Jak správně podle předpisů provést úpravu stávajícího stroje?

Obracím se na vás s dotazem ohledně výroby bezpečnostních prvků. Jakou cestou se musí ubírat úprava stávajícího stroje pro nově vytvořené prvky bezpečnosti? Jedná se o vytvoření podpěry sklopného dopravníku pro práci pod tímto zvednutým dopravníkem. Pravděpodobně nelze jednoduše cosi vymyslet, namontovat a nechat schválit „bezpečákem“ firmy. Nejsem znalý předpisů k této věci, ale myslím, že toto musí být provedeno firmou s certifikátem a odpovědností za provedené úpravy. Můžete mě případně odkázat na nějakou legislativu?

Vycházím z předpokladu, že dopravník zmíněný v dotazu splňuje definici strojního zařízení. Pro jeho výrobce platí povinnosti specifikované ve strojní směrnici 2006/42/ES, respektive nařízení vlády č. 176/2008 Sb., o technických požadavcích na strojní zařízení, ve znění pozdějších předpisů. Současně bych upozornil na změny a upřesnění vycházející z nového nařízení pro strojní zařízení (EU) 2023/1230 ze 14. června 2023, které musí výrobci strojních zařízení používat.

Případ 1 – výrobce dopravníku prohlásil shodu s platnou strojní směrnicí a připojil značku shody CE

Dopravník splňuje všechny relevantní harmonizované normy a musí být bezpečný, za což odpovídá jeho výrobce. Pokud je zjištěn nedostatek v rozporu s požadavky na bezpečnost platnými při pořízení dopravníku, respektive nejsou splněny požadavky harmonizovaných norem uvedených v prohlášení o shodě, respektive závazné právní požadavky uvedené v harmonizačních právních předpisech, měl by výrobce zjednat co nejrychleji nápravu, aby se nevystavil nebezpečí udělení sankcí za uvedení nebezpečného dopravníku na trh nebo do provozu. Mohlo však dojít například k modifikaci dopravníku, o které výrobce neví a nepředpokládal ji. To potom mění situaci.

Nařízení (EU) 2023/1230 definuje „podstatnou změnu“ jako změnu strojního zařízení provedenou fyzickým nebo digitálním zásahem po uvedení strojního zařízení nebo souvisejícího výrobku na trh nebo do provozu, kterou výrobce nepředvídal ani neplánoval a která má vliv na bezpečnost dotčeného strojního zařízení, neboť vytváří nové nebezpečí nebo zvyšuje již existující riziko, což vyžaduje:
a) přidání ochranných krytů nebo ochranných zařízení k dotčenému strojnímu zařízení nebo souvisejícímu výrobku, jejichž zpracování vyžaduje změnu stávajícího bezpečnostního systému, nebo
b) přijetí dodatečných ochranných opatření za účelem zajištění stability nebo mechanické pevnosti dotčeného strojního zařízení nebo souvisejícího výrobku.

Z článku 18 tohoto nařízení potom vyplývá, že fyzická nebo právnická osoba, která provede podstatnou změnu strojního zařízení, se pro účely tohoto nařízení považuje za výrobce a vztahují se na ni povinnosti výrobce.

Aktuální povinnosti, které se vztahují na výrobce strojního zařízení, jsou specifikované ve strojní směrnici 2006/42/ES:

Před uvedením strojního zařízení na trh nebo do provozu (pozn. po podstatné změně se jedná o nové zařízení) výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce:
a) zajistí, aby splňovalo příslušné základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost uvedené v příloze I;
b) zajistí, aby byla k dispozici technická dokumentace podle přílohy VII oddílu A;
c) poskytne zejména potřebné informace, např. návod k používání;
d) provede příslušné postupy k posouzení shody v souladu s článkem 12;
e) vypracuje ES prohlášení o shodě podle přílohy II části 1 oddílu A a zajistí, aby toto prohlášení bylo přiloženo ke strojnímu zařízení;
f) připojí označení CE podle článku 16.

Výrobce může použít postup posuzování shody interním řízením výroby strojního zařízení. Předpokladem je, že má kvalifikované pracovníky pro tuto činnost. Zmiňovaný „bezpečák“ firmy může tento požadavek splňovat v závislosti na své kvalifikaci.

Případ 2 – jedná se o starší provozovaný dopravník, který již překročil dobu technického života

Výrobce strojního zařízení by měl stanovit dobu technického života, po jejímž dosažení by měla následovat generální oprava zařízení a jeho uvedení do souladu s aktuálními požadavky na bezpečnost.

Strojní směrnice říká, že technická dokumentace strojního zařízení musí být k dispozici příslušným orgánům členských států pro ověření shody se základními požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost po dobu nejméně 10 let od dne výroby posledního strojního zařízení nebo v případě poslední jednotky sériové výroby (odtud můžeme odhadovat dobu technického života, pokud ji neupřesnil výrobce).  Tato technická dokumentace zahrnuje:

a) konstrukční a výrobní dokumentaci obsahující:

• celkový popis strojního zařízení,
• celkový výkres strojního zařízení a schémata ovládacích obvodů a příslušné popisy a vysvětlivky nezbytné pro pochopení provozu strojního zařízení,
• podrobné výkresy, případně doplněné výpočty, výsledky zkoušek, certifikáty apod., které jsou nezbytné pro kontrolu shody strojního zařízení se základními požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost,
• dokumentaci o posouzení rizika s uvedením postupu, včetně:

i. seznamu základních požadavků na ochranu zdraví a bezpečnost, které se vztahují na strojní zařízení,
ii. popisu ochranných opatření provedených k vyloučení zjištěného nebezpečí nebo ke snížení rizik a případně uvedení dalších rizik souvisejících se strojním zařízením,

• použité normy a ostatní technické specifikace, s uvedením základních požadavků na ochranu zdraví a bezpečnost, které jsou v těchto normách zahrnuty,
• veškeré technické zprávy s výsledky zkoušek, které provedl výrobce nebo subjekt vybraný výrobcem nebo jeho zplnomocněným zástupcem,
• výtisk návodu k používání strojního zařízení,
• případně prohlášení o zabudování pro začleněné neúplné strojní zařízení a příslušný návod k montáži tohoto zařízení,
• případně kopie ES prohlášení o shodě strojního zařízení nebo jiných výrobků zabudovaných do strojního zařízení,
• kopie ES prohlášení o shodě;

b) u sériové výroby vnitřní opatření, která budou zavedena pro zajištění shody strojního zařízení s ustanoveními této směrnice.

Povinnosti provozovatele strojního zařízení (respektive zaměstnavatele) jsou potom upřesněny jednak v nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, a rovněž zákoník práce (část pátá, BOZP - § 101 – § 108). Tyto dokumenty reflektují požadavky EU specifikované v druhé samostatné směrnici pro BOZP – Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/104/ES. 

Obecně pro provozovaná strojní zařízení platí:

Zaměstnavatel musí přijmout nezbytná opatření k zajištění toho, aby pracovní zařízení dané k dispozici zaměstnancům v podniku nebo závodě bylo vhodné pro vykonávanou práci, nebo aby bylo k tomuto účelu řádně upraveno a mohlo být používáno zaměstnanci bez ohrožení jejich bezpečnosti a zdraví. Za tímto účelem provádí identifikace nebezpečí, analýzy rizik a realizuje opatření ke snižování rizik dle správné technické praxe a v souladu s právem EU (respektive ČR) tak, aby toto zařízení splňovalo ustanovení všech příslušných platných právních předpisů EU (respektive ČR). 

Příslušnou směrnicí EU je právě strojní směrnice 2006/42/ES, která v Příloze 1 uvádí základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost vztahující se na návrh a konstrukci strojních zařízení. Splnění těchto požadavků je možné pomocí splnění požadavků relevantních harmonizovaných norem. 

Z pohledu českého práva, potom musí být splněn zvláštní právní předpis, tedy nařízení vlády č. 176/2008 Sb., které přebírá zmiňovanou strojní směrnici do národního práva. Dle zákoníku práce (§ 101) je péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu pracovních míst, která zastávají. Zaměstnanci potom mají právo (§ 108) se účastnit řešení otázek BOZP.

V obou výše uvedených případech bych jako první volbu řešení doporučil kontaktovat výrobce dopravníku a nechal jej realizovat preventivní opatření pro snížení rizika a zvýšení bezpečnosti práce. Pokud se jedná o starší dopravník (případ 2), přiklonil bych se ke generální opravě s tím, že výrobce po provedení nezbytných oprav vydá nové prohlášení o shodě a připojí označení CE. Pokud to není možné, přebírá provozovatel zásahem do strojního zařízení roli jeho výrobce a musí splnit všechny požadavky na něj a na strojní zařízení kladené.