mnoha systémy prevence rizik u mnoha zaměstnavatelů a mezi nejzávažnější nedostatky považuji v zásadě jejich nefunkčnost a někdy až alibistickou povrchnost a obecnost. Na trhu je k dispozici celá řada elektronických nástrojů pro zavedení systému rizik, které je podle jejich dodavatelů nutné pouze „naplnit“ daty o rizicích a opatřeních z nich plynoucích. Nicméně v žádném jsem neshledal splnění minimálních normových požadavků výše uvedených norem pro management rizik tak, aby byla prokázána podmínka soustavnosti a funkčnosti systematik na místní podmínky. Tyto nástroje je vždy nutné doplnit o místní provozní bezpečnostní předpis, který je zasadí do rámce ve smyslu obr. 1 ČSN ISO 31000. Smyslem prevence rizik tedy je, vzhledem k podstatě celé problematiky, zavedení účinného algoritmizovaného systému, který stanoví postupy pro soustavnost vyhledávání rizikových faktorů.
Provádění pravidelných kontrol stavu provozovaných technických zařízení ve smyslu průvodní dokumentace, NV č. 378/2001 Sb., a provádění revizí vyhrazených technických zařízení ve smyslu zákona č. 174/1968 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a prováděcích vyhlášek, je nedílnou součástí vyhledávání a identifikace rizikových faktorů a tato zpětná vazba musí být v algoritmu zohledněna.
V praxi to znamená, že výsledky pravidelných kontrol, údržby a revizí budou vstupem do procesu prevence rizik. Například při pravidelné revizi vyhrazených elektrických zařízení bude zjištěna závada velkých prachových nánosů v rozváděčích. Tato závada musí být zavedena do kontextu § 349 zákona č. 262/2006 Sb.: „Právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou předpisy na ochranu života a zdraví, předpisy hygienické a protiepidemické, technické předpisy, technické dokumenty a technické normy, stavební předpisy, dopravní předpisy, předpisy o požární ochraně a předpisy o zacházení s hořlavinami, výbušninami, zbraněmi, radioaktivními látkami, chemickými látkami a chemickými přípravky a jinými látkami škodlivými zdraví, pokud upravují otázky týkající se ochrany života a zdraví.“
Zaměstnavatel musí vyhodnotit, zda usazovaný prach není hořlavý, pokud ano a prostor není zařazen do kategorie bez zvýšeného požárního nebezpečí, musí vyhodnotit zařazení do zvýšeného požárního nebezpečí a přijmout opatření ve smyslu § 15 vyhlášky č. 246/2001 Sb. V obou případech, i když prach nebude hořlavý, musí být vyhodnocena příčina hromadění nánosu prachu a přijata opatření k jeho zamezení nebo minimalizaci, například zvýšením frekvence údržbových úkonů.
Systém prevence rizik musí zajistit také to, aby byly údržbové, kontrolní a revizní úkony prováděny v souladu s opatřeními, která byla stanovena po vyhodnocení identifikovaných rizikových faktorů na konkrétním pracovišti nebo technickém zařízení. Pokud bude revizní technik zaměstnancem jiného zaměstnavatele, musí být splněno ustanovení § 101 zákoníku práce o písemném předání rizikových faktorů, kterým bude revizní technik při provádění revizí vystaven. Z výše uvedeného plyne, že systematika musí být dynamická a reagovat pružně na změny.
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.
Komentáře
MPBP např. na akuvrtačku?
Re: MPBP např. na akuvrtačku?
Re: MPBP např. na akuvrtačku?
Re: MPBP např. na akuvrtačku?
Re: MPBP např. na akuvrtačku?
Re: MPBP např. na akuvrtačku?
Re: MPBP např. na akuvrtačku?
Re: MPBP např. na akuvrtačku?
Re: MPBP např. na akuvrtačku?
Re: MPBP např. na akuvrtačku?
Re: MPBP např. na akuvrtačku?
Re: MPBP např. na akuvrtačku?
Re: MPBP např. na akuvrtačku?
Re: MPBP např. na akuvrtačku?
Re: MPBP např. na akuvrtačku?
Re: MPBP např. na akuvrtačku?
Povinnost vypracovat?