Prevence rizik - provádění kontrol technického stavu technických zařízení

Část 1.

Část 1.

Každý zaměstnavatel nebo živnostník využívající pro své činnosti technických zařízení je zároveň jejich provozovatelem. Při provádění kontrol technického stavu jsou pověření zaměstnanci, ale i externí poskytovatelé služeb, provádějící činnosti v prostorách zaměstnavatele/provozovatele vystaveni specifickým rizikovým faktorům, které musí dle § 102 zákoníku práce, zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákoník práce), zaměstnavatel či živnostník identifikovat, vyhodnotit a přijmout patřičná opatření, minimalizující úroveň rizika. Častou chybou, mimo podcenění výše uvedeného, je také nedostatečná úroveň kontroly technického stavu technického zařízení a jeho údržby. Úkony musí být prokazatelné tak, aby mohly být kdykoli doloženy kontrolním orgánům ve smyslu zejména NV č. 378/2001 Sb. a NV č. 101/2005 Sb.

Na úvod si dovolím stručné shrnutí legislativního rámce, podle kterého se oblast prevence rizik v návaznosti na pravidelné kontroly technických zařízení v ČR provádí.

Normativní právní akty České republiky vztahující se k prevenci rizik vycházejí zejména z ustanovení §§ 101 - 102 zákoníku práce, kde je zaměstnavatel povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce. Následným normativním právním aktem pro prevenci rizik je zákon č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, který v § 4 definuje požadavky na výrobní a pracovní prostředky a zařízení, včetně pravidelné a řádné údržby, kontroly a revize. Provádějícím předpisem pro bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí je NV č. 378/2001 Sb., které v § 4 stanovuje minimální periodicitu pro kontrolu technického stavu na 12 měsíců v rozsahu stanoveném místním provozním bezpečnostním předpisem, nestanoví-li zvláštní právní předpis, popřípadě průvodní dokumentace nebo normové hodnoty rozsah a četnost následných kontrol jinak.

Ve smyslu NV č. 378/2001 Sb., jsou nedílnou součástí legislativních požadavků na bezpečný provoz technických zařízení také místní provozní bezpečnostní předpisy provozovatele/zaměstnavatele. Místní provozní bezpečnostní předpisy jsou aplikací všech legislativních požadavků na skutečné místní podmínky a není-li znám výrobce technického zařízení nebo není-li průvodní dokumentace k dispozici, stanovuje se v nich také rozsah kontroly zařízení.

České technické normy stanovující minimální normové požadavky na provoz technických zařízení nejsou ve smyslu § 4 zákona č. 22/1997 Sb. obecně závazné. Odkaz na normové hodnoty v NV č. 378/2001 Sb., však dává českým technickým normám pozici minimálních požadavků, které musí být při provozu splněny. Provozovatel technických zařízení může stanovit ve svém místním provozním bezpečnostním předpise pravidla přísnější (na straně bezpečnosti), než je uvedeno v ČSN, ale nesmí jít pod minimální normovou hodnotu.

Ve smyslu § 3 NV č. 101/2005 Sb. musí zaměstnavatel při plnění své zákonné povinnosti stanovit termíny, lhůty a rozsah kontrol, zkoušek, revizí, termínů údržby, oprav a rekonstrukce technického vybavení pracoviště včetně určení osoby, jejíž povinností je zajistit jejich provádění. Toto je zohledněno opět v místním provozním bezpečnostním předpise.

Samotné provádění pravidelných kontrol a revizí je soustavou úkonů, které musí zaměstnavatel řešit funkčním systémem prevence rizik, kterou se podle § 102 zákoníku práce rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele/provozovatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik.

Systém prevence rizik musí zajišťovat soustavné vyhledávání nebezpečných činitelů, procesů pracovního prostředí a pracovních podmínek, s následným zjišťováním jejich příčin a zdrojů. Tato systematika musí být zpětně prokazatelná a zaměstnanci, na které nebezpečné činitele při činnostech plynoucích z výkonu pracovních povinností působí, musí být s výsledky analýzy rizik prokazatelně seznámeni a musí jim porozumět.